Věc, které se týká dotaz pod č.
1. uvedený, má se podle vyšetřování
ministerstva vnitra takto:
Během měsíce ledna, února a března
počaly docházeti k okresní politické
správě v Třeboni stížnosti místních
organisací československé strany socialistické
do jednání starousedlých v obci Bošilci,
Žišově, Mazalově, Horušicích
a Vitíně, v nichž se vytýkalo, že
tito starousedlíci pustoší obecní lesy,
kácejíce v nich stromy nad svou potřebu.
Okresní hejtman v Třeboni již pří
dřívějších příležitostech
poučoval a nabádal starosty obcí, zejména
pak starostu obce Bošilce, aby měli na paměti
ustanovení zákona o prozatímní ochraně
lesů ze dne 17. XII. 1918 č. 82, sb. zák.
a nař. a aby působili veškerým svým
vlivem na starousedlíky, aby obecních lesů
šetřili. Jakmile pak okresní správy
politické došla první stížnost
do pustošení obecního lesa v Bošilci,
vydala dne 18. ledna 1919 pod č. 1008 obecnímu představenstvu
v Bošilci nařízení, aby ihned každé
svémocné ničení obecního lesa
zamezilo, pročež byl také obecním úřadem
vydán zákaz káceti obecní les. Na
další stížnost dalo okresní hejtmanství
dne 22. února 1919 pod č. 4374 rozkaz četnickému
velitelství v Bukovsku, aby kácení lesa všemi
prostředky ihned zamezilo, aby dále jména
těch, kteří by přes daný zákaz
opět les káceli, oznámilo a aby zabavilo
dříví proti tomu zákazu pokácené.
Četnictvem byl tento rozkaz přesně proveden.
Dva rolníci, přestoupivše zákaz káceti,
bylí okresní správě politické
oznámeni a jest proti ním zavedeno trestní
řízení.
Táž věc byla zároveň projednávána
okresním lesním inspektorem v Táboře,
který po šetření, provedeném
dne 21. března 1919, podal okresní správě
politické v Třeboni vyjádření,
podle něhož starousedlí hospodařili
podle hospodářského plánu schváleného
do roku 1917; na další 20tiletí nemají
plánu dosud vypracovaného. Byli tudíž
starousedlí povinni hlásiti napřed mýcení
lesa okresní správě politické, čehož
však opominuli.
Stejně jako v Bošilci, byl v únoru 1919 okresní
správou politickou v Třeboni vydán zákaz
káceti obecní les pro obce Horusice a Žišov,
a v březnu pro obec Mazalov. Zákaz ten jest podle
informací okresní správy politické
v Třeboni dodržován a další stížnosti
do kácení lesa po zákazu tom u okresní
správy politické podány nebyly. Pokud se
týče případu v obci Mazalově,
nebylo podle vyjádření lesního technika
okresu třeboňského ze dne 27. března
1919, č. 78/V starousedlými v tom směru nic
nepřístojného a nedovoleného podnikáno,
ježto starousedlí berou si z lesa jen to dříví,
které jím vzhledem k jejich oprávnění
podle § 70. ob. zř. přísluší.
Zákaz káceti obecní lesy byl mimo to vydán
ještě pro obec Vitín a Frahelž. Šetření
o kácení ve všech uvedených lesích
obecních provádí okresní lesní
inspekce v Táboře. Podle zprávy okresní
lesní inspekce v Táboře jde oněm občanům
obce Bošilce, kteří do kácení
podali stížnost, především o to,
aby i oni mohli bráti užitky z lesa obecního,
v kterémž směru prý se také někteří
ze stěžujících občanů
vyslovili.
Na zdejší dotaz odpověděl dále
zemský správní výbor v Praze, že
o ničení obecních lesů v Horusicích,
Bošilci, Žišově a Mazalově zavedl
šetření z vlastního popudu, jakmile
se o dotazu pánů poslanců Dra. Emila Frankeho
a soudruhů dověděl.
Z tohoto vylíčení jest patrno, že od
úřadů správy politické bylo
učiněno vše pro zákaz, nemírně
káceti obecní lesy, ve vzpomenutých obcích,
jakož i věc byla a jest řádně
vyšetřována a že zavedeno bylo trestní
řízení proti těm, kdož se proti
zákazu provinili.
Dotaz pod č. 2. týče se zneužívání
úřední mocí od obecních představenstev.
Věc tato souvisí s dotazem, uvedeným pod
č. 4., 5. a 6., ke kterémužto dotazu má
dáti odpověď pan ministr zemědělství.
Vyšetřeno bylo, že věc má se takto:
V odvetu za vystoupení malých rolníků,
sdružených v československé straně
socialistické, vydal starosta obce Bošilce na nátlak
starousedlých obecnímu kováři zápověď
pracovati pro malorolníky, mimo to vydal obecní
úřad v Horusicích zákaz připouštěti
licentovaného býka, patřícího
starousedlým, ke kravám malých rolníků.
U okresní správy politické v Třeboni
bylo dne 24. března 1919 jednáno o smírném
urovnání těchto věcí; jednání
to však nemělo úspěchu. Výměry
svými ze dne 28. března 1919 č. 6837 a ze
dne 29. března t. r. č. 7235 zrušila pak okresní
správa politická všechny, starostou vydané
zápovědi a nařídila, že kovář
v Bošilci pod ztrátou živnosti musí pracovati
i pro malodomkáře a že obecní býk
jak v Bošilci, tak i v Horusicích musí býti
připouštěn i ke kravám malých
rolníků.
Z toho jest patrno, že i v tomto směru okresní
správa politická řádně konala
svoji povinnost. Poněvadž tímto způsobem
zrušeny byly zákazy obecních představenstev,
a poněvadž takto byl zaveden zase stav uspokojující,
není nutno rozpustiti obecní zastupitelstva uvedených
obcí, a to již také ze zřetele na blízkost
voleb do obcí. Lze doufati, že po provedení
voleb nastane zase uklidnění, kterému nyní
vzrušená nálada předvolební není
přízniva.
Pokud se týče dotazu č. 3., jest z vylíčeného
stavu věci patrno, že okresní hejtman v Třeboni
počínal si správně a že nelze
viniti jej z jednostrannosti nebo liknavostí. Podle informací
získaných od dohlédacích orgánů
jest okresní hejtman Jan Novotný úředníkem
naprosto korektním a nestranným. Není tedy
příčiny, pro kterou by měl býti
z Třeboně odstraněn.
Na dotaz, je-li ministr vnitra ochoten zameziti hrozící
jitření lidu na českém jihu, podotýkám,
že, jak z vylíčeného patrno, úřady
politické neopominuly učiniti opatření,
aby bylo zamezeno takovéto jitření. Ostatně
souvisí tato věc s úpravou užívání
obecního statku, o kteréžto věci bude
Národnímu shromáždění
předložena osnova zákona, a dlužno tedy,
pokud se týče užívání
obecních lesů od starousedlých, vyčkati
úpravy této otázky cestou zákonnou.
Proti užívání takovému, které
ani s dosavadními ustanoveními zákona nelze
srovnati, bude ovšem vždycky zakročováno.
Pokud dotaz poslanců Dra. E. Frankeho, J. V. Hroudy, Em.
Špatného a soudruhů (tisk 619) se týká
věcí, náležejících do
kompetence ministerstva zemědělství, pokládá
si za čest ministerstvo zemědělství
na dotaz tento odpověděti takto:
Okresním hejtmanstvím v Třeboni zavedeno
bylo ještě dříve, než dotaz byl
podán, trestní řízení pro nepřípustné
kácení obecních lesů v obcích
Horusicích, Bošilci, Žišově a Mazalově,
výsledek však mi ještě není znám.
K podnětu ministerstva zemědělství
vydala zemská politická správa v Praze opětovně
zákaz, jakkoliv dále káceti obecní
lesy v těchto obcích, jakož i, aby vinníci
pro porušení vydaných nařízení
přísně byli potrestáni a aby všechna
nutná hospodářská opatření
k nápravě a odstranění vzniklých
škod byla provedena.
Aby překotnému pustošení obecních
lesů pro přípravy a projednávání
zákona o zabrání půdy bylo čeleno,
předložilo ministerstvo vnitra, jak ministerstvu orby
bylo oznámeno, přípisem ze dne 7. dubna 1919
čís. 11601 presidiu ministerské rady návrh
zákona o úpravě poměrů obecních
statků, a přípisem ze dne 14. dubna 1919
čís. 13075 návrh zákona, jímž
se zakazuje káceti dříví v obecních
a některých soukromých lesích.
Co se týče zákazu obecních představených
obecním kovářům, nepracovati pro chalupníky
a domkáře, nařídilo ministerstvo zemědělství
vzhledem k tomu, že by odpíráním potřebných
správek na hospodářském nářadí
od obecních kovářů v obcích
Horusicích a Bošilci mohlo náležité
obdělání půdy býti ohroženo,
okresnímu hejtmanství v Třeboni, aby věc
vyšetřilo a bude-li potřebí, podle §
20. a 32. min. nař. ze dne 31. ledna 1918 čís.
37. ř. z. (o opatření k udržení
průvozu zemědělství) potřebné
nářadí pro domkáře a chalupníky
v řečených dvou obcí zajistilo.
Pokud jde o dotaz 5. a 6., pokládá si za čest
ministerstvo zemědělství oznámiti,
že nařízeno bylo zemědělské
radě v Praze, aby věc opatření plemenníků
v obcích Horusicích, Bošilci a Žišově
byla příslušnými orgány zemědělské
rady na místě samém vyšetřena
a aby na místě učiněna byla opatření,
jimiž by se uvedené nedostatky odstranily.