Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 963.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ..................................... 1919

o zpoplatnění cizozemských cenných papírů, jakož i právních subjektů.

§ 1.

Platnost zákona ze dne 18. září 1892 č. 171 ř. z. s vynětím §u 4., odst. 2, §u 10., a odstavce 1, §u 12., rozšiřuje se na všechny cenné papíry uvedené v §u 1. téhož zákona, vydané mimo obvod republiky československé, pokud se týče na všechny právní subjekty, vyznačené v §u 5. a 6. téhož zákona, mající sídlo mimo území československého státu.

Obdobně platí též ustanovení §u 120. zák. ze dne 6. března 1906, č. 56 ř. z. pro společnosti s ručením obmezeným, mající sídlo mimo obvod republiky československé.

Na dluhopisy válečných půjček rakouských a uherských se zákon tento nevztahuje.

§ 2.

Poplatku dle §u 2 zák. ze dne 18. září 1892 č. 171 ř. z. nepodléhají cenné papíry, které již dle téhož zákona byly okolkovány, rovněž ne takové, které byly za 1/2%ový evidenční poplatek označeny při pravidelném soupisu provedeném podle §u 5. vlád. nař. ze dne 12. března 1919 č. 126. sb. z. a n.

Při cizozemských cenných papírech, označených dodatečně podle §u 10. vlád. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 sb. z. a n., včítá se evidenční poplatek, připadající dle tohoto nařízení, do poplatku dle stup. III., připadajícího podle §u 2 zák. ze dne 18. září 1892 č. 171 ř. z. Doplněk tento možno zapraviti tím způsobem, jako 1/2%ový poplatek evidenční.

§ 3.

Právní subjekty, které dle tohoto zákona podléhají poplatku, stanovenému v §u 5. nebo 6. zák. ze dne 18. září 1892 č. 174 ř. z., pokud se týče podle §u 120. zák. ze dne 6 března 1906 č. 58 ř. z., a povinnosti té dosud nesplnily, jsou povinny přihlásiti se k zaplacení příslušného poplatku do 30 dnů po vyhlášení tohoto zákona nekolkovaným podáním u ministerstva financí. V podání tom uvésti třeba částku poplatnou podle §u 5. nebo 6. zák. ze dne 18. září 1892 č. 191 ř. z.

Opomenou-li tak učiniti, propadají pokutě podle §u 11. téhož zákona. U právních subjektů, majících své sídlo na území bývalého státu Rakousko-uherského, ale mimo obvod republiky československé, které obchodují na území této republiky na základě starých ustanovení, nahražuje žádost za připuštění k obchodování (záznam na burse), podaná ve 30 denní lhůtě po vyhlášení tohoto zákona, přihlášku k zaplacení poplatku. Byla-li žádost tato zamítnuta, určí finanční ministr částku, kterou vzhledem na dobu skutečného obchodování po prohlášení republiky československé dlužno podrobiti poplatku.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Motivy.

Zákony z r. 1889 č. 32 ř. z. a z r. 1892 č. 171 ř. z., týkají se cizích cenných papírů a § 5. a 6. druhého zákona cizozemských společností atd., které chtějí v tuzemsku obchodovati, nebo své papíry znamenati na burse. Cizinou stalo se vůči naší republice celé území bývalého Rakousko-Uherska, ležící mimo obvod našeho státu. V tomto směru dlužno oba zákony pozměniti, resp. doplniti.

Ohledně zákona z r. 1889 (připuštění cizích losů) děje se to zvláštní současnou osnovou.

Při zákoně z r. 1892 rozeznávati dlužno dvoje oddělení:

1. poplatek dle stup. III. z cizozemských papírů, které budou přeneseny do tuzemska.

Zákon z r. 1892 poskytoval úlevu fixního poplatku 50 h za kus těm papírům, které byly do 90 dní po platnosti tohoto zákona okolkovány. Okolkováni toto nahražuje nyní evidenční poplatek 1/2%ový dle vl. nař. z 12. března 1919 č. 126 sb. z. a n. Dluhopisy vál. půjček bylo nutno z platnosti zákona tohoto vyňati vzhledem na teritoriální systém soupisu.

Cenné papíry, neoznačené již nyní dle tohoto vládního nařízení, dlužno tedy při přenesení do tuzemska označiti buď podle nařízení ze dne 12. března 1919 č. 126 sb. z. a n., neb (až by nařízení toto bylo zrušeno), podle zák. z r. 1892, a doplniti poplatek podle stupnice III.

2. Poplatek odvádí se podle stup. II. z celé části jistiny, věnované obchodování v tuzemsku tuzemskými filiálkami cizozemských akciových společností, jakož i společností s obm. ručením (neb osob uvedených v § 6 zák. 1892).

Tomuto poplatku podléhati budou tedy zejména rakouské a uherské společnosti svými tuzemskými filiálkami; vice versa ovšem stihne podobný poplatek naše filiálky v cizině (Vídni, Pešti atd.), čemuž ovšem by asi ani jinak neušly.

Pro ty společnosti, které mezi tím už byly připuštěny k obchodování v tuzemsku bez zapravení poplatku, stanoví § 3. povinnost ku přihlášce, na níž potom ministerstvo financí poplatek příslušný vyměří.

Zvýšení poplatku toho se prozatím nedoporučuje.

Návrh budiž přikázán finančnímu výboru s tím, aby o něm podal zprávu do 8 dnů.

V Praze 10. května 1919.

Ministr financí:
Dr. Al. Rašín v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP