Starý rakouský živnostenský řád
z r. 1859 rozeznával vedle živností volných
i živnosti koncesní, k jejichž provozování
třeba úředního schválení
a novela z r. 1883 připojila k těmto dvěma
druhům živností ještě živnosti
řemeslné, k nimž třeba průkazu
způsobilosti. Mezi živnosti koncesní náleží
podle odst. 1. a 2. §u 15. a §u 21. živnostenského
řádu i živnost knihtiskařská
a knihkupecká.
Soustava koncesní setkává se již zásadně
s mnohými námitkami a lze se s ní smířiti
jen tehdy, když důležitý prospěch
obecný káže, aby provozování
nějakého podniku nebylo zůstaveno libovolně
komukoliv. Takovým obecným prospěchem jest
ku příkladu veřejná bezpečnost
(při podnicích dopravních, výrobě
zbraní, třaskavin, parních kotlů,
stavitelství a j. v.), nebo důvody sociálně-politické
(sprostředkování práce, zastavárny,
pohřebnictví), zdravotní (prodej léků,
jedů, pohodnictví) neb mravní (hostince,
divadla, biografy). V dobách policejního státu
byly jím i důvody politické a tyto důvody
zejména byly příčinou, že i v
knihtiskařství a knihkupectví postaveno bylo
pod úřední dozor a prohlášeno
bylo za živnosti koncesní a provozovati je bylo povolováno
jen osobám politicky spolehlivým. Toto stanovisko
jest v demokratickém státě neudržitelno
a postačí zajisté dobrý zákon
tiskový, aby jakýmkoli výstřednostem
ve směru tom bylo čeleno. Naproti tomu zásada
koncesní co do knihtiskařství a knihkupectví
má mnohé vážné vady hospodářské
i kulturní. Každý obor podnikání,
který vázán jest na úřední
koncesi a v němž vyloučena jest tedy volná
soutěž, chová v sobě živel monopolový,
sesilovaný tím, že právě v něm
usnadňováno jest tvoření svazů
kartelových. To má však vliv na ceny výrobků
takových podniků koncesovaných, při
kterých účinky volné soutěže
nemohou přijíti k místu a jež proto
stoupají často vysoko nad náklady výrobní.
Také v živnostech grafických, co do tiskopisů,
knih atd. lze v nynější době pozorovati
tak závratné stoupání cen, že
tím vážně ohrožena jest všechna
práce literární a vědecká a
že tím vzniká skutečné nebezpečí
kulturní.
Jedním z účinných prostředků
proti tomu bude zajisté odstranění soustavy
koncesní v tomto oboru a změna živnostenského
řádu v tom směru.
Po stránce formální budiž návrh
tento přikázán výboru kulturnímu
a živnostenskému, aby o něm podaly zprávu
do 14 dnů.
Živnostenský řád z 20. prosince 1859
č. 227 ř. z. mění se v tom směru,
ze odst. 1. a 2. §u 15., §u 21., odst. 3. a 4. §u
142. a první věta odst. 2. §u 143. odpadají.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provésti tento zákon ukládá se ministru
obchodu, průmyslu a živností.