Roku 1912 byl zřízen v Praze c. k. zemský
konservatorát (později zemský památkový
úřad), rozdělený na dvě oddělené
sekce, českou a německou, a to jako úřad
podřízený státnímu památkovému
úřadu ve Vídni. Zároveň s tímto
úřadem byly zřízeny podobné
úřady v několika zemích bývalého
Rakouska. Památková organisace tato byla průběhem
let doplňována postupně i v ostatních
zemích. Jedině pro Moravu a Slezsko nezřízen
žádný podobný úřad a věci
památkové vyřizovány úředníky
státního památkového úřadu
přímo z Vídně, ovšem k velké
a nenahraditelné škodě památek moravských,
neboť ochrana jejich obstarávána buďto
vlastně jen příležitostně, bez
lásky a také bez snahy a vůle hájiti
jich stůj co stůj systematicky a stejně důrazně,
jak tomu bylo zejména v Čechách díky
Praze a péči zejména české
sekce zemského památkového úřadu
a jeho cílevědomému a obezřelému
vedení, které také dosáhlo značných
úspěchů všeobecně uznávaných,
zejména i v době války, kdy památky
nejvíce byly ohroženy.
Bohužel však ani prohlášením československé
republiky nedošlo k žádoucí nápravě.
Pro Moravu, která ze zemí bývalého
Rakouska, při vlažné ochraně úřadů
vídeňských, v památkovém směru
nejvíce trpěla a za světové války
rekvisicemi pro vojenské účely nejcennějších
památek byla zbavena, jsouc téměř
bez ochrany, neučiněno ani tehdy opět nic,
ač to bylo první a přední povinností
naší zprávy! Neučiněno ani opatření,
aby alespoň zemský památkový úřad
v Praze pověřen byl alespoň prozatímně
péčí i o památky moravské,
ač opatření takové bylo na snadě.
Ve skutečnosti památky moravské jsou dnes
úplně bez ochrany, neboť i moravští
konservátoři jmenovaní ještě
státním památkovým úřadem
ve Vídni, měli vlastně jen právomoc
danou jim vládním orgánem bývalého
Rakouska, která po právu tedy ani neexistuje a nemusí
býti ani respektována, neopírajíc
se ani o žádné platné zákonné
nařízení: a noví konservatoři
dosud jmenováni nebyli. Stojíme tedy před
nepopíratelným, ale nijak omluvitelným faktem,
že moravské památky, ať umělecké
a historické či lidové a přírodní
v té zemi, která v tom směru od bývalých
rakouských vlád nejvíce trpěla, i
dnes v republice československé jsou bez ochrany
a co více zanedbávány ještě více
než za nepřátelského nám Rakouska.
Nehodlajíce dále i v zájmu kulturní
pověsti naší země a našeho národa
snášeti nedůstojného tohoto stavu a
této netečnosti a nedbalosti naší správy
činí podepsaní návrh, aby ministerstvo
školství a národní osvěty, a
to ihned, zřídilo památkový úřad
pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně, opatřený
podobnou pravomocí a stejně organisovaný
jako zemský památkový úřad
v Čechách. Jeho vedení a vybudování
další budiž ihned svěřeno podobnému
odborníku z Moravy rodilému a tedy i památek
rodné země dobře znalému. Úřad
tento budiž pro rychlé jeho zařízení
a neodkladnou organisaci přidělen místnostmi
i zařízením zemské politické
správě na Moravě tak, aby v době co
nejkratší mohl zahájiti svoji činnost.
Po stránce formální budiž návrh
přikázán výboru kulturnímu.