Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Trestní řád soudní ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. doplňuje se takto:

Mezi druhý a třetí odstavec §u 283. tr. ř. budiž vsunut tento odstavec:

"Odvolání podle odstavce prvního může býti též podáno do výroků, že čin byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných a že nastává ztráta práva volebního, nebo proto, že takový výrok vynesen nebyl, ač to žalobce navrhl."

§ 322 budiž doplněn tímto druhým odstavcem:

"Předmětem otázky na porotce je též výrok, byl-li trestní čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných. Výrok o tom, má-li nastati ztráta práva volebního. náleží soudu porotnímu."

První věta §u 329 bude míti toto znění:

"Ke kladné odpovědi na otázku viny, na otázky dané o okolnostech přitěžujících, jakož i na otázku, zda čin byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, je zapotřebí většiny nejméně dvou třetin hlasů."

§ 464 budiž doplněn tímto odstavcem:

"Odvolání může býti podáno též, pokud jde o výroky, že čin byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných a že nastala ztráta práva volebního podle ustanovení 3. odstavce §u 283."

V případech, ve kterých byl vydán rozsudek odsuzující po dni 18. února 1919 pro takový čin, pro který může nastati ztráta práva volebního podle zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a n., a nebylo rozhodnuto v rozsudku, že čin byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, a že nastává ztráta práva volebního, vydá soud k návrhu veřejného žalobce po případném doplnění průvodního řízení a výslechu obou stran rozhodnutí, doplňuje-li rozsudek v tomto směru.

Stalo-li se odsouzení porotou, rozhodne o tomto návrhu veřejného žalobce šestičlenný senát, složený podle §u 3. zákona ze dne 23. května 1873, č. 120 ř. z. Veřejný žalobce musí příslušný návrh podati do 2 měsíců od účinnosti tohoto zákona.

V případech, kde výrok, že čin byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných a že nastala ztráta práva volebního, do rozsudku byl sice pojat, ale odsouzenému byly opravné prostředky proti tomuto výroku odepřeny, budiž odsouzený uvědoměn, že má volnost užíti práva odvolání podle tohoto zákona a že běží pro něj lhůta odvolací od nastalého uvědomění. Prostředek opravný, jehož snad užil, který mu však nebyl dovolen, buď nyní vyřízen jako odvolání podle tohoto zákona.

Zákon tento nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení.

Provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti.

Důvody pro změny, právním výborem přijaté, leží v tom, že při přečinech a přestupcích nastává ztráta práva volebního teprve při druhém právoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může býti vyloučen z práva volebního.

Při prvním odsouzení pro takový čin bude tedy třeba tuto okolnost, že čin byl spáchán z ponutek nízkých a nečestných u přečinů a přestupků v rozsudku vysloviti a ze smyslu zákona z 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a n. vyplývá, že právě jako výrok o ztrátě práva volebního, tak i takovéto prohlášení, že čin se stal z pohnutek nízkých a nečestných, patří do výroku rozsudečného. Nebylo by ani radno ani vhodno zjišťovati tuto okolnost teprve v době, kdy v trestním řízení pro druhý podobný čin by měla býti vyslovena ztráta práva volebního. Je-li pak pojat takový výrok do rozsudku, musí býti proti němu dovoleny opravné prostředky tak, jako proti výroku o ztrátě práva volebního, poněvadž prvé odsouzení pro podobný čin je podmínkou této ztráty.

Výrok o tom, zda nastane ztráta práva volebního, je pouhým důsledkem té okolnosti, byl-li čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, o níž rozhoduje porota. Proto se může výrok ten ponechati porotnímu soudu jako výrok o trestu.

Právní výbor navrhuje, by osnova zákona byla přijata ve znění, naznačeném shora.