Vídeňská poštovní spořitelna
prohlásila oběžníkem ze dne 26. března
1919 č. 6759, že tímto dnem přestává
vypláceti a převáděti z českých
kont částky na německé rakouské
členy a českým členům vyplatí
jejich peníze jen ve staré korunové měně,
tedy v nekolkovaných penězích.
Tyto peníze jsou pro český obchod a průmysl
bezcenné, ač v cizině jsou vlastně
lépe hodnoceny, než německo-rakouským
kolkem opatřené bankovky.
Peníze, které mají českoslovenští
účastníci u vídeňské
poštovní spořitelny, jdou do milionů,
i je povinností naší vlády, aby se postarala,
by toto jmění bylo zachráněno.
Nestarati se o tyto ladem ve Vídni ležící
české peníze, bylo by nejen nehospodárné,
ale i nespravedlivým trestem na občanstvo, beztak
těžce postižené finanční
reformou.
I dovolují se podepsaní tázati ministra pošt
a telegrafů, zda jest ochoten postarati se o tyto sumy,
ve vídeňské spořitelně ležící
ať v kontech, ať ve vkladech, tím, že toto
jmění příslušníků
našeho státu bude převedeno na pražskou
poštovní spořitelnu, kde si pak stát
může 50% klidně zvinkulovati a sraziti ještě
poplatek za kolkování.