Ústřední hospodářská
společnost pro české kraje ve Slezsku postavila
a zařídila roku 1910 v Klimkovicích zimní
hospodářskou a celoroční hospodyňskou
školu celkovým nákladem K 232.482,-- za podpory
zemské a státní.
Škola skládá se ze zařízené
rozsáhlé školní budovy, dívčího
internátu, bytů pro ředitele, učitele
a školního statku s bytem pro šafáře,
ke školnímu statku přísluší
rozsáhlá zahrada a potřebný inventář.
K této tak značné investici odhodlala se
Společnost proto, že školské poměry
ve Slezsku státy pod tlakem úporné germanisace,
jíž bylo nutno čeliti všemi prostředky,
na prvém místě pak ve směru zemědělském
- kde ztráceli jsme nejcennější národní
statek - půdu, bylo proto nutno učiniti nápravu
řádnou, národním i odborným
duchem vedenou výchovu našeho rolnického dorostu.
Že škola plnila své povinnosti po každé
stránce, vidno z toho, že ani tehdejší
ve Slezsku vládnoucí nám nepřátelské
kruhy nemohly jí odepříti práva veřejnosti.
Její důležitost dokazuje okolnost, že
navštívená je letos 22 chovankami a 34 chovanci.
Škola zaměstnává tyto učitele:
na hospodářské škole ředitele
a jednoho odborného učitele, (toto místo
se obsazuje), na škole hospodyňské ředitelku,
učitelku vaření a učitelku ručních
prací.
Aktivní a starobní přídavky jsou zajištěny
učitelům zemským slezským výborem,
kdežto služné a náklady věcné
hradí Ústřední hospodářská
společnost, načež se jí dostává
menší subvence státní a zemské.
Veliké finanční oběti, jež udržování
školy vyžadovalo, nutily Společnost, aby zahájila
jednání se zemským výborem slezským
o pozemštění školy, zároveň
s převzetím zimních hospodářských
škol, i škol hospodyňských s vyučováním
německým v (Bruntále) a polským (v
Těšíně).
Pokud jednáno bylo o hospodářských
otázkách, byl zemský slezský výbor
ochoten požadavky Společnosti přijmouti, žádal
však, aby jednací řeč českých
škol v Klimkovicích po pozemštění
stala se německou. Společnost trvala na stanovisku,
že charakter školy musí zůstati český
a od toho požadavku neupustila, ani když zemský
výbor převzetí z tohoto důvodu odmítl,
poněvadž přes svou těžkou finanční
situaci kladla větší důraz na plnění
úkolů škole uložených po stránce
národní, než po pozemštění
školy.
Za těchto poměrů došlo tudíž
pouze k pozemštění škol německých
a polských a školy české v Klimkovicích
jsou nadále vydržovány Společností,
která je nyní do vlastnictví a správy
státu.
Společnost jest ochotna odevzdati obě školy
s celým příslušenstvím za těchže
finančních podmínek, za jakých byl
ochoten je převzíti svého času německý
zemský výbor slezský.
| Jak výše bylo podotčeno, činil celkový náklad na školu | K 232.482,09 |
| subvence zemská byla | K 80.000,-- |
| subvence státní | K 48.000,-- |
| celkem subvence | K 128.000,-- |
| takže Společnost sama uhradila náklad | K 104.482,09 |
jejž požaduje při event. převzetí
školy, aby mohla vyrovnati dluhy, povstalé jí
zřízením školy.
Společnost jest dále ochotna věnovati při
zestátnění škol v Klimkovicích
ze svých peněz k 20.000,-- na zřízení
stipendijního fondu pro podporu nemajetných chovanců
a chovanek obou ústavů.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti:
1. Hospodářská i hospodyňská
škola v Klimkovicích buďtež se vším
příslušenstvím převzaty do vlastnictví
a správy česko-slovenské republiky. Náhrada
stanovena budiž ve výši skutečného
a zemským slezským výborem zjištěného
nákladu po srážce zařizovacích
subvencí státních i zemských.
2. Veškeří na školách působící
učitelé buďtež převzati státem
a jejich požitky upraveny buďtež podle zásad,
platných pro stejné kategorie učitelstva
v Čechách a na Moravě.
3. K nutnému rozšíření hospodářského
statku těchto ústavů budiž přikázána
přiměřená plocha zemědělské
půdy tamního Wilezkova velkostatku, pokud bude státem
zabrán, jehož část má již
nyní školní statek v nájmu.
Návrh budiž přikázán výboru
zemědělskému.