Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Výbor právní navrhuje:

Slavné Národní shromáždění, uděliž ústavní schválení této osnově zákona:

K úřadu porotce mohou býti povolávány jen osoby, které:

1. dokonaly 35. rok svého věku,

2. umějí čísti a psáti,

3. mají domovské právo v některé obci Československé republiky,

4. bydlí v obci pobytu aspoň rok.

Nezpůsobilým k úřadu porotce jest:

l. kdo pro tělesné nebo duševní vady nemůže dostáti povinnostem porotce,

2. kdo plně nepožívá občanských práv, zejména také ten, kdo pro marnotratnictví, pro zneužívání alkoholu nebo jiných nervových jedů byl zbaven svéprávnosti, a každý, na jehož jmění byl uvalen konkurs až do skončení konkursu,

3. ten, proti komu se vede trestní vyhledávání nebo vyšetřování pro zločin, nebo kdo jest obžalován pro trestný čin z úřední povinnosti stíhaný, spáchaný z pohnutek zištných a nečestných, nebo kdo má pro takový čin trestný odpykati trest, uložený mu trestním soudem,

4. kdo byl trestním soudem odsouzen pro přečin nebo přestupek ke ztrátě volebního práva do obecního zastupitelstva, pokud toto vyloučení trvá, kdo byl odsouzen pro zločin k trestu žaláře ne více než pětiletému, po dobu pěti let po odbytém trestu, kdo byl odsouzen k trestu žaláře více než pětiletému, po dobu deseti let po odpykání trestu, vyjma odsouzení pro zločiny podle §§ 63. a 64. tr. z., kde nezpůsobilosti té není vůbec, a zločiny politické, kde nezpůsobilost přestává odbytím trestu,

5. kdo živí sebe nebo svoji rodinu hlavně z trvalé chudinské podpory.

K úřadu porotčímu nebuďtež povolávání:

l. úředníci, zřízenci a dělníci veřejných úřadů a podniků, skutečně činní, vyjímajíc profesory a učitele na vícetřídních školách,

2. osoby podléhající podle §u II. tr. voj. ř. vojenskému soudnictví,

3. duchovní církví a náboženských společností zákonem uznaných,

4. osoby, zaměstnané při soukromých drahách a podnicích plavby vodní a vzduchové. veřejné dopravě sloužících,

5. osoby, zaměstnané při elektrárnách a plynárnách sice soukromých, ale také veřejné osvětlení nebo pohon obstarávajících, dále osoby zaměstnané při provozování vodovodu.

Úřad porotce mohou odmítnouti:

1. ti, kdo dokonali 60. rok svého věku, pro vždy,

2. ženy jednou pro vždy; mají však právo v měsíci srpnu ohlásiti u obecního úřadu svého bydliště, že počínajíc příštím rokem, chtějí úřad porotce zastávati,

3. členové zákonodárného sboru po čas zasedání,

4. starostové obcí a vyšších svazů místní samosprávy,

5. veřejní profesoři a učitelé, lékaři a lékárníci, je-li jejich nepostradatelnost v povolání potvrzena představenými v úřadě nebo obecním starostou na příští rok,

6. osoby, zapsané v seznamu obhájců ve věcech trestních,

7. každý, kdo dostál své povinnosti jako porotce v jednom porotním období, až do konce příštího kalendářního roku.

Osoby, jež tohoto práva chtějí použíti, buďtež veřejnou vyhláškou vyzvány, aby tak učinily u obecního úřadu svého bydliště v měsíci srpnu, a pozbývají této výhody, neučiní-li tak.

Osoby zaměstnané při pracích zemědělských sprostí předseda soudu na žádost obecní rady v době neodkladných prací hospodářských od vykonávání porotčího úřadu pro jednotlivá období porotní.

Počátkem měsíce září sestaví obecní komise prvotní seznam, t. j. seznam všech osob v obci bydlících, které podle předchozích ustanovení jsou povolány za porotce.

Tato komise skládá se ze starosty jako předsedy a ze čtyř osob k úřadu porotčímu způsobilých, volených obecním zastupitelstvem. Aspoň dva členové komise musejí býti ženy, předpokládajíc, že jsou ženy vůbec obsaženy v seznamech porotčích. Ve velkých obcích může býti těchto komisí zvoleno několik a předsedá jim pak buď starosta nebo předsedové, zvolení obecním zastupitelstvem z jeho členů.

Prvotní seznam budiž nejméně po 8 dnů vyložen v úředním sídle obecního starosty, aby každý mohl do něho nahlédnouti, a budiž to veřejně, způsobem v obci obvyklým, oznámeno a připomenuto, že každý má právo učiniti námitky proti tomuto seznamu. Každý účastník je oprávněn učiniti v této lhůtě písemně nebo protokolem u obecního starosty námitky, že v prvotním seznamu byl pominut někdo podle zákona způsobilý, nebo že zapsán byl někdo podle zákona nezpůsobilý a nepřípustný, anebo může týmž způsobem zjednati platnost důvodům, jež ho zprošťují úřadu porotce,

O podaných námitkách a o správnosti důvodů uvedených pro zproštění od úřadu porotce rozhoduje obecní komise (§ 6.).

Tato rozhodnutí, jakož i stížnosti do nich podané buďtež poznamenány v prvotních seznamech. Takovou stížnost nutno podati do tří dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo úředně oznámeno.

Byla-li rozhodnutím obecní komise ve vyhlášeném seznamu učiněna nějaká změna, oznámí se to vyhláškou v úředním sídle a vyrozumějí se o tom účastníci. Těm, kdož podali námitky, buď oznámeno, jak o nich bylo rozhodnuto. Taktéž postupovati jest tehdy, když někdo k platnosti přivádí důvody, z nichž chce býti úřadu porotce zproštěn.

Obecní komise, vyřídivši námitky, má z osob, zapsaných v prvotním seznamu, poznamenati ty, které pro jejich rozumnost a počestnost, poctivé smýšlení a pevnou povahu a pro jejich znalost zemských řečí pokládá za zvláště způsobilé k úřadu porotčímu.

Do konce září předloží pak obecní starosta prvotní seznam s protokoly o jednání komise se všemi spisy, které se vztahují k podaným reklamacím a žádostem za zproštění, okresní politické správě. Okresní politická správa seznam ihned prozkoumá a shledá-li, že při jeho sestavování stalo se něco proti zákonu anebo že jsou v něm značné nesprávnosti, má jej vrátiti obecnímu starostovi k opravě. Má-li touto opravou někdo býti vypuštěn, kdo dříve byl zapsán, nebo má-li někdo býti zapsán, kdo dříve byl pominut, budiž se seznamem opraveným právě tak naloženo, jako se seznamem dříve sepsaným. Seznam opravený budiž okresní politické správě opětně zaslán, nejdéle do konce října. Jestliže by obecní starosta se sestavením, opravou nebo zasláním prvotního seznamu příliš prodléval, může okresní politická správa tyto nedokončené úřední práce dáti vykonati svými zřízenci na náklad obce.

Okresní politická správa předloží prvotní seznamy svého úředního obvodu se všemi k tomu patřícími listinami presidentu sborového soudu I. stolice, vyjádříc se při tom o posudku obecní komise.

V místech s vlastním obecním statutem zasílá obecní starosta prvotní seznam přímo presidentu sborového soudu I. stolice s vyjádřením podle § 10.

President sborového soudu I. stolice svolává komisi, jež nejdéle v měsíci listopadu sestaví roční seznam pro obvod toho sborového soudu.

Komise skládá se z presidenta nebo jeho, jím určeného zástupce jako předsedy, ze tří soudců, které povolá president z radů sborového soudu nebo z přednostů okresních soudů tohoto obvodu, a z pěti důvěrníků. Důvěrníky ty a pět náhradníků volí až do další zákonné úpravy věci zastupitelstvo města, kde porotní soud má své sídlo. Důvěrníci ti nechť jsou způsobilí k úřadu porotčímu pro obvod tohoto sborového soudu (§ 1 až 4) a zaručují svou znalostí místní a osobní i svou nezávislostí věcné rozhodování. Dva z členů musejí býti ženy. Nechtěl-li by některý důvěrník vstoupiti do komise, anebo nechtěl-li by vůbec plniti povinnosti jemu uložené, má president sborového soudu bez odkladu povolati za něj náhradníka v tom pořadí, jak byli seřazeni důvěrníci v oznámení, které učinilo o jejich volbě obecní zastupitelstvo presidentu sborového soudu.

President oznámí v čas správci politického zemského úřadu, kdy se bude konati sedění, správce politického úřadu pošle k sedění svého zástupce, jenž má poradní hlas.

Komise rozhoduje napřed o stížnostech, jež jsou zapsány v seznamech. Nebyl-li někdo proti zákonu do seznamu zapsán, zařídí komise, aby se tak stalo. Potom přikročí se k sestavení ročního seznamu, jenž se skládá ze seznamu hlavního a ze seznamu doplňovacího.

Roční seznam sestavuje se tím způsobem, že komise sestaví z prvotních seznamů ty osoby, které podle § 9., pokládá za nejzpůsobilejší a nejvhodnější k porotčímu úřadu, do jednoho seznamu (seznam hlavní), z něhož se berou porotci pro příští kalendářní rok.

Stejným způsobem sestavuje komise z osob, které bydlí v sídle porotního soudu nebo v nejbližším okolí, druhý seznam (doplňovací seznam), z něhož se berou porotci náhradní. Kolik osob má býti zapsáno do obou těchto seznamů, buď určeno, hledíc k počtu řádných a mimořádných období zasedacích, kolik jich příštího roku kalendářního asi bude, tím způsobem, aby jich v každém seznamu bylo zapsáno o polovici více, než jich bude třeba podle počtu porotních zasedání, jež lze očekávati.

Jak v hlavním, tak v doplňovacím seznamu musí býti aspoň jedna třetina žen, pokud k tomu stačí počet žen, zapsaných v prvotním seznamu.

Roční seznam budiž vytištěn a poslán presidentovi sborového soudu II. stolice, vrchnímu státnímu zástupci, správci politického úřadu zemského, dále státním zástupcům, okresním politickým správám, přednostům okresních soudů a obecním starostům v obvodu sborového soudu.

Přednostové úřadu a obecní starostové jsou povinni, oznámiti ihned presidentovi sborového soudu prvé instance, když by během roku nabyli vědomosti, že někteří porotci, v seznamu ročním zapsaní, stali se k úřadu porotčímu nezpůsobilými (§ 2), nebo že nastaly příčiny, pro které by k tomu úřadu nemohli býti povoláni (§ 3), anebo když by osoby branného stavu byly povolány ke službě vojenské (§ 3 č. 2). Nastala-li by příčina, která podle zákona úřadu porotčího zprošťuje, teprve po lhůtě vyměřené k podání námitek, mají také osoby uvedené v §u 4. č. 3-7 právo, žádati na jmenovaném presidentovi, aby byly ze seznamu vymazány.

O tom, zda-li takového vymazání z ročního seznamu jest třeba, a přísluší-li komu právo za to žádati, rozhoduje president sborového soudu I. stolice.

Čtrnáct dní před početím každého období porotního sestaví se losováním při sborovém soudu I. stolice v přítomnosti dvou soudců a státního zástupce v sedění veřejném seznam služební. Advokátní komora budiž pozvána, aby k tomuto úkolu vyslala zástupce.

Při zřizování seznamu služebního buďtež z ročního seznamu nejprve vyloučeny osoby v branném poměru, jež pro porotní období byly povolány k vojenské službě. Potom buďtež vložena jména ostatních osob v obou částech ročního seznamu zapsaných ve dvojí osudí, z něhož president sborového soudu vytáhne 36 porotců hlavních a pak 9 porotců náhradních. O tom všem se sepíše protokol.

Zbývá-li v ročním seznamu již ten tak malý počet jmen, že hlavní seznam má méně než 54 a seznam doplňovací méně než 14 jmen, má komise, složená podle §u 12., prve než se počne sestavovati seznam služební, doplniti seznam roční až do čísel právě uvedených.

President sborového soudu I. instance má oněch 36 hlavních a 9 náhradních porotců písemně obeslati a pojmenovati jim místo, den a hodinu, kde a kdy porota počne zasedati, poukazuje zároveň k zákonným účinkům, kdyby se nedostavili. Při tom jest i k tomu hleděti, aby obsílka jim byla dodána k vlastním rukám 8 dní před početím zasedání.

Dostaví-li se před početím hlavního přelíčení méně než 30 porotců hlavních, buďtež doplněni na tolik, kolik jich do tohoto čísla chybí z 9 porotců náhradních. Proto vloží předseda soudu porotního v přítomnosti členů tohoto soudu, žalobce a obhájců osob obžalovaných jména 9 porotců náhradních do osudí, vytáhne z něho potřebný počet jmen a přečte je. O tom se sepíše protokol.

Má-li se před porotou jednoho a téhož dne konati hlavní přelíčení o několika případech trestních, může se lavice porotců pro všecky tyto případy sestaviti před početím přelíčení o případu prvním.

Lavice porotců pro první případ sestavená, zůstane ve své činnosti i pro ostatní případy, o nichž se má téhož dne konati hlavní přelíčení, prohlásí-li ti, kdož mají právo porotce zamítati, že s tím souhlasí.

Byla-li pro některý z následujících případů trestních sestavena nová lavice porotců k žádosti někoho, kdo má právo porotce zamítati, zůstane tato lavice i pro ostatní další případy ve své činnosti, prohlásí-li ti, kdož mají právo porotce zamítati, že s tím souhlasí.

Zdrží-li se nějaké přelíčení, jehož počátek byl ustanoven na určitý den, buď proto, že předešlá líčení déle trvala, nebo z jiné nahodilé příčiny tak, že má počíti teprve čtvrtého dne nebo ještě později po tom dnu, kdy byla sestavena lavice porotců, budiž sestavena lavice porotců nová.

Každý porotce, jenž se nedostaví, ač byl obeslán, a neprokáže nějaké neodvratné překážky, nebo jenž se vzdálí bez dovolení předsedy porotního soudu před skončením porotního sedění, buď porotním soudem potrestán peněžitou pokutou jeho poměrům majetkovým přiměřenou, a nemá-li majetku, ztrátou způsobilosti k úřadu porotce na dobu 1 roku. V případě opětném dlužno trest zdvojnásobiti.

Proti tomuto nálezu může podati potrestaný toliko námitky do 8 dnů ode dne, kdy mu byl dodán nález porotního soudu, a nezasedá-li již, u sborového soudu I. stolice. Prokáže-li náležitě, že mu obsílka nebyla řádně dodána, nebo že pro nějakou nepředvídanou a neodvratnou překážku nemohl přijíti, anebo že uložená pokuta neodpovídá jeho obmeškání, může žádati za zrušení nebo zmírnění uloženého trestu.

Proti rozhodnutí o tom učiněnému není opravného prostředku.

Ustanovení trestního řádu o tom, jak se má naložiti s peněžitými pokutami podle něho uloženými, platí též o pokutách v tomto §u řečených.

Ke konci každého období porotního otaž se předseda porotního soudu porotců, zdali chtějí užíti práva na osvobození, daného jim v § 4., č. 7, až do konce příštího roku kalendářního nebo na kratší dobu. Prohlášení o tom učiněná buďtež oznámena presidentovi sborového soudu I. stolice, aby se to zaznamenalo v ročním seznamu.

Každý porotce a důvěrník, jenž vykonal svou povinnost, dostane na svou žádost, nebydlí-li v sídle porotního soudu, náhradu za cestovné, za přenocování a stravu. Porotci a důvěrníci, kteří jsou odkázáni na mzdu, denně nebo týdně vyplácenou, aneb jsou živnostníky zařazenými do IV. třídy daně výdělkové, a vykonáváním úřadu porotčího utrpí prokazatelnou ujmu na tomto výdělku, obdrží mimo to bez zřetele na jejich bydliště za každý den náhradu za ušlý výdělek. Výši těchto náhrad pro každý rok určí president sborového soudu I. stolice pro obvod tohoto soudu, vyslechna politické úřady.

Ustanovení tohoto zákona, týkající se sestavování seznamů porotčích, nabývají účinnosti za 6 neděl po vyhlášení. Jinak nabývá zákon účinnosti dnem 1. ledna 1920. Tímto dnem pozbývá platnosti zákon z 23. ledna 1873, č. 121 ř. z.

Ministrům vnitra a práv je uloženo, aby tento zákon provedli.

Vládní návrh zákona o sestavování seznamu porotců přijímá v celku základní konstrukci zákona z 23/5. 1873 o zdělání seznamů porotnických nereformuje hloub tuto instituci, jen ta ustanovení mění nebo doplňuje, která stala se nutnými následkem zdemokratisování všech ústavních a právních řádů v republice.

Vládní návrh upouští od systému censového, připouští k úřadu porotčímu ženy. Sdělání prvotního seznamu porotčího odevzdává z rukou starosty do rukou zvláštní obecní komise, porotcům, kteří žijí ze mzdy denní neb týdenní, nahražuje i ušlý výdělek a vylučuje z űřadu porotčího ty, kdo berou chudinskou podporu. Ostatní změny jsou jen důsledkem nově přijatých zásad.

Právní výbor uznal, že navrženými zásadami nutno dnes po zdemokratisování ústavních řádů opravit starý zákon o sestavování seznamů porotců, přijal proto vládní osnovu z důvodů ve vládních návrzích uvedených, pozměniv osnovu v těchto směrech:

Vládní návrh stanovil, že lavice porotců může býti obsazena ženami nejvýše do jedné třetiny (§ 18.): v tom směru právní výbor učinil změnu a připustil ženy k porotčímu úřadu bez omezení, maje za to, že by v navrženém omezení mohla býti spatřována diskvalifikace pro ženy jako soudce.

Za § 4. připojil právní výbor nový § 5., v němž dává předsedovi soudu právo, aby osoby zaměstnané při zemědělství sprostil úřadu porotčího pro jednotlivá období; doplněk ten stal se proto, aby neodkladné práce zemědělské nebyly rušeny. V § 2., odst. 3., omezil právní výbor nezpůsobilost k úřadu porotce potud, že vyloučil pouze ty, kdo jsou ve vyhledávání neb vyšetřováni pro zločin, ježto podle mínění práv, výboru jen takové vyhledávání neb vyšetřování může občana činit nezpůsobilým k úřadu soudcovskému. Vládní návrh připouští k úřadu porotce osoby, jež dokonaly 35. rok svého věku, čímž zvyšuje hranici zákona z r. 1873 o 5 let. Právní výbor většinou vyslovil se pro toto zvýšení, ježto má za to, že komplikovanost dnešního života, vážnost a důležitost úřadu soudcovského žádá vyzrálého věku a životní zkušenosti.

Mezi osoby, které nemají být k úřadu porotčímu povolány, přidal právní výhor v §u 3. odst. 5. i ty, kdo zaměstnány jsou při provozování vodovodu, ježto i tyto podniky obstarávají tak důležité zájmy veřejné, že nemohou být v provozování rušeny.

Ušlý výdělek chce právní výbor nahradit nejen těm, kdo jsou živi ze mzdy denní neb týdenní, nýbrž i živnostníkům, kteří zařazeni jsou do IV. třídy výdělkové; právní výbor je přesvědčen, že takový živnostník trpí újmu na výdělku zrovna jako dělník.

V ostatním připojil se právní výbor k důvodům osnovy vládní, přijal ji a navrhuje Národnímu shromáždění, aby osnově tohoto zákona udělilo ústavní schválení.