Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1009.

Dotaz

člena Národního shromáždění Františka Zíky a společníků na pana ministra vnitra v zastoupení ministerstva zahraničního o stanovení příštích hranic mezi státem československým a státem polským v Horním Slezsku.

Podle souhlasných zpráv v časopisech o mírových podmínkách, uložených mírovou konferencí Německu, má československé republice připadnouti pouze malá část Horního Slezska na levém břehu Odry bez měst Ratiboře a Hlubčice.

Za tohoto stavu hranic připadá celý bohatý uhelný revír s uhelným průmyslem Horního Slezska až na nepatrnou část (Petřkovice a Koblov), státu polskému.

Poněvadž v nářečí lidu, obývajícího v Horním Slezku, převládá český jazyk až po Kozlí a Opolí, tak zv. moravské dědiny jsou i jihovýchodně od Ratiboře i na pravém břehu Odry až za Rybníky, poněvadž dále republika československá nemůže pohřešovati části uhelné pánve hornoslezské a ložisek soli na Rybnicku, táží se podepsaní:

Jest vládě známo, z kterých důvodů rozhodla se mírová konference v Paříži hospodářsky tak důležité kraje Horního Slezska, jež po staletí příslušelo k českému státu, přiděliti nyní státu polskému, a to i ony oblasti, v nichž po staleté germanisaci a polonisaci (v kostele) ještě nyní převládá jazyk český?

Jest vláda ochotna rázně domáhati se toho, aby státu československému dostalo se z bohatých ložisek uhlí a soli na Horním Slezsku aspoň takové části, jíž náš stát nikterak nemůže pohřešovati a zejména též proto, že nárok Poláků na území, jehož na náš úkor se domáhají, ničím není odůvodněn.

V Praze 13 května 1919.

Fr. Zíka,

A. Prokůpek, Dr. Hnídek, G. Navrátil, Malkus, Dr. Hodža, Lukeš, Pavlán, Dr. Witt, Chroustovský, Al. Jirásek, Špaček, Okleštěk, J. Rychtera, F. Hybš, Machar, Ing. F. Klindera, Bradáč, Sladký, Vraný, Chaloupka, Vojta, Ing. Bečka, Donát.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP