Výbor navrhuje tuto osnovu zákona:
Zákon ze dne 13. listopadu 1918 č. 37 sb. z. a nař.
o prozatímní ústavě mění
se takto:
Národní shromáždění je
schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna
alespoň třetina poslanců. Usnáší
se nadpoloviční většinou přítomných.
Přítomnosti alespoň dvou třetin poslanců
a dvoutřetinové většiny přítomných
jest třeba ke změně tohoto zákona,
zákona o všeobecných právech občanů,
zákona ze dne 9. listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti
členů Národního shromáždění
a k usnesení o vypovědění války.
K volbě presidenta a ke schválení mezinárodních
smluv (§ 10. lit. a) jest třeba přítomnosti
nadpoloviční většiny poslanců
a dvoutřetinové většiny přítomných.
Přítomnosti nadpoloviční většiny
poslanců jest třeba k usnesení podle poslední
věty § 11., a první věty § 16.
Hlavou státu je president republiky, kterého volí
Národní shromáždění. (§
6.)
Úřad presidenta trvá až do doby, kdy
podle ústavy konečné nová hlava státu
bude zvolena.
Je-li místo presidentovo uprázdněno, nebo
není-li president s to, aby pro chorobu svůj úřad
vykonával, přísluší výkon
jeho práv vládě, která může
jednotlivými úkony pověřiti svého
předsedu.
Trvá-li taková choroba déle než měsíc,
zvolí Národní shromáždění
náměstka presidentova. Úřad jeho trvá,
dokud překážka neodpadla.
Pro volbu náměstka platí totéž,
co pro volbu presidenta republiky.
President republiky:
a) zastupuje stát na venek. Sjednává a ratifikuje
mezinárodní smlouvy. Smlouvy obchodní, dále
smlouvy, z kterých pro stát nebo občany plynou
jakákoli břemena majetková neb osobní,
zejména i vojenská, jakož i smlouvy, týkající
se státního území, potřebují
souhlasu Národní shromáždění;
b) je nejvyšším velitelem vší branné
moci,
c) přijímá a pověřuje vyslance,
d) vypovídá podle usnesení Národního
shromáždění válku, a předkládá
mu sjednaný mír ke schválení,
e) má právo veta proti zákonům (§
11.),
f) jmenuje vysokoškolské profesory, státní
úředníky, soudce a důstojníky,
počínajíc VI. třídou hodnostní,
g) má právo prominouti nebo zmírniti tresty
i právní následky trestného činu,
odsouzení nebo trestu, jakož i naříditi,
aby trestní řízení nebylo zahájeno,
anebo zahájené trestní řízení
aby bylo zastaveno.
Každý vládní úkon presidenta
republiky vyžaduje k své platnosti spolupodpisu příslušného
odpovědného člena vlády.
President republiky má právo býti přítomen
a předsedati schůzím vlády, vyžádati
si od vlády a jednotlivých jejích členů
písemnou zprávu o každé věci,
která náleží do oboru působnosti
dotčeného člena vlády.
Má právo pozvati vládu nebo jednotlivé
její členy k úradě.
President republiky občas podává ústně
nebo písemně Národnímu shromáždění
zprávu o stavu republiky. Doporučuje mu k úvaze
opatření, která pokládá za
nutná a účelná.
President republiky má právo zákon, usnesený
Národním shromážděním,
vrátiti s připomínkami do čtrnácti
dnů od dne, kdy byl dodán vládě.
Národní shromáždění zákon,
presidentem vrácený, opět projedná.
Setrvá-li na svém původním usnesení
za přítomnosti nadpoloviční většiny
poslanců, musí zákon, býti vyhlášen.
Moc výkonná a nařizovací přísluší
vládě, jejíhož předsedu a členy
(ministry) jmenuje a propouští president republiky.
Vláda volí ze sebe náměstka předsedova,
který zastupuje předsedu. Kdyby ho ani náměstek
nemohl zastupovati, učiní tak věkem nejstarší
člen vlády.
Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění,
které může jí vysloviti nedůvěru.
K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční
většiny poslanců a stane se prostou většinou
hlasů.
Návrh na vyslovení nedůvěry musí
býti podepsán nejméně stem poslanců
a přikáže se výboru, který o
něm podá zprávu nejdéle do osmi dnů.
Vláda může podati v Národním
shromáždění návrh na vyslovení
důvěry. O návrhu tom se jedná, aniž
byl přikázán výboru.
Vyslovilo-li Národní shromáždění
vládě nedůvěru, nebo zamítlo-li
vládní návrh na vyslovení důvěry,
musí vláda podati demisi do rukou presidenta republiky,
který určuje, kdo vede vládní věci
do ustavení nové vlády.
Vláda sídlí v Praze. Rozhoduje ve sboru,
jemuž přítomna musí býti, mimo
předsedu nebo jeho náměstka, nadpoloviční
většina členů vlády.
Vláda ve společných schůzích
rozhoduje zejména:
a) o vládních předlohách pro Národní
shromáždění určených,
b) o všech věcech politické povahy,
c) o jmenování úředníků,
soudců a důstojníků, pokud je vyhrazen
ústředním úřadům,
neb o návrzích na jmenování funkcionářů,
které je vyhrazeno presidentovi republiky.
President republiky stanoví, po návrhu předsedy
ministerstva, který z členů vlády
(ministrů) řídí jednotlivé
úřady, zřízené k obstarávání
nejvyšší správy státní,
a za ně odpovídá.
Zákony buďtež vyhlášeny do osmi dnů
po uplynutí lhůty, v § 11. uvedené,
neužije-li president republiky práva v prvé
větě § 11. stanoveného, V případě
uvedeném v poslední větě § 11.
buďtež zákony vyhlášeny do osmi dnů
po opětném usnesení Národního
shromáždění. Podpisuje je president
republiky, nebo jeho náměstek (§ 8.), předseda
a onen člen vlády, jehož úřad
jest pověřen provésti dotčený
zákon.
Je-li místo presidentovo uprázdněno, anebo
pokud přísluší výkon jeho práv
vládě (§ 8.), podpisuje zaň předseda
vlády.
Nařízení podpisují ministerský
předseda nebo jeho náměstek a nejméně
polovina členů vlády,
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Jeho výkonem se pověřují veškeří
ministři.
Návrh na doplnění a změnu prozatímní
ústavy vyšel zároveň z kruhů
poslaneckých i z kruhu vlády. Návrhem Dra
Meissnera a soudr. zamýšleno bylo upraviti vztah mezi
presidentem a Národním shromážděním,
pak mezi presidentem a vládou. Vládní návrh
směřoval hlavně k tomu, aby bylo Národnímu
shromáždění vzato právo voliti
vládu a přeneseno jmenování její
na presidenta republiky. Výsledek porad ústavního
výboru byl tento:
§ 6. byl změněn potud, že k volbě
presidenta není třeba přítomnosti
dvou třetin poslanců, nýbrž toliko nadpoloviční
většiny jejich. Totéž má platiti
pro schvalování mezinárodních smluv,
pokud podle § 10. lit. a) se přiznává
Národnímu shromáždění.
Změna §u 7. jest důsledkem změny §u
6.
§em 8. upravuje se výkon práv presidentových,
je-li místo presidentovo uprázdněno, nebo
není-li president s to, aby pro chorobu svůj úřad
vykonával. Trvá-li choroba, která brání
presidentovi úřad vykonávati, delší
dobu, nemohla by vláda býti pověřena
výkonem práv presidentových, ježto by
zejména při krisích vládních
nebyla s to, aby všechny tyto úkony provedla. Proto
navrhuje ústavní výbor, aby, trvá-li
choroba déle než měsíc, zvolilo Národní
shromáždění náměstka presidentova,
jehož úřad trvá, dokud překážka
neodpadla.
V §u 10. provedl ústavní výbor tyto
změny:
Pod lit. a) přiznává Národnímu
shromáždění, aby schvalovalo některé
mezinárodní smlouvy. Návrh, aby všechny
mezinárodní smlouvy byly předkládány
ke schválení Národnímu shromáždění,
nebyl přijat. Ústavní výbor přijal
změnu, navrhovanou zástupcem vlády, podle
které souhlasu Národního shromáždění
potřebují toliko smlouvy obchodní, dále
smlouvy, z kterých pro stát nebo občanstvo
plynou jakákoli břemena majetková nebo osobní
zejména i vojenská, jakož i smlouvy, týkající
se státního území.
Do odstavce lit. c) bylo vsunuto slovo "pověřuje".
Jako nový odstavec bylo dáno ustanovení lit.
e) o právu veta, obsaženém v § 11.
Nově přijata byla podle návrhu Dra Meissnera
a soudruhů ustanovení §u 10a a 10b, která
ústavní výbor ještě doplnil ustanovením,
že president republiky má právo býti
přítomen a předsedati schůzím
vlády.
Z § 10 b jest patrno, že styk presidenta republiky s
Národním shromážděním
bude možný, a to nejen písemný, nýbrž
i osobní. Rozumí se, že veškeré
písemné zprávy a výzvy presidentovy
Národnímu shromáždění
potřebují podle § 10. spolupodpisu odpovědného
člena vlády.
Změna první věty § 11. jest spíše
stylistická. V druhém odstavci jest změna
věcná. Posavadní ústava prozatímní
neměla ustanovení o tom, že by k opětnému
přijetí zákona, presidentem vráceného,
bylo třeba kvalifikované přítomnosti
nebo většiny. V ústavním výboru
byl podán návrh, aby podle americké ústavy
bylo k nezměněnému přijetí
zákona, presidentem vráceného, třeba
dvoutřetinové většiny. Ústavní
výbor - uznávaje, že je třeba záruky,
že zákon, presidentem vrácený, důkladně
bude uvážen - navrhuje, aby k nezměněnému
přijetí bylo třeba kvalifikované presence,
t. j. přítomnosti nadpoloviční většiny
poslanců.
Podstatnou změnu provedl ústavní výbor
v §u 14. Podle návrhu vládního přijal
zásadu, že předsedu a členy vlády
jmenuje a propouští president republiky. V ústavním
výboru bylo několik opravných návrhů.
Dr. Franke navrhl, aby president republiky měl právo
jmenovati ministry, vyslechna názor jednotlivých
parlamentních klubů Národního shromáždění.
Dr. Slávik, jménem Slovenského klubu navrhl
dodatek: "Národní shromáždění
má právo veta co do jednotlivých osob."
Dr. Meissner jménem soc.-dem. klubu navrhl, aby bylo ponecháno
Národnímu shromáždění
právo voliti vládu; neučiní-li tak
Národní shromáždění do
14 dnů po oznámené resignaci, přechází
právo to na presidenta republiky. Ústavní
výbor většinou hlasů rozhodl se pro
návrh vládní, který přiznává
presidentovi republiky, aby ministry jak jmenoval, tak i odvolával,
K návrhu profesora Horáčka škrtnuto
bylo ustanovení §u 14., kterým byl určen
počet členů vlády v ústavě
(17) a ponecháno tím presidentu republiky, aby počet
členů vlády sám určil.
Nově přijato bylo ustanovení, že předsedu
vlády zastupuje, nemůže-li tak učiniti
náměstek jeho, věkem nejstarší
člen vlády.
K §u 16. Podle vládního návrhu bylo
by mohlo Národní shromáždění
jednati o votu důvěry toliko, když vláda
sama podá iniciativní návrh na vyslovení
důvěry. Ústavní výbor naproti
tomu navrhl, aby o důvěře nebo nedůvěře
mohlo býti jednáno nejen k návrhu vlády,
nýbrž i k návrhu čtvrtiny členů
Národního shromáždění.
Vláda vrátila připravenou již zprávu
ústavního výboru, tisk č. 856, nejsouc
srozuměna se zněním §u 16., jak byl
usnesen ústavním výborem, a to hlavně
pro ustanovení, že Národní shromáždění
má právo vysloviti nedůvěru též
jednotlivému členu jejímu. Vzhledem k stanovisku
vlády usnesl se ústavní výbor slova
"nebo jednotlivému členu jejímu"
škrtnouti a mimo to zavésti kvalifikovanou presenci
k usnesení o vyslovení nedůvěry (nadpoloviční
většinu poslanců) a zvýšiti počet
podpisů, potřebný na návrh na vyslovení
nedůvěry z jedné čtvrtiny na počet
jednoho sta.
Změny §u 17. jsou buď stilistické nebo
důsledkem změny §u 14. o počtu členů
vlády.
§ 18. jest důsledkem změny §u 14.
Změna §u 19., byla nutna vzhledem ke změně
§ů 8., 11. a 14.