Rekvisiční systém, zavedený býv.
rakouskou vládou, jímž opatřovány
byly polní plodiny pro zásobení obyvatelstva,
naprosto se neosvědčil.
Přes to, že prováděny byly přesné
soupisy osetých ploch, prováděny revise úrody
a výmlatu, prováděny za vojenské asistence
soupisy zásob, nedosáhlo se těch výsledků,
jaké se očekávaly, nezískaly se ony
zásoby potravin, jež nezbytně pro zásobení
obyvatelstva jsou nutny.
Veškerá tato rekvisiční opatření
vyžadovala velké práce od úřed.
komisí, vykonávajících v obcích
soupisy a revise. Zpotřebovaly se spousty papíru,
promarnilo mnoho času, způsobilo mnoho zbytečných
výloh státu i obcím a přece minulo
se vše s příznivým účinkem.
Ba naopak! Mezi rolnictvem a venkovským obyvatelstvem vyvstal
odpor proti ústřednám a rekvisičnímu
systému, který nabyl takového rozsahu, že
žádné donucovací prostředky nebudou
míti vlivu na zvýšení nákupu
plodin obil. ústavem, kterýžto výkup
v posledním hospodářském roce jest
téměř o polovinu menší než
v roce 1915.
Jest proto v zájmu zabezpečení příští
výživy obyvatelstva nejvýše žádoucí,
aby našel se jiný způsob, jak prováděti
zásobování v naší československé
republice!
Všeobecným přáním - hlavně
venkovského obyvatelstva - jest, aby byly zrušeny
všechny centrály a státní obilní
monopol a povolen volný prodej obílí a všech
ostatních plodin za ceny odpovídající
nákladu výrobnímu zemědělskými
družstvy a korporacemi a oprávněnými,
solidními obchodníky.
Podepsaní proto navrhují:
Vládě československé republiky se
ukládá, aby učinila neprodleně opatření,
směřující k uvolnění
zemědělské výroby, uvolnění
obchodu se všemi zemědělskými výrobky
a životními potřebami, a to tím způsobem,
že:
a) zabezpečí dostatečný přívoz
potravin, zejména obilí, mouky, masa a tuků
ze zahraničních a zámořských
států pro celý nový hospodářský
rok;
b) součinností a podporou umožní družstevně
organisovaný prodej a nákup polních plodin,
aby tak přecházely zemědělské
výrobky přímo od výrobců -
do rukou spotřebitelů.
Pakli návrh hořejší není možno
v celém rozsahu provésti a veškery polní
plodiny - snad pro neúrodu a jiné vážné
příčiny - nebude lze v příštím
hospodářském roce uvolniti, pak vyzývá
se vláda, aby předložila Nár. shromáždění
osnovu zákona o spotřebě plodin z
nové sklizně - vypracovanou na těchto zásadách:
1. Sklizeň polní zůstane volným majetkem,majetníka
nebo nájemce pozemku, který ji sám vypěstoval,
pakli za úředně stanovenou cenu prodá
ve prospěch veřejné aprovisace úředně
určený kontingent oněch druhů obilin,
z nové sklizně, jež pro veřejné
zásobování obyvatelstva budou nezbytně
potřebny; zabavení bude podléhati pouze
ona část sklizně a těch druhů
plodin, jež jako přebytek budou označeny
a pro dodání určeny.
2. Uvolněných zásob obilí a plodin
může jejich majetník upotřebiti pro
svou domácnost a hospodářství, jak
toho potřeba vyžadovati bude. Za chleboviny pokládají
se pšenice a žito. Oves jest pokládán
za krmivo.
3. Mletí, šrotování, spotřeba
a zkrmování obilí - vyjímaje určený
kontigent úřední kontrole nepodléhá.
4. Kontigent dodávky obilí, nebo jiných plodin
určí se podle odhadu sklizně, poměrů
rodinných a hospodářských a podle
potřeby veřejného zásobování.
Buď co buď musí býti takoví majetníci
neb nájemci polí osvobozeni od kontigentu, jimž
výnos sklizně nedostačuje pro celoroční
výživu.
Avšak majetníkům velkostatků musí
býti průměrný kontigent určen
nejméně dvojnásobný.
5. Malorolnictvu, domkářům a jiným
majetníkům nebo nájemcům polí
může býti určen kontigent teprve tehdy,
pakliže se dokáže, že sklidili větší
množství mlecího obilí - pšenice
a žita - než činí spotřeba 200
kg na každou osobu v jejich domácnosti - po krytí
potřeby osevu.
6. Neodvede-li majetník neb nájemce polí
určený kontigent plodin - ač tak učiniti
může, pak podléhá celá jeho sklizeň
zabavení. Ze sklizně uvolní se mu pro domácí
spotřebu 200 kg obilí mlecího (chlebovin)
pro každou osobu v domácnosti; pro dobytek pak uvolní
se mu z ječmene podle celkové výměry
toto množství: do 2 ha 60%, do 5 ha 40, do 10 ha 30%,
do 20 ha 20%, přes 20 ha 15%. Pro osev polí podle
poměrů krajů na 1 ha 200 až 250 kg obilí.
Ostatní přebytek musí odvésti pro
veřejnou aprovisaci se slevou 20% úředně
stanovených obil. cen.
7. Z obilí, získaného nálezem ve způsobu
kontigentu nebo zjištěných přebytků,
ponechá se veškerá potřeba pro výživu
nezásobených osob v dotčených obcích
a zemích kde byly vypěštěny: Zejména
osivo musí být ponecháno na skladě
v obci, kde bylo vypěštěno. Teprve přebytek
vyveze se do nejbližších nezásobených
obcí neb měst.
8. Soupisy a zjišťování osetých
ploch provede šestičlenná obecní žňová
komise, volená tím způsobem, že tři
členy volí zemědělci, tři členy
konsumenti. Přihlíženo budiž k tomu, aby
v komisí té zastoupeny byly všecky strany,
a zejména malí rolníci. Komisi řídí
předseda, jímž je buď starosta nebo jeho
náměstek. Komise tato určí kontingent
tím způsobem, že roztřídí
jednotlivé majetníky pozemků na A) nezásobené
(sklizeň pod 200 kg na osobu), B) zásobené,
C) velkostatkáře.
9. Kontigent plodin určí se majetníkům
a nájemcům polí pod B) a C). jednak podle
výměry osetých ploch, hlavně ale podle
poměru rodin a sklizně. Úroda rozdělí
se na pět tříd: špatnou, podprostřední,
prostřední, nadprostřední a dobrou.
Podle těchto tříd určí se kontingent.
10. V jednotlivých soudních okresích zvolí
starostové při úřed. dnu šestičlenou
okresní komisi žňovou, v níž musí
býti zastoupeni z polovice producenti, z polovice konsumenti.
Předsedu jmenuje okresní hospodářská
rada, jako sedmého člena. Komise musí býti
volena z různých částí okresu.
Komise okresní rozhoduje v případných
odvoláních, pokud se týče soupisu
parcel, roztřídění producentů,
odhadu sklizně a rozvrhu kontingentu.
11. Zemský kontigent smí býti určen,
podle průměrných dodávek z posledních
tří roků, se zřetelem na stav nové
sklizně a bude rozepsán pro jednotlivé okresy
zem. hospodářským úřadem
po slyšení poradního sboru pří
obil. ústavě a zástupců zeměd.
rady. Okresní hosp. úřady rozepíší
pak kontigent na jednotlivé obce po vyšetření
osetých ploch, stavu úrody a roztřídění
majetníků pozemků v každé jednotlivé
obci.
12. Zásobení v obcích svěřeno
buď obec. aprovisacním komisím, jimž buď
přiděleno v obcích získané
obilí. Obec. hospodářské rady mají
právo dohlédací. Nezásobeným
vydají se místo "chlebenek" - zásobovací
knížky, v nichž do příslušných
rubrik vpisovati se bude potvrzení odebraných přídělů
mouky neb chleba. Zásobovacích knížek
vhodně upravených, možno používati
i v městech, na zásobovací rayony rozdělených.
Chlebenek možno používati jen pro cestující.
I v tomto případě, buďtež veškery
ústředny, zejména obilní ústavy
přeměněny na zemské úřady,
složené z hospodářských a
konsumních ústřed., které postaveny
by byly pod přesný a přísný
dozor vlády a Národního shromáždění.
Ceny plodin a mlecích výrobků buďtež
stanoveny zákonem, projednaným Národ.
shromážděním.
Oves, brambory, řepa a veškera krmiva budtež
vůbec ze zabavení vyňaty - a obchod s těmito
plodinami budiž úplně uvolněn.
Pro zvláštní, na vše strany neodvislou
a přísnou kontrolu všech komisí a ústředen
pro nákup a dodávání životních
potřeb v československé republice zřízených
budiž zřízena zvláštní kontrolní,
obchodně zapracovaná komise z účetních
odborníků a obchodních kalkulantů,
jež podléhati bude přímo právomoci
Národ. shromáždění, a která
prováděti bude přesnou a přísnou
revisi, jak po stránce účetní, tak
i obchodní, a která výsledky revise přímo
ve schůzích zásobovacího výboru
předkládati bude.
Návrh tento budiž přidělen odboru zásobovacímu.