Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Schválením resoluce člena Národního shromáždění Ing. Pospíšila a spol. ráčilo Národní shromáždění výboru technickému uložiti, aby v době nejkratší, dodatkem k zákonu ze dne 13. března 1919 o stavbě nouzových silnic, opatřen byl náklad stavební též pro ony stavby, jež v zákon výše uvedený pojaty nebyly, a to nejen silnice v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, ale i silnice na Slovensku.

V zásadě tohoto rozhodnutí uložil technický výbor Národního shromáždění ministerstvu veřejných prací, aby provedeno bylo šetření o rozdělaných pracích silničních a podány návrhy staveb těch se týkající. Zavedeným šetřením prokázáno, že část staveb silničních v zákonu ze dne 13. března 1919 uvedených jest již dokončena, ale naproti tomu pak hojně jiných staveb nedokončených že v seznam pojato nebylo. Vedle toho shledáno, že ve Slezsku staveb silničních, jež zařaděny by býti mohly do seznamu vyhovujícího zákonu výše řečenému, vůbec není, a že tomu obdobně jest i na Slovensku. Úředním šetřením však také prokázáno, že nejen ve Slezsku, ale i na Slovensku, hledíc na velikou nezaměstnanost a vyplácené podpory nouzové, jest nutno přistoupiti k stavbám a úpravám nouzovým jak na silnicích okresních, tak na silnicích státních. Seznáno však, že i v Cechách a na Moravě jsou celé kraje, kde nezaměstnanost jest značná a kde není staveb, jež zařaděny by býti mohly do zákona ze dne 13. března 1919.

Ze všech těchto důvodů technický výbor usnesl se, aby slavnému Národnímu shromáždění doporučen byl vládní návrh zákona, tisk 912, kterým povoluje se další náklad na nouzové práce silniční, a to na silnice:

Podle usnesení Národního shromáždění nařizuje se dodatkem k zákonu ze dne 13. března 1919 (sbírka zákonů a nařízení číslo 156) toto:

Aby ukončeny byly práce na oněch nouzových stavbách nestátních silnic v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, na které nebylo pamatováno v seznamech č. 1. a 1. a) zákona ze dne 13. března 1919 čís. 156. sb. z. a n. a které uvedeny jsou v seznamech přiložených tomuto zákonu ad 1) ad 1 a), 1 b), 1 c), povoluje se potřebná další částka až do krajní výše per 8,140.100 korun.

Na jednotlivé stavby může býti poskytnuta z částky v § 1. uvedené podpora státní až do 3/5 skutečného nákladu, aby bylo dokončeno, čeho jest potřebí, když se stavebník zaváže, že uhradí ze svého celý náklad zbývající z potřebné stavební částky po odečtení povolené stavební subvence státní a beze zbytečných průtahů přikročí k pokračováni ve stavbě po smyslu § 3. zákona z 13. III. 1919 sb. z. a n. číslo 156.

Stavby musí býti svěřeny vedení oprávněného podnikatele pro inženýrské práce a stavebník jest povinen učinit o tom oznámení hned po zahájení prací zemské vládě politické, která zároveň jest zmocněna, aby vykonávala odborný dohled na prováděné práce v každém jednotlivém případu buď státním anebo zemským technikem.

Ustanovení uvedené v § 4. zákona z 13. III. 1919 sb. z. a n., číslo 156., zůstává v účinnosti také pro stavby obsažené v tomto zákoně.

Státní podpora vyplácí se postupem stavby příslušným politickým úřadem zemským podle výkazův o postupu prací podávaných stavebníkem a potvrzených dohlédajícím orgánem ustanoveným podle § 3. tohoto zákona.

Povoluje se náklad, aby bylo upraveno, čeho jest potřeba pří státních silnicích na Moravě a Slovensku, až do úhrnné výše 3,910.400 korun, což podrobně uvedeno je v přiložených seznamech ad 2a) a 2c).

Aby konečně umožněno bylo také bezodkladně prováděti ony nové stavby silniční v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, jakož i na Slovensku, které neodpovídají podmínkám tohoto zákona, jakož i zákona z 13. III. 1919 sb. z. a n. č. 156., jelikož dosud započaty nebyly, ale jichž okamžité zahájení jeví se býti žádoucím v krajích, kde panující nezaměstnanost lidu a výše vyplácených podpor opravňuje k tomu, aby podporována byla snaha veřejných činitelů na sjednání práce a výdělku prácechtivým osobám, povoluje se ze státních prostředků částka 15,000.000 K.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti tento zákon, jakož i vydati bližší ustanovení o způsobu používání kreditu, v § 7. ustanoveného, ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministrem financí.