Ministerstvo Národní obrany výnosem ze dne
18. dubna 1919 adresovaným na Národní shromáždění
upozornilo na to, že způsobí značné
obtíže praktické provedení řádu
volení do obcí, bude-li vojenská správa
museti všem osobám vojenským v den volby dáti
volno. Všechna vojska z obsazených území,
jakož i z oblastí německých musela by
opustiti svoje stanoviště, čímž
by mohly vzniknouti následky nedozírného
dosahu. Ministerstvo je toho názoru, že by v zájmu
republiky musela vojenská správa omeziti právo
volební vojenských osob na míru nejmenší,
odvolávají se na pasus §u 7. volebního
řádu, »pokud toho služební poměr
dovoluje«. Proto doporučilo, aby pro vojenské
osoby stanovena byla výjimka v tom směru, by mohly
své hlasovací právo vykonati cestou písemnou,
nebo prostřednictvím zástupce.
Ústavní výbor uznal, že osobní
výkon vojínů ve formě, jak to volební
řád stanoví, t. j. odevzdáním
hlasovacího lístku před volební komisí,
způsobil by veliké obtíže, a proto uvažoval
o východisku, kterým by volební právo
vojínů bylo zachováno, aniž tím
vojenská služba za dnešních mimořádných
poměrův utrpí. Jedno východisko bylo
by, že by vojíni odevzdali hlasovací lístky
v místě svého služebního pobytu,
načež by byly zaslány do té, které
obce. Tento způsob, byl by technicky velice obtížný,
neboť obec musela by poslati všem svým voličům-vojínům
všechny kandidátní listiny. Ty bude míti
rozmnoženy tak pozdě, že by často vojíni
do dne volby jich ani obdržeti nemohli. S vyhlášením
výsledku volby muselo by se pak sečkati, až
všechny hlasovací listy od vojínů by
byly vráceny. Mimo to by bylo třeba záruk,
že vojínům budou kandidátní listiny
všech volebních skupin dodány. Tento způsob
volby hodí se spíše pro volby, kde volebním
sborem jest veliké území, jako při
volbách do Národního shromáždění,
nikoliv pro volby do obcí, kde volí současně
mnoho tisíc obcí.
Ač ústavní výbor velmi nerad zavádí
instituci voleb zmocněnci, sáhl pro tento výjimečný
případ k této instituci jako k nejvhodnějšímu
východisku. Poněvadž pro zřízence
státu a státních podniků jako pošt,
železnice a pod., kteří jsou dočasně
přidělení služebně na Slovensko
a volební právo mají v některé
obci mimo Slovensko, platí totéž, co pro vojíny
navrhuje ústavní výbor, aby i tyto osoby
mohly voliti prostřednictvím plnomocníkův.
Ustanovení tohoto zákona jsou rázu výjimečného
a proto platiti mají toliko pro první volby.
Výbor navrhuje, by přijata byla tato osnova:
V prvních volbách, které se provedou dle
řádu volení do obcí ze dne 31. ledna
1919, č. 75. sb. zák. a nař., mohou zaměstnanci
státu nebo státních podniků, kteří
za svým povoláním jsou služebně
přiděleni na Slovensko, dále osoby vojenské,
které jsou službou přikázány
mimo obec, v níž jsou do voličských
seznamů zapsány, voliti buď osobně nebo
plnomocníky.
Plnomocníkem může býti jen osoba do
voličských seznamů právoplatně
zapsaná. Jeden zmocněnec smí voliti nejvýše
za dva zmocnitele.
Průkazem plnomocníkovým je - mimo průkaz
v § 31. řádu volení do obcí uvedený
- písemná plná moc, která zníti
musí na volby do obecního (osadního) zastupitelstva
v dotčené obci (osadě).
Podpis zaměstnance státu nebo státních
podniků musí být ověřen úřadem,
jemuž jest volič na Slovensku přímo
podřízen. Podpis vojenské osoby musí
býti ověřen velitelem roty, nebo jiné
samostatné formace.
V době ověření podpisu nemusí
býti v plné moci jméno zmocněncovo
uvedeno.
Plnomocník má právo vyzvednouti za voliče
legitimační lístek, nebo jeho duplikát
a hlasovací lístky (§ 31.).
Dostaví-li se k volbě za téhož voliče
současně několik zmocněnců,
připustí se zmocněnec, jehož plná
moc je pozdějšího data. Jsou-li plné
moci téhož data, nebude žádný z
těchto zmocněnců připuštěn.
Odvolil-li za určtiého voliče zmocněnec,
řádnou plnou mocí vykázaný,
nemůže již voliti ani volič sám,
osobně později se dostavivší, ani jiný
plnomocník tohoto voliče.
Plné moci přiloží se k volebním
spisům.
Přečinu trestného podle § 68. čl.
I. řádu volení ze dne 31. ledna 1919 č.
75. sb. z. a nař. dopustí se:
a) kdo plnou moc padělá,
b) padělané plné moci vědomě
použije,
c) úmyslně znemožní voliči včasné
vystavení plné moci.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášky.
Provedením jeho pověřuje se vláda.