Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Č. 11. pet.: Pamětní s is okresního národního výboru v Hořovicích, by v úvahu vzaty byly tamější návrhy:

1. aby bylo dle možnosti co nejdříve přikročeno k reformě dosavadní politické správy na podkladu lidovém a demokratickém,

2. aby, nežli se tak stane, byla zabezpečena součinnost občanstva a to pakli okresní národní výbory budou zrušeny, po případě zřízením sborů důvěrnických v sídle politických okresů, do kterých by každá čelná politická organisace vysílala po jednom členu neb jiným vhodným způsobem,

3. aby okresní národní výbory nebyly zrušeny náhle, nýbrž po uplynutí přiměřené lhůty předem stanovené, a nikoliv před 1. lednem 1919,

4. aby v zájmu ozdravění poměrů u oněch správních úřadů, proti nimž vznášeny jsou odůvodněné stížnosti, provedeny byly nutné osobní změny vyměňováním služebních míst dotčených úředníků.

Návrhu v 1. odstavci bude úplně vyhověno uzákoněním nového volebního práva do obcí, takže jednání o něm stává se bezpředmětným. Návrh v odstavci 2. jest zahrnut v resolučním návrhu ústavního výboru k řádu volení do obcí; návrh v odst. 3. stává se stanovením lhůty do 1. ledna 1919 bezpředmětným a o návrhu v bodě 4. přísluší rozhodovati úřadům ministerstva vnitra od případu k případu.

Národní shromáždění nechť se usnese:

"O žádosti se přechází k dennímu pořádku."

Jan Rýpar v. r.,
zpravodaj.

Č. 39. pet. Místní představenstvo v Plešovicích žádá o rozloučení ze svazku politické obce Příšemické a o utvoření samostatné obce Plešovické.

Vzhledem k ustanovení zákona ze dne 7. února 1919 čís. 76 odstupuje se žádost ministerstvu vnitra ku vyřízení.

Petr Cingr v. r.,
zpravodaj.

Č. 41. pet. Místní odbor Národní Jednoty Pošumavské pro Květinov a okolí okresu německo-brodského navrhuje všeobecné zásady pro rozdělení latifundií a žádají, aby velkostatek Květinov s Kvaseticemi byl místním občanům rozdělen.

Petice budiž postoupena ministerstvu zemědělství do evidence.

Č. 43. pet. Josef Maršálek z Roudné u Soběslavi žádá o příděl půdy z býv. hrabství dvorů Vratislava z Mitrovic.

Petice odkazuje se ministerstvu zemědělství do evidence.

Č. 46. pet. Obecní úřad v Květinově u Něm. Brodu podává návrh, jak podrobiti parcelaci velkostatek Květinov s Kvaseticemi.

Velmi pozoruhodné a důkladné odůvodnění požadavku obecního úřadu v Květinově budiž dáno ministerstvu zemědělství do evidence.

Č. 63. pet. R. Červenka ze Smutel navrhuje zhotovení sošek Wilsona a Masaryka a umístění jejich ve státních a soukromých místnostech.

Národní shromáždění nechť přejde o návrhu k dennímu pořádku.

Č. 65. pet. Horní inženýři horního revíru Rosicko-Oslavanského navrhují, aby na báňské vysoké škole jazyk vyučovací byl český, aby škola přenesena byla z Příbramě do Prahy, aby podřízena byla ministerstvu školství a národní osvěty, aby hutnictví od hornictví bylo odloučeno a připojeno co zvláštní odbor k vysoké škole technické, aby na vysoké škole báňské byla přednášena encyklopedie hutnictví, aby k důležitým otázkám a anketám přibráni byli hornicko-techničtí důvěrníci a navrhují za svého zástupce pana inspektora inž. Fr. France.

Pet. č. 65 budiž postoupena ministerstvu veřejných prací ku vypracováni příslušných vládních návrhů pro Národní shromáždění.

Č. 104. pet. Obecni úřad ve Vyklanech u Č. Budějovic poukazuje na veliké rekvisice dobytka a na chatrný stav zbývajících kusů a žádají, aby upuštěno bylo od dalších rekvisic hubeného dobytka.

Pet. č. 104 postoupena budiž ministerstvu pro zásobování, aby vzalo zřetel na chatrný stav rekvirovaných stále kusů dobytka.

Dr. Kubíček v. r.,
zpravodaj.

Č. 42. pet. Spolku posluchačů zeměděl. inženýrství v Praze v záležitosti zřízení vysoké školy zemědělské v Brně.

Navrhuji, aby petice ta postoupena byla min. zemědělství a výboru školskému.

J. Marcha v. r.,
zpravodaj.

Č. 44. pet. Libra Adolf, řídící učitel v Rokytné žádá za odškodnění za ztráty způsobené poměry válečnými.

Žádost tato nemůže býti předmětem parlamentního jednání v Národním shromáždění; v motivech neuvádí se nic, co by odůvodňovalo úchylku od obvyklé cesty instancemi úředními.

Petice č. 44. postupuje se ministerstvu vyučování a pro národní osvětu k blahovolnému vyřízení.

Dr. Fr. Krejčí v. r.,
zpravodaj.

Č. 35. pet. Žádost "Československého národního výboru pro Dolní Rakousy" ve Vídni za zastoupení československé menšiny v Dolních Rakousích v Národním shromáždění.

Žadatelé navrhují, aby menšině československé v Dolních Rakousích přiznáno bylo právo zastoupení v Národním shromáždění vůbec, zejména pak pokud jde o otázku menšinových práv a žádají, bude-li v zásadě kladně rozhodnuto, aby plenum "Československého národního výboru pro Dolní Rakousy ", v němž zasedají zástupci všech politických stran, mohlo zvoliti šest zástupců československé menšiny v Dol. Rakousích, kteří by ve stejném právním postavení, jako ostatní členové Národního shromáždění, ve sboru tom zasedali, anebo jimž by přiznáno bylo aspoň právo hlasu poradního, kdyby Čechové dolnorakouští byli povazováni za Čechy zahraniční.

Žádost a návrhy Československého národního výboru v Dolních Rakousích nemohou tvořiti předmět jednání Národního shromáždění, pokud jest v platnosti prozatímní ústava, vydaná zákonem ze 13. listopadu 1918 sb. z. č. 37.

Vykonáváť Národní shromáždění vedle §u 4. prozatímní ústavy zákonodárnou pravomoc pro celý stát i jednotlivé jeho části, následkem čehož se pravomoc Národního shromáždění dle právního i faktického stavu na československou menšinu dolnorakouskou dosud nevztahuje.

Také právo zvoliti šest zástupců z plena československého národního výboru pro Dol. Rakousy odporuje zásadě stanovené v § 1. prozatímní ústavy pro způsob a klíč, jímž vzniklo a doplňuje se Národní shromáždění.

Členů pak Národního shromáždění s hlasem poradním prozatímní ústava naše vůbec nezná.

Aby tedy vůbec o návrzích československého národního výboru pro Dol. Rakousy, směřujících k zastoupení menšiny československé v Dolních Rakousích v Národním shromáždění jednáno býti mohlo, musila by dříve prozatímní ústava býti změněna, i činí se

Žádost odstupuje se vládě, aby při vypracování a předložení definitivní ústavy vzala na požadavky a potřeby československé menšiny v Dolních Rakousích náležitý zřetel.

Čís. 45. pet. Žádost Jednoty českých soukromých úředníků, Výkonného výboru spolků českých dílovedoucích v Praze, Zem. svazu českých advokátních a notářských úředníků v král. Českém, Svazu českých obchodnických spolků v Praze za ponechání Prahy jako sídla Všeobecného pensijního ústavu.

Žadatelé uvádějí řadu důvodů, aby Všeobecný pensijní ústav měl své sídlo v Praze a nikoliv v Brně, jak o to z některých stran je usilováno.

Národní shromáždění béře žádost tuto na vědomí.

Čís. 66. pet. Žádost Jana Švamberka, horníka v Louce č. 78 u Mostu za přispění při zjištění rodinného původu žadatele a bratří jeho jako domnělých potomků bývalých českých pánů ze Švamberka a za vyvlastněni majetku pánů ze Švamberka po Bělohorské bitvě zkonfiskovaného.

Žádost tato týká se jednak rodinných, jednak soukromoprávních nároků žadatelů, o nichž rozhodovati nespadá v pravomoc Národního shromáždění.

Činí se proto

Národní shromáždění přechází o žádosti této k dennímu pořádku.

Č. 78. pet. Žádost obcí Velký Jeníkov, Heřmaneč a Olšany za vypsání válečné daně pro velkostatkáře, továrníky a válečné zbohatlíky a za převzetí částí válečných půjček státem.

Činí se

Žádost postupuje se ministerstvu financí, aby při návrzích, které Národnímu shromáždění event. na převzetí válečných půjček bývalého státu rakouského a na vypsání válečné daně předloží, vzalo na návrhy v žádosti té obsažené zřetel.

Č. 105. pet. Žádost obecního úřadu v Horušicích za výplatu té části válečných půjček, které byly upsány a zaplaceny z peněz stržených za vybrakovaný dobytek.

Petice odstupuje se ministeriu financí ku předložení případného návrhu.

Č. 59. a 156. pet. Žádost Ústřední jednoty samosprávných zřízenců okresních a obecních úřadů a ústavů v král. Českém v Praze za zákonnou úpravu právních a hmotných poměrů samosprávných zřízenců při okresních a obecních zastupitelstvech.

Petice tato odvolávajíc se na návrh poslanců Maštálky a soudr., podaný ve sněmu král. Českého v r. 1908 na vydání zákona zemského o úpravě hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců, při okresních a obecních zastupitelstvech v král. Českém ustanovených, a poukazujíc na výsledky ankety, bývalým zemským výborem českým z podnětu návrhu toho uspořádané,dožaduje se, aby Národní shromáždění buď návrh zákona v bývalém zemském sněmu českém již podaný projednalo, nebo se usneslo, by právní a hmotné poměry samosprávného zřízenectva byly upraveny dle norem pro státní služebníky.

Úprava hmotných a právních poměrů samosprávného zřízenectva jeví se nutnou a naléhavou. Ježto pak souvisí úprava samosprávným zřízenectvem okresních a obecních úřadů v Čechách požadovaná se všeobecnou úpravou hmotných a právních poměrů veškerého zaměstnanectva samosprávného, k jejímuž provedení čelí návrhy člena Národního shromáždění J. V. Hroudy a soudr. již podané (tisk č. 392 a 518), které přikázány byly ku projednání výboru ústavnímu, činí se

1. Petice postupuje se ústavnímu výboru, aby na ni vzal zřetel při projednání návrhu posl. J. V. Hroudy a soudr. na úpravu poměrů zaměstnanců samosprávných.

2. Vládě se ukládá, aby k cíli přípravy pro vydání zákona na úpravu hmotných i právních poměrů samosprávného zaměstnanectva, zejména pak zřízencův okresních a obecních úřadů a ústavů, svolala anketu, k níž buďtež pozváni též zástupci zemských správních výborů, svazův okresův a svazů měst a všech odborových spolků a organisací samosprávných úředníků i zřízenců, zejména Jednoty českých úředníků samosprávných pro země koruny české a Ústřední jednoty samosprávných zřízenců okresních a obecních úřadů a ústavů se sídlem v Praze.

Dr. Klouda v. r.,
zpravodaj.

Čís. 85. pet. Karla Kelíška ze Slatiny, ohledně zprávy o těch, kteří byli potrestáni pro politické delikty.

Navrhuji, aby petice ona byla postoupena ministerstvu vnitra k vyjádření.

J. Marcha v. r.,
zpravodaj.

Č. 166. pet. ze dne 20. ledna 1919. Socialistická rada v Mnich. Hradišti žádá, aby občan Muna byl vyzván postaviti se dobrovolně před národní soud pro činy za vinu mu kladené.

Nelze nikoho odnímat rozsudku řádných soudů. Dopustil-li se občan Muna trestných činů, budiž souzen řádnými soudy.

O petici č. 166 přejíti k dennímu pořádku.

Božena Ecksteinová v. r.,
zpravodaj.

Č. 283. pet. Místní organisace československé sociálně demokratické strany dělnické v Ratiboři žádá v resoluci, aby otázka nezaměstnanosti se nepodceňovala ani u obcí i u ministerstva veřejných prací, a aby projektované práce v jižních Čechách se prováděly urychleně, jakož i aby spojovací silnice a tratě železniční potřebné k novému rozvoji obchodu a průmyslu se začaly stavěti. V resoluci se žádá vyvlastnění půdy, na kterémžto zákoně pracuje výbor pro pozemkovou reformu a pak potírání lichvy a konečně upravení valuty.

Hlavním bodem v resoluci jest stavba komunikačních prostředků a poskytnutí práce lidu.

petice č. 283 místní organisace sociálních demokratů v Ratiboři odstupuje se ministerstvu veřejných prací.

Jos. Kouša v. r.,
zpravodaj.

Č. 298. pet. ze dne 11. února 1919. Posl. Landová-Štychová žádá, aby polepšovny byly přeměněny ve vychovatelny.

Navrhuji postoupení petice ministerstvu školství a národní osvěty.

Božena Ecksteinová v. r.,
zpravodaj.

Č. 307. pet. Marie Hermanová v Milevsku žádá ochranu valuty peněz, nastřádaných ženami.

Petice upozorňuje na nebezpečí pro chudé, malé střádalky - soudě dle konečných vět - hrozící jejich mozolně nastřádaným a pro úlevu ve stáří naspořeným vkladům finančními opatřeními vlády. Odůvodněně se obávají, aby tyto poctivé úspory nebyly postiženy stejnými opatřeními jako zisky válečné.

Petice postupuje se finančnímu výboru.

Č. 553. pet. Frant. Buriánka z Padělus, ve které žádá za opatření proti cikánům.

Ústavní výbor navrhuje, aby petice tato byla postoupena ministerstvu vnitra.

Dr. Hnídek v. r.,
zpravodaj.

Čís. 583. pet. Ondřeje Tichého v Kutné Hoře za uspořádání poměrů chudinských.

Ústavní výbor se usnesl, aby petice byla postoupena ministerstvu vnitra.

Č.155 pet. občanů a občanek ve Skutči, aby snížena byla cena požívatin nutných k výživě lidu.

O petici se přechází k dennímu pořádku.

Č. 262 pet. Bohumila Haška v Nove Vsi n. Pop., aby bylo zahájeno dolování ve vesnici Štěpánicích v Krkonoších.

Odstupuje se ministerstvu veřejných prací.

Č. 402. pet. Václava Ženíška, rolníka a obecního starosty v Chodově, okres Královské Vinohrady, na vydání zákona jímž nařizuje se soudům, aby záležitosti týkající se přeplatků za obilí a j. rolníkům nepřijímaly.

Národní shromáždění račiž se usnésti, aby petice č. 402 postoupena byla dalšímu řízení ministerstvu pro zásobování a výživu, ministerstvu zemědělství a ministerstvu spravedlnosti.

Robert Nádvorník v. r.,
zpravodaj.

Č. 1052. pet. ze dne 24. dubna.1919 občanů Menhartických, a sice Roberta Habra číslo 5, Jana Nováka číslo 7, Pavla Lejtky č.24, Ondřeje Chlupáčka č. 8, Josefa Nevčenýho č. 31, Antonína Dvořáka č. 26. a Ondřeje Habra č. 10, vesměs v Menharticích, pol. okres Moravské Budějovice na Moravě, týkající se zakročení u správy velkostatků Alexandra Pallavičiního v Jemnici a nařízení téže, aby občanům v Menharticích potřebné palivové dříví prodala a lesní správu poučila, aby dříví toto spravedlivě rozděleno bylo.

Národní shromáždění račiž se usnésti, aby petice č. 1052 postoupena byla k dalšímu řízeni ministerstvu pro zásobování a výživu lidu.