Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 997.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne....................................................1919,

jímž se ruší, nebo mění některá ustanovení o dani z lihu.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Článek I.

Ustanovení §u 5. zákona o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., týkající se daně prosté výroby lihu pro domácí potřebu, dále ustanovení článku 1. zákona ze dne 23. ledna 1914, č. 11 ř. z. a císař. nařízení ze dne 9. dubna 1917, č. 157 r. z. pokud se vztahují na zavedení a vybírání státní přirážky k dani z lihu se zrušují.

Článek II.

Znění paragrafů 1, 2, 4, 6, 38 a 52 zákona o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., změněného II. dílem císař. nařízení ze dne 17. července 1899, č. 120 ř. z., pak zákony ze dne 8. června 1901, č. 86 ř. z. a ze dne 23. ledna 1914, č. 11 ř. z., mění se a doplňuje takto:

Předmět a druhy dávky z lihu.

§ 1.

Líh vyrobený v území republiky československé podléhá dávce, jež dle různosti lihovarů, v nichž líh byl vyroben, jest buď dávkou výrobní, zapravovanou při výrobě, nebo dávkou spotřební, zapravovanou při přechodu lihu z úředního dozoru do volného oběhu.

Obě dávky vyměřují se z každého litru alkoholu (hektolitrového stupně) zjištěného nařízeným stodílným alkoholometrem při teplotě + 12o R (+ 15o C).

Výměra dávky z lihu.

§ 2.

Dávka výrobní činí 16 K.

Dávka spotřební má dvě sazby:

a) 16 K pro ono množství alkoholu, jež dle platných předpisů smí býti vyrobeno za nižší sazbu spotřební dávky, a

b) 16 K 20 h pro ostatní alkohol podléhající dávce spotřební.

Dávka z výroby lisovaného droždí,

§ 4.

Je-li s výrobou lihu spojena výroba lisovaného drozdí, určeného ku prodeji, budiž za každý vyrobený, případně při výrobě dávkou výrobní stižený litr alkoholu zapravena dávka 50 h.

Osvobození lihu od dávky.

§ 6.

Za šetření podmínek a opatrností nutných pro ochranu státní pokladny jest sproštěn spotřební daně líh, který,

1. se vyveze přes celní čáru, ať již v původním stavu, nebo přimísen vínu ku zvýšení alkoholového obsahu,

2. byl použit ku výrobě zboží určeného ku vývozu přes celní hranici,

3. byl použit ku výrobě octa, ku pálení, cídění, osvětlování, pohonu motoru a ku vědeckým účelům, a

4. slouží ku živnostenskému zhotovování výrobků určených pro potřebu tuzemskou, pokud týchž nelze užíti ku lidskému požívání.

Ku výrobě zboží voňavkářského a kosmetického, léků a pharmaceutických výrobků, které ve stavu hotovém ještě líh obsahují, nesmí býti použito daněprostého lihu.

Líh vyrobený v lihovarech podléhajících dávce výrobní, jehož alkoholový obsah byl zjištěn kontrolním měřidlem nebo nádržkou, může býti uskladněn k účelům pod č. 1. až 4. uvedeným bez zapravení výrobní dávky.

Z lihu uvolněného ku daněprostým účelům vyznačeným pod č. 3. a 4. zapraví příjemce kontrolní poplatek 30 h za každý litr alkoholu.

Bližší o daněprostém použití lihu bude upraveno nařízením.

Denní výkonnost.

§ 38.

Denní výkonnost destilačního přístroje, to jest v litrech vyjádřené množství zápary, které může býti ve 24 hodinách na přístroji zdestilováno, stanoví se

1. devítinásobnou, v litrech vyjádřenou, naplňovací prostorou odpařovacího kotlíku při destilačním přístroji, pokud tento nemůže býti jinak plněn, než po sejmutí klobouku a nemá jiných součástí, než jediný kotlík, který může být opatřen výpustným kohoutem i míchadlem, dále klobouk, jednoduchou chladnici a rouru spojující klobouk s chladnicí;

2. dvanáctinásobnou, v litrech vyjádřenou, naplňovací prostorou odpařovacího kotlíku při destilačním přístroji, jenž

a) má sice jen součásti, pod č. 1. uvedené, avšak může býti plněn také bez sejmutí klobouku.

b) může býti sice naplňován jedině po sejmutí klobouku má však kromě součásti, pod č. 1. uvedených, buď nahřívač zápary, nebo rektifikator, nebo nádržku na lutr, nebo jakékoliv opatření působící deflegmačně;

3. patnáctinásobnou, v litrech vyjádřenou, naplňovací prostorou odpařovacího kotlíku při destilačním přístroji, jenž má kromě součástí, udaných pod č. 1., ještě dvě součásti, pod č. 2. písm. b) uvedené, a může býti plněn jen po sejmutí klobouku, dále při destilačním přístroji, který má vedle součástí, pod č. 1. uvedených, sice jen jednu ze součástek, pod čís. 2. písm. b) vyznačených, ale může býti plněn bez sejmutí klobouku.

Naplňovací prostora kotlíku stanoví se 80 procenty prostorového obsahu, měřeno až k okraji hrdla kotlíku.

Má-li klobouk více než 30 procent obsahu odpařovacího kotlíku, čítá se jako naplňovací prostora celý obsah kotlíku, má-li klobouk více než 60 procent obsahu odpařovacího kotlíku, stanoví se naplňovací prostora 80 procenty obsahu kotlíku, zvětšeného o obsah klobouku.

Naplňovací prostora odpařovacího kotlíku budiž vždy zaokrouhlena směrem dolů na počet litrů deseti dělitelny.

Spojení chladnice s kontrolním měřidlem nebo nádržkou.

Zřízení úřední pisárny.

§ 52.

V každém lihovaru, ať podléhá dávce spotřební, nebo dávce výrobní, vyměřované dle skutečného výrobku, musí každá chladnice spojená s destilačním přístrojem být opatřena buď kontrolním měřidlem nebo nádržkou, jež vyhovují platným ustanovením. Vyjmuty jsou pouze chladnice, spojené s přístroji rektifikačními, používá-li se těchto k daněprostému zušlechťování lihu.

Podnikatel lihovaru jest povinen vlastním nákladem opatřiti kontrolní měřidlo, nebo nádržku, a provésti všecky úpravy, spojené s jich postavením a udržováním v bezvadném chodu.

Kontrolní měřidla, pořízená finanční správou a dle dosavadních ustanovení bezplatně přikázaná lihovarům, podléhajícím výrobní dávce, ponechávají se, pokud není závady, v dosavadním použití nejdéle do 31. srpna 1920, kterýmžto dnem vzniká dotyčným podnikatelům povinnost, uložená jim v předchozím odstavci.

Finanční správa může podnikateli lihovaru uložiti, aby bezplatně vykázal finančním dozorčím orgánům v budovách lihovaru vyhovující úřední pisárnu a postaral se o její otop i osvětlování.

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1919 pro celé území československé republiky a týmž dnem pozbývají platnosti všecka odlišná ustanovení.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění.

Zákonem ze dne 20. června 1888 č.95 ř. z. zaveden byl v býv. Rakousku nový systém zdanění lihu, který značil významné zlepšení, ježto byl postižen daní hotový výrobek, t. j. skutečně vyrobený alkohol. Výměra daně byla poměrně nízká a byla odstupňována původně dle toho, jednalo-li se o dávku výrobní, neb o dávku spotřební, jež měla 2 sazby (70 a 90 h). Zákon zmíněný doznal změn cís. nař. ze dne 17. července 1899 č. 120 ř. z., jež dotýkaly se ponejvíce zdokonalení, aniž měnily výši zdanění. Teprve zákonem ze dne 8. července 1901 č.86 ř. z. byla výměra dávek lihových zvýšena o 20 h, tudíž na 90 h (při výrobní dávce a spotřební dávce nižší sazby) a na 1.10 K (při spotřební dávce o vyšší sazbě). Za válečné doby bylo vzhledem k stále rostoucím státním výdajům a klesající spotřebě zdaněného lihu nutným, zavésti mimořádnou přirážku k dani lihové, jež po opětovném zvýšení dosáhla celkové míry 2 K 90 h. Dnešní výměra daně lihové s přirážkou jest tudíž

při výrobní dávce K 3.80
při spotřební dávce K 3.80 a 4,--

Ohromně rostoucí výdaje státní vyžadují nezbytně jednak zavedení nových, jednak zvýšení dosavadních daní. V posledním směru byla vzata v úvahu také lihová daň. Vedlo k tomu poznání, že líh pří dnešních nad pomýšlení vysokých cenách prodejních a vysokém zdanění v okolních státech (v Rakousko-Německu obnáší výměra výrobní dávky 15.80 K a spotřební dávky 15.80 a 16.- K za 1 hektolitrový stupeň alkoholu, v Uhrách plyne do státní pokladny částka 1650 příp. 1670 K za hektolitr čistého lihu) jistě a bez ohrožení hospodářských zájmů snese značnější zatížení. Po zevrubných úvahách dospělo se ku přesvědčení, že za nynějších poměrů při neobyčejné poptávce lze na líh uvaliti spotřební daň výměrou čtyřnásobnou proti dosavádnímu zdanění, aniž by tím poškozeny byly zájmy, ať výrobců, či spotřebitelů. Tímto značným zvýšením byl by z valné části vyvážen úbytek na dani, jenž následkem obmezené výroby a tím přivoděného značného poklesu spotřeby tou dobou znatelně zatěžuje státní pokladnu. I při dnešním obmezeném konsumu lze čekati, že by navrhovaným zvýšením sazeb lihových dávek mohlo býti dosaženo přírůstku daňového přibližně o více než 60 milionů korun (v rozpočtu pro rok 1919 byl výnos lihové daně uveden okrouhle 21 miliony korun).

Zvýšení daně je zcela poměrné stoupnuvším cenám, uvážíme-li, že prodejní cena před válkou byla průměrně 60 korun za 1 hl nezdaněného kontingentního lihu a dnes obnáší aspoň 240 korun.

K objasnění jednotlivých ustanovení připojeného vládního návrhu budiž uvedeno toto:

Článek I.

Ustanovení §u 5. zákona o dani z lihu, jehož zrušení navrženo je v článku I. zákonné předlohy, dotýkají se výroby daněprosté kořalky k domácí potřebě, jež pro Moravu byla dovolena dekretem dvorské komory ze dne 23. září 1835 č. 42017 (sbírka polit. zákonů svazek 63 ai 1835). Výhoda tato byla připuštěna hlavně se zřetelem na horské kraje odkázané převážně na chov dobytka a trpící nesnázemi dovozními k tomu cíli, by obyvatelům odloučených bydlišť (salaší) byla dána možnost opatřiti si pro domácí potřebu obmezené množství lihu (nejvýše 1 vědro = 56 litrů). Finančně neměla tato úleva valného významu, uvážíme-li, že tehdejší daň činila 3 zl. konvenční mince z 1 vědra o 52 1/2% lihu.

Postupem času zvýšil se znatelně effekt zmíněné daněprosté výroby a není s podivem, že bývalé rakouské vlády obíraly se opětovně úmyslem, zrušiti přiznanou výhodu, kteréžto pokusy setkaly se však vždy s odporem hlavně alpských zemí a tím byly zmařeny.

V našem státě požívá jedině Morava tohoto výlučně privilegovaného postavení a jeví se tudíž k dosažení stejnoměrného daňového zatížení zcela spravedlivým, by zrušena byla tato Moravě za jiných poměrů přiznaná, dnes však nikterak nutná a odůvodněná výhoda.

Zrušení zákonných ustanovení, jimiž zavedena byla přirážka k dani z lihu, plyne jako nutný důsledek z navrženého značného zvýšení dávek lihových.

Článek II.

K § 1. a 2.

Účelným roztříděním obsahu dosavadního §u 2. zákona o dani z lihu byl vyplněn v roce 1899 zrušený § 1. téhož zákona a zjednána přehlednější úprava.

K §u 4.

Zvýšení dávky z lisovaného droždí je přirozeným důsledkem toho, že změnou výroby jeví se dosavadní zdanění nepatrným. V době, kdy zavedena byla dosavadní dávka 5 h z litru vyrobeného alkoholu, děla se výroba droždí po způsobu vídeňském, při kterém resultovalo mnohokráte větší množství alkoholu, než tomu je při dnes obvyklém větracím řízení. Při dnešním výrobním postupu a značně zvýšených cenách droždí (4 K za 1 kg) lze daňové zatížení, jež při navržené zvýšené sazbě sotva překročí 15 h při 1kg droždí, nazvati skutečně nepatrným

K § 6.

Změny v tomto paragrafu záleží jednak v zevrubnějším a přehlednějším uspořádání textu, jednak ve zvýšení kontrolního poplatku z daněprostého lihu pro tuzemskou potřebu.

Zvýšené náklady důchodkového dozoru při odběru a používání daněprostého lihu, - v tomto směru poukázati jest na značně zvýšené požitky úředních orgánů, zdražení všech pomůcek, tiskopisů atd., - vyžadují, aby stranám uloženy byly vyšší poplatky kontrolní a aby poplatky ty zavedeny byly i tam, kde dosud spíše z formálních než věcných důvodů zavedeny nebyly.

Zvýšení poplatků jest nízké a nepadá na váhu vzhledem ke značné úspoře, jež se straně poskytuje uvolněním daněprostého lihu.

K §u 38.

Zvýšení daně lihové činí nezbytným, aby také zdanění tak zvaných paušalovaných lihovarů bylo zostřeno. Při těchto lihovarech jest pro výši dávky rozhodnou vedle druhu zpracovaných surovin denní výrobnost destilačního přístroje, t. j. ono množství zápary, jež může býti zpracováno ve 24 hodinách. Zkušenostmi mnoha let bylo prokázáno, že dosavad stanovený počet za 24 hodin uskutečnitelných plnění kotlíku odpařovacího (3 nejvýše 5) ani při nejprimitivněji zařízených destilačních přístrojích neodpovídá skutečnosti. Jest totiž nezvratně zjištěno, že lze ve 24 hodinách bez obtíží dosíci 16 až 20 náplní odpařovacího kotlíku. Tím je dána producentům možnost neobvykle vysokého využitkování poměrně nízké výměry daně. Aby takovému, třeba dosud přípustnému zkracování státních důchodů byla učiněna přítrž, jest nutno, aby počet náplní byl aspoň v částečný soulad uveden se skutečností, což dosaženo bude navrženou změnou dosavadních zákonných ustanovení.

Započítáváni části prostorového obsahu klobouku destilačního přístroje do náplně kotlíku jest nezbytným, má-li býti s výsledkem čeleno snahám lihovarníků, nesoucím se k tomu, by zvětšením klobouku zvýšili možnost plniti kotlík odpařovací výše, než do 80% jeho prostorového obsahu snad až po hrdlo, na které nasazen jest klobouk.

K §u 52.

Nová úprava tohoto paragrafu jest nutna, ježto dosavadní ustanovení jsou zastaralá a nevyhovují dnešním poměrům. Jmenovitě jest nezbytným stanoviti také pro lihovary, výrobní dávce podléhající, povinnost, aby si dle potřeby na vlastní útraty opatřily a postavily kontrolní měřidla, nebo nádržky, které dosud byly těmto lihovarům až do určité výrobnosti (až do 5 hl denně) dodávány státní správou. Toto zatížení státního důchodu nelze za nynějších poměrů zastávati a to tím méně, ježto podnikatelé lihovarů, jmenovitě pokud jde o ovocné a vinné destiláty, dosahují za výrobky tak značných cen, že opatření si kontrolních pomůcek lehce nésti mohou.

Požadavek, aby podnikatelé lihovarů dle potřeby přikázali finančním dozorčím orgánům v místnostech lihovaru úřední pisárnu a postarali se o její otop i osvětlení, odpovídá při dnešním objemu písemných prací, jež jest finančním dozorčím orgánům v lihovaru opatřiti, živě pociťované potřebě. Pro lihovary je to s výhodou, budou-li dozorčí orgány moci nerušeně uspíšiti úřední jednání.

Článek III.

Má-li být odstraněna dosavadní nestejnoměrnost zdanění, jest nutně toho třeba, by tento zákon nabyl účinnosti v celém území československé republiky.

Tento návrh zákona budiž přikázán k ústavnímu projednání výboru finančnímu s tím, aby podal zprávu ve lhůtě do 15. června 1919.

V Praze dne 13. května 1919.

Ministr financí:
Dr. Al. Rašín, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP