Naprostý nedostatek bytů, zejména však
zdravých obydlí pro stavy střední
a dělnické, jenž byl důvodem pro vydání
zákona o stavebních úlevách pro Prahu,
jeví se též ve městech Plzni a Budějovicích,
pro něž platí týž stavební
řád, jako pro Prahu. Je tedy třeba, by úlevy
poskytnuté Praze platily ve stejném rozsahu též
pro tato dvě města.
Toho má býti dosaženo osnovou tohoto zákona.
Na základě usnesení Národního
shromáždění nařizuje se:
Platnost zákona ze dne 15. dubna 1919 č. 11. sb.
z. a n. o stavebních úlevách, kterým
se doplňují nebo mění ustanovení
některých paragrafů nynějšího
stavebního řádu pro hlavní město
Prahu a okolí, daného zákonem ze dne 10.
dubna 1886 č. 40 z. z, rozšiřuje se na město
Plzeň, pro něž platí posledně
jmenovaný stavební řád dle zákona
ze dne 22. února 1887 č. 16 z. z. a na město
Budějovice, pro něž týž stavební
řád platí dle zákona ze dne 26. prosince
1887 č. 71 z. z.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Nařízením ministra veřejných
prací v dohodě s ministrem sociální
péče bude stanoveno, kdy tento zákon pozbývá
platnosti buď pro obě města současně,
nebo pro každé z nich jednotlivě.
Ministru veřejných prací se ukládá,
aby tento zákon provedl.
Technický výbor navrhuje:
Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti, aby předložená
osnova byla uzákoněna a aby zákon nabyl účinnosti
dnem vyhlášení.
| Předseda: Ing, Bohdan Bečka v. r. | Zpravodaj: Ing. Josef Rotnágl v. r. |