Podle zprávy časopisu »Pondělník«
ze dne 12. května 1919 vyjádřil se pan ministr
pro zásobování lidu mezi jiným takto:
»Byli však posláni silní jedinci do Jugoslavie,
aby zprostředkovali dovoz potravin. Žádali
na každém provisi a procenta a úplně
nás diskreditovali! Jiní byli posláni do
Italie. Dovezli transporty potravin pod vojenskou ochranou do
Českých Budějovic a odtud je prodali do Vídně.«
Jelikož pan ministr blíže neoznačil, kterému
stavu řečení silní jedinci náleželi
a veřejnost mohla by souditi, že jedinci ti byli ze
stavu českého legitimního obchodu, klademe
důraz na to, že české detailní
obchodnictvo oboru koloniálního, sestoupené
v nákupních družstvech, která jsou spojena
ve Svaz se sídlem v Praze (dříve v Plzni),
nebylo ani jednotlivě, ani svými zástupci
ministerstvem do Jugoslavie a tím méně do
Italie posláno, naopak přes to, že Svaz ihned
po převratu v několika podáních, zvláště
pří osobní intervenci ze dne 27. února
a pamětním spisem ze dne 3. března své
služby ku převzetí a rozdělování
docházejícího zboží nabídl,
nebylo dodnes na jeho služby reagováno, ačkoliv
Svaz nákupních družstev chce se podrobiti veškerým
kontrolním opatřením od ministerstva pro
zásobování lidu. Svaz, jakož i družstva
ke svazu náležející, jsou podniky svépomocné
a tedy národohospodářsky prospěšné,
veřejně účtující, které
jsou pod dozorem zemského správního výboru
a které tím lze lehce kontrolovati.
Totéž týká se podle našich informací
českých velkoobchodníků, sdružených
v České dovozní společnosti.
Z důvodů těch a zvláště
z důvodu, aby český legitimní obchod
výroky těmi netrpěl, táží
se podepsaní:
1. Jest pan ministr pro zásobování lidu ochoten
jmenovati veřejně ony silné jedince?
2. Jest pan ministr ochoten použíti českého
legitimního obchodu a tímtéž nabízených
služeb Svazu obchodních družstev k dovozu a rozdělování
přivezeného koloniálního zboží?