Podle usnesení Národního shromáždění
se nařizuje:
Ustanovení §u 5. zákona o dani z lihu ze dne
20. června 1888, č. 95 ř. z., týkající
se daně prosté výroby lihu pro domácí
potřebu, dále ustanovení článku
1. zákona ze dne 23. ledna 1914, č. 11 ř.
z. a císař. nařízení ze dne
9. dubna 1917, č. 157 r. z. pokud se vztahují na
zavedení a vybírání státní
přirážky k dani z lihu se zrušují.
Znění paragrafů 1, 2, 4, 6, 38 a 52 zákona
o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř.
z., změněného II. dílem císař.
nařízení ze dne 17. července 1899,
č. 120 ř. z., pak zákony ze dne 8. června
1901, č. 86 ř. z. a ze dne 23. ledna 1914, č.
11 ř. z., mění se a doplňuje takto:
Líh vyrobený v území republiky československé
podléhá dávce, jež dle různosti
lihovarů, v nichž líh byl vyroben, jest buď
dávkou výrobní, zapravovanou při výrobě,
nebo dávkou spotřební, zapravovanou při
přechodu lihu z úředního dozoru do
volného oběhu.
Obě dávky vyměřují se z každého
litru alkoholu (hektolitrového stupně) zjištěného
nařízeným stodílným alkoholometrem
při teplotě + 12o R (+ 15o
C).
Dávka výrobní činí 16 K.
Dávka spotřební má dvě sazby:
a) 16 K pro ono množství alkoholu, jež
dle platných předpisů smí býti
vyrobeno za nižší sazbu spotřební
dávky, a
b) 16 K 20 h pro ostatní alkohol podléhající
dávce spotřební.
Je-li s výrobou lihu spojena výroba lisovaného
drozdí, určeného ku prodeji, budiž za
každý vyrobený, případně
při výrobě dávkou výrobní
stižený litr alkoholu zapravena dávka 50 h.
Za šetření podmínek a opatrností
nutných pro ochranu státní pokladny jest
sproštěn spotřební daně líh,
který,
1. se vyveze přes celní čáru, ať
již v původním stavu, nebo přimísen
vínu ku zvýšení alkoholového
obsahu,
2. byl použit ku výrobě zboží určeného
ku vývozu přes celní hranici,
3. byl použit ku výrobě octa, ku pálení,
cídění, osvětlování,
pohonu motoru a ku vědeckým účelům,
a
4. slouží ku živnostenskému zhotovování
výrobků určených pro potřebu
tuzemskou, pokud týchž nelze užíti ku
lidskému požívání.
Ku výrobě zboží voňavkářského
a kosmetického, léků a pharmaceutických
výrobků, které ve stavu hotovém ještě
líh obsahují, nesmí býti použito
daněprostého lihu.
Líh vyrobený v lihovarech podléhajících
dávce výrobní, jehož alkoholový
obsah byl zjištěn kontrolním měřidlem
nebo nádržkou, může býti uskladněn
k účelům pod č. 1. až 4. uvedeným
bez zapravení výrobní dávky.
Z lihu uvolněného ku daněprostým účelům
vyznačeným pod č. 3. a 4. zapraví
příjemce kontrolní poplatek 30 h za každý
litr alkoholu.
Bližší o daněprostém použití
lihu bude upraveno nařízením.
Denní výkonnost destilačního přístroje,
to jest v litrech vyjádřené množství
zápary, které může býti ve 24
hodinách na přístroji zdestilováno,
stanoví se
1. devítinásobnou, v litrech vyjádřenou,
naplňovací prostorou odpařovacího
kotlíku při destilačním přístroji,
pokud tento nemůže býti jinak plněn,
než po sejmutí klobouku a nemá jiných
součástí, než jediný kotlík,
který může být opatřen výpustným
kohoutem i míchadlem, dále klobouk, jednoduchou
chladnici a rouru spojující klobouk s chladnicí;
2. dvanáctinásobnou, v litrech vyjádřenou,
naplňovací prostorou odpařovacího
kotlíku při destilačním přístroji,
jenž
a) má sice jen součásti, pod č.
1. uvedené, avšak může býti plněn
také bez sejmutí klobouku.
b) může býti sice naplňován
jedině po sejmutí klobouku má však kromě
součásti, pod č. 1. uvedených, buď
nahřívač zápary, nebo rektifikator,
nebo nádržku na lutr, nebo jakékoliv opatření
působící deflegmačně;
3. patnáctinásobnou, v litrech vyjádřenou,
naplňovací prostorou odpařovacího
kotlíku při destilačním přístroji,
jenž má kromě součástí,
udaných pod č. 1., ještě dvě
součásti, pod č. 2. písm. b)
uvedené, a může býti plněn jen
po sejmutí klobouku, dále při destilačním
přístroji, který má vedle součástí,
pod č. 1. uvedených, sice jen jednu ze součástek,
pod čís. 2. písm. b) vyznačených,
ale může býti plněn bez sejmutí
klobouku.
Naplňovací prostora kotlíku stanoví
se 80 procenty prostorového obsahu, měřeno
až k okraji hrdla kotlíku.
Má-li klobouk více než 30 procent obsahu odpařovacího
kotlíku, čítá se jako naplňovací
prostora celý obsah kotlíku, má-li klobouk
více než 60 procent obsahu odpařovacího
kotlíku, stanoví se naplňovací prostora
80 procenty obsahu kotlíku, zvětšeného
o obsah klobouku.
Naplňovací prostora odpařovacího kotlíku
budiž vždy zaokrouhlena směrem dolů na
počet litrů deseti dělitelny.
Spojení chladnice s kontrolním měřidlem
nebo nádržkou.
V každém lihovaru, ať podléhá dávce
spotřební, nebo dávce výrobní,
vyměřované dle skutečného výrobku,
musí každá chladnice spojená s destilačním
přístrojem být opatřena buď kontrolním
měřidlem nebo nádržkou, jež vyhovují
platným ustanovením. Vyjmuty jsou pouze chladnice,
spojené s přístroji rektifikačními,
používá-li se těchto k daněprostému
zušlechťování lihu.
Podnikatel lihovaru jest povinen vlastním nákladem
opatřiti kontrolní měřidlo, nebo nádržku,
a provésti všecky úpravy, spojené s
jich postavením a udržováním v bezvadném
chodu.
Kontrolní měřidla, pořízená
finanční správou a dle dosavadních
ustanovení bezplatně přikázaná
lihovarům, podléhajícím výrobní
dávce, ponechávají se, pokud není
závady, v dosavadním použití nejdéle
do 31. srpna 1920, kterýmžto dnem vzniká dotyčným
podnikatelům povinnost, uložená jim v předchozím
odstavci.
Finanční správa může podnikateli
lihovaru uložiti, aby bezplatně vykázal finančním
dozorčím orgánům v budovách
lihovaru vyhovující úřední
pisárnu a postaral se o její otop i osvětlování.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. září 1919 pro celé území
československé republiky a týmž dnem
pozbývají platnosti všecka odlišná
ustanovení.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr financí.
Zákonem ze dne 20. června 1888 č.95 ř.
z. zaveden byl v býv. Rakousku nový systém
zdanění lihu, který značil významné
zlepšení, ježto byl postižen daní
hotový výrobek, t. j. skutečně vyrobený
alkohol. Výměra daně byla poměrně
nízká a byla odstupňována původně
dle toho, jednalo-li se o dávku výrobní,
neb o dávku spotřební, jež měla
2 sazby (70 a 90 h). Zákon zmíněný
doznal změn cís. nař. ze dne 17. července
1899 č. 120 ř. z., jež dotýkaly se ponejvíce
zdokonalení, aniž měnily výši zdanění.
Teprve zákonem ze dne 8. července 1901 č.86
ř. z. byla výměra dávek lihových
zvýšena o 20 h, tudíž na 90 h (při
výrobní dávce a spotřební dávce
nižší sazby) a na 1.10 K (při spotřební
dávce o vyšší sazbě). Za válečné
doby bylo vzhledem k stále rostoucím státním
výdajům a klesající spotřebě
zdaněného lihu nutným, zavésti mimořádnou
přirážku k dani lihové, jež po
opětovném zvýšení dosáhla
celkové míry 2 K 90 h. Dnešní výměra
daně lihové s přirážkou jest
tudíž
při výrobní dávce | K 3.80 |
při spotřební dávce | K 3.80 a 4,-- |
Ohromně rostoucí výdaje státní
vyžadují nezbytně jednak zavedení nových,
jednak zvýšení dosavadních daní.
V posledním směru byla vzata v úvahu také
lihová daň. Vedlo k tomu poznání,
že líh pří dnešních nad
pomýšlení vysokých cenách prodejních
a vysokém zdanění v okolních státech
(v Rakousko-Německu obnáší výměra
výrobní dávky 15.80 K a spotřební
dávky 15.80 a 16.- K za 1 hektolitrový stupeň
alkoholu, v Uhrách plyne do státní pokladny
částka 1650 příp. 1670 K za hektolitr
čistého lihu) jistě a bez ohrožení
hospodářských zájmů snese značnější
zatížení. Po zevrubných úvahách
dospělo se ku přesvědčení,
že za nynějších poměrů při
neobyčejné poptávce lze na líh uvaliti
spotřební daň výměrou čtyřnásobnou
proti dosavádnímu zdanění, aniž
by tím poškozeny byly zájmy, ať výrobců,
či spotřebitelů. Tímto značným
zvýšením byl by z valné části
vyvážen úbytek na dani, jenž následkem
obmezené výroby a tím přivoděného
značného poklesu spotřeby tou dobou znatelně
zatěžuje státní pokladnu. I při
dnešním obmezeném konsumu lze čekati,
že by navrhovaným zvýšením sazeb
lihových dávek mohlo býti dosaženo přírůstku
daňového přibližně o více
než 60 milionů korun (v rozpočtu pro rok 1919
byl výnos lihové daně uveden okrouhle 21
miliony korun).
Zvýšení daně je zcela poměrné
stoupnuvším cenám, uvážíme-li,
že prodejní cena před válkou byla průměrně
60 korun za 1 hl nezdaněného kontingentního
lihu a dnes obnáší aspoň 240 korun.
K objasnění jednotlivých ustanovení
připojeného vládního návrhu
budiž uvedeno toto:
Ustanovení §u 5. zákona o dani z lihu, jehož
zrušení navrženo je v článku I.
zákonné předlohy, dotýkají
se výroby daněprosté kořalky k domácí
potřebě, jež pro Moravu byla dovolena dekretem
dvorské komory ze dne 23. září 1835
č. 42017 (sbírka polit. zákonů svazek
63 ai 1835). Výhoda tato byla připuštěna
hlavně se zřetelem na horské kraje odkázané
převážně na chov dobytka a trpící
nesnázemi dovozními k tomu cíli, by obyvatelům
odloučených bydlišť (salaší)
byla dána možnost opatřiti si pro domácí
potřebu obmezené množství lihu (nejvýše
1 vědro = 56 litrů). Finančně neměla
tato úleva valného významu, uvážíme-li,
že tehdejší daň činila 3 zl. konvenční
mince z 1 vědra o 52 1/2% lihu.
Postupem času zvýšil se znatelně effekt
zmíněné daněprosté výroby
a není s podivem, že bývalé rakouské
vlády obíraly se opětovně úmyslem,
zrušiti přiznanou výhodu, kteréžto
pokusy setkaly se však vždy s odporem hlavně
alpských zemí a tím byly zmařeny.
V našem státě požívá jedině
Morava tohoto výlučně privilegovaného
postavení a jeví se tudíž k dosažení
stejnoměrného daňového zatížení
zcela spravedlivým, by zrušena byla tato Moravě
za jiných poměrů přiznaná,
dnes však nikterak nutná a odůvodněná
výhoda.
Zrušení zákonných ustanovení,
jimiž zavedena byla přirážka k dani z
lihu, plyne jako nutný důsledek z navrženého
značného zvýšení dávek
lihových.
Účelným roztříděním
obsahu dosavadního §u 2. zákona o dani z lihu
byl vyplněn v roce 1899 zrušený § 1. téhož
zákona a zjednána přehlednější
úprava.
Zvýšení dávky z lisovaného droždí
je přirozeným důsledkem toho, že změnou
výroby jeví se dosavadní zdanění
nepatrným. V době, kdy zavedena byla dosavadní
dávka 5 h z litru vyrobeného alkoholu, děla
se výroba droždí po způsobu vídeňském,
při kterém resultovalo mnohokráte větší
množství alkoholu, než tomu je při dnes
obvyklém větracím řízení.
Při dnešním výrobním postupu
a značně zvýšených cenách
droždí (4 K za 1 kg) lze daňové zatížení,
jež při navržené zvýšené
sazbě sotva překročí 15 h při
1kg droždí, nazvati skutečně nepatrným
Změny v tomto paragrafu záleží jednak
v zevrubnějším a přehlednějším
uspořádání textu, jednak ve zvýšení
kontrolního poplatku z daněprostého lihu
pro tuzemskou potřebu.
Zvýšené náklady důchodkového
dozoru při odběru a používání
daněprostého lihu, - v tomto směru poukázati
jest na značně zvýšené požitky
úředních orgánů, zdražení
všech pomůcek, tiskopisů atd., - vyžadují,
aby stranám uloženy byly vyšší poplatky
kontrolní a aby poplatky ty zavedeny byly i tam, kde dosud
spíše z formálních než věcných
důvodů zavedeny nebyly.
Zvýšení poplatků jest nízké
a nepadá na váhu vzhledem ke značné
úspoře, jež se straně poskytuje uvolněním
daněprostého lihu.
Zvýšení daně lihové činí
nezbytným, aby také zdanění tak zvaných
paušalovaných lihovarů bylo zostřeno.
Při těchto lihovarech jest pro výši
dávky rozhodnou vedle druhu zpracovaných surovin
denní výrobnost destilačního přístroje,
t. j. ono množství zápary, jež může
býti zpracováno ve 24 hodinách. Zkušenostmi
mnoha let bylo prokázáno, že dosavad stanovený
počet za 24 hodin uskutečnitelných plnění
kotlíku odpařovacího (3 nejvýše
5) ani při nejprimitivněji zařízených
destilačních přístrojích neodpovídá
skutečnosti. Jest totiž nezvratně zjištěno,
že lze ve 24 hodinách bez obtíží
dosíci 16 až 20 náplní odpařovacího
kotlíku. Tím je dána producentům možnost
neobvykle vysokého využitkování poměrně
nízké výměry daně. Aby takovému,
třeba dosud přípustnému zkracování
státních důchodů byla učiněna
přítrž, jest nutno, aby počet náplní
byl aspoň v částečný soulad
uveden se skutečností, což dosaženo bude
navrženou změnou dosavadních zákonných
ustanovení.
Započítáváni části prostorového
obsahu klobouku destilačního přístroje
do náplně kotlíku jest nezbytným,
má-li býti s výsledkem čeleno snahám
lihovarníků, nesoucím se k tomu, by zvětšením
klobouku zvýšili možnost plniti kotlík
odpařovací výše, než do 80% jeho
prostorového obsahu snad až po hrdlo, na které
nasazen jest klobouk.
Nová úprava tohoto paragrafu jest nutna, ježto
dosavadní ustanovení jsou zastaralá a nevyhovují
dnešním poměrům. Jmenovitě jest
nezbytným stanoviti také pro lihovary, výrobní
dávce podléhající, povinnost, aby
si dle potřeby na vlastní útraty opatřily
a postavily kontrolní měřidla, nebo nádržky,
které dosud byly těmto lihovarům až
do určité výrobnosti (až do 5 hl denně)
dodávány státní správou. Toto
zatížení státního důchodu
nelze za nynějších poměrů zastávati
a to tím méně, ježto podnikatelé
lihovarů, jmenovitě pokud jde o ovocné a
vinné destiláty, dosahují za výrobky
tak značných cen, že opatření
si kontrolních pomůcek lehce nésti mohou.
Požadavek, aby podnikatelé lihovarů dle potřeby
přikázali finančním dozorčím
orgánům v místnostech lihovaru úřední
pisárnu a postarali se o její otop i osvětlení,
odpovídá při dnešním objemu písemných
prací, jež jest finančním dozorčím
orgánům v lihovaru opatřiti, živě
pociťované potřebě. Pro lihovary je
to s výhodou, budou-li dozorčí orgány
moci nerušeně uspíšiti úřední
jednání.
Má-li být odstraněna dosavadní nestejnoměrnost
zdanění, jest nutně toho třeba, by
tento zákon nabyl účinnosti v celém
území československé republiky.
Tento návrh zákona budiž přikázán
k ústavnímu projednání výboru
finančnímu s tím, aby podal zprávu
ve lhůtě do 15. června 1919.