Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Usnesením Národního shromáždění se nařizuje:

Pachtýř (podpachtýř) zemědělského pozemku jest oprávněn žádati, aby mu pozemek postoupen byl do vlastnictví za náhradu stanovenou tímto zákonem, jestliže požadovaný pozemek:

1. patří státu nebo do souboru nemovitostí zabraných státem (zákon o zabrání velkého majetku pozemkového ze dne 16. dubna 1919, č. 215. sb. z. a n.) a

2. byl nejméně od prvního října 1889 nepřetržitě až do dne, kdy tento zákon byl vyhlášen, v pachtu nebo podpachtu odděleně od příslušného hospodářství vlastníkova (drobný pacht).

Na přestávky ne delší než 1 rok se nehledí.

Za pacht ve smyslu tohoto zákona se nepokládá, když právo nájemcovo vztahuje se toliko na vedlejší užitky pozemku (na př. při zahradách jen na trávu a pod.).

Zákon tento netýká se zemědělských pozemků v zastavené části měst nebo obcí (stavebních míst).

Požadovací právo pachtýřovo vztahuje se i na služebnosti ve prospěch pachtovaného pozemku zapsané a na práva, jež vykonával pachtýř proti ostatním pozemkům propachtovatelovým za trvání pachtu, pokud i na dále k hospodaření na požadovaném pozemku jest jich nutně potřebí.

Pachtýř má právo žádati, aby při převodu práva vlastnického na pozemek požadovaný byla práva ta vložena ve prospěch toho pozemku na dotčené pozemky propachtovatelovy.

§ 3.

Nárok tento (§ 1 a 2) přísluší jen pachtýři, který požadovaný pozemek sám obdělává a jen potud, pokud získáním tohoto pozemku nepřestoupí jeho nemovitý majetek výměry větší než 8 ha.

Na přebytek menší než 1/2 ha nebéře se zřetele.

Spoluvlastníci a spolupachtýři, jakož i nerozvedení manželé pokládají se za osobu jedinou.

Požadovací právo dle tohoto zákona nepřísluší pachtýři, kterému byl pozemek propachtován jen z důvodu celoročního služebního poměru vůči propachtovateli (jako na př. hajnému, deputátním dělníkům a pod.).

Nechce-li pachtýř uplatniti své požadovací právo na všechny pozemky jemu propachtované, nebo nepřísluší-li mu právo to v takovém rozsahu, jest oprávněn voliti mezi jednotlivými parcelami nebo dílci jemu propachtovanými.

Děliti pachtované pozemky lze proti vůli vlastníkově jen tehdy, když by pachtýř jinak nemohl plně využíti svého požadovacího práva a vzhledem k předpisu § 3 byl by zkrácen o více než 1/2 ha.

V žádném případě nesmí býti vlastníku znemožněno anebo stíženo užívání jeho o statních pozemků.

Dohodnou-li se na tom účastníci za účelem snazšího hospodaření, zejména pak zcelení pozemků, může pachtýři na místě pozemku jemu propachtovaného přiřčen býti jiný pozemek v přibližně stejné hodnotě.

Pachtýř jest povinen přijati na místě požadovaného pozemku jiný pozemek pro něho poměrně stejné hodnoty, když nabízí mu jej vlastník za tím účelem, aby předešel utvořeni enklav ve svém majetku, nebo když by mu bylo jinak užívání jeho pozemků znemožněno nebo značně stíženo, nebo když potřebuje požadovaného pozemku k provozu nebo zajištění budoucího provozu stávajících hor, lomů, cihelen a jiných podobných podniků, jakož i rybníků.

Jestliže vlastník pozemku, který byl od 1. října 1889 v drobném pachtu, odňal jej po 1. srpnu 1914 pachtýři proti jeho vůli bez podstatné příčiny, přísluší požadovací právo (§ 1-3) tomuto pachtýři, byl-li pozemek před tím v pachtu jeho nebo jeho manželky nebo jich rodin nejméně 12 let.

Tomu nevadí, že dotčený pozemek jest nyní ve vlastní správě vlastníkově nebo pachtu (i drobném) osoby třetí.

Totéž platí o pachtýři, který po 1. srpnu 1914 vzdáti se musil pachtu takového pozemku, donucen byv válečnými poměry, zejména tím, že byl povolán k službě vojenské nebo k válečným úkonům, nebo že byl internován nebo uvězněn pro politické delikty.

Předpisy tohoto §u neplatí, když pozemek byl zatím zastaven nebo proměněn v zahradu, vinici, rybník, nebo stal se součástí podniku průmyslového, horního nebo dopravního nebo použit byl k úpravě vodního toku.

Vypoví-li dřívější pachtýř, který uplatnil své právo požadovací (§ 6), nynějšímu pachtýři nájem před uplynutím pachtovního období, jest povinen dáti mu náhradu za skutečnou škodu, kterou utrpí tím, že nemůže využíti náležitě nákladů na pozemek účelně vydaných (na př. mrvení).

Žádá-li o to vlastník, který má pozemek ve vlastní správě, budiž mu ponecháno užívání pozemku až do 30. září 1920 za pachtovné, vyměřené podle zásad §u 8.

O náhradě nákladů vlastníkem na pozemek účelně vynaložených platí obdobně předpisy odst. 1.

Náhrada za požadovaný pozemek (přejímací cena) stanoví se - nedojde-li v té věci k dohodě všech účastníků (§ 15) soudním odhadem.

Práva, jež si za trvání pachtu vyhradil vlastník k pozemku pachtovanému, zůstávají zachována, pokud jích vlastník k hospodaření na svých pozemcích nutně potřebuje, bez započtení v cenu přejímací, a vlastník jest oprávněn žádati, aby práva ta byla vložena jako služebnosti na pozemek požadovaný při převodu jeho na pachtýře.

Podobně tomu jest v případě, že pozemek, v jehož prospěch práva ona byla vyhražena, uplatněním požadovacího práva přejde do vlastnictví jiného pachtýře.

Pachtýř jest povinen převzíti pozemkové služebnosti váznoucí na požadovaném pozemku v době vydání tohoto zákona, pokud jich k hospodaření na panujícím pozemku na dále bude zapotřebí, a to bez započtení do ceny přejímací.

Cena přejímací jest podle volby přejímacího splatna buď najednou před zápisem jeho práva vlastnického do knih pozemkových, nebo v 10 stejných částech, z nichž prvé dvě splatny jsou před zápisem vlastnického práva pachtýřova, ostatních 8 pak počínaje rokem 1920 vždy 1. říjnem každého roku.

Z nedoplatku ceny přejímací platí se 4% úroky splatné pozadu v týchž lhůtách.

V uvedených lhůtách lze splatit i celý zbytek ceny přejímací nebo i několik lhůt.

Nedoplatek ceny přejímací se závazkem zúrokování zajistí se právem zástavním na postoupeném pozemku při převodu práva vlastnického na pachtýře.

Všichni, kdož uplatniti hodlají své právo požadovací podle tohoto zákona, musí nejdéle do 4 neděl ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, ohlásiti nárok svůj vlastníku pozemku nebo hospodářské správě vlastníkově a kromě toho okresnímu soudu v jehož obvodě pozemek leží.

Ohlášení toto obsahovati má:

1. jméno žadatele, jeho zaměstnání a bydliště;

2. pokud možno přesné označení požadovaného pozemku a to zejména číslo katastrální a obec katastrální, v níž pozemek leží, nebo aspoň označení obvyklé v místě nebo mezi propachtovatelem a pachtýřem (jméno tratě a číslo propachtovaného dílce a pod.);

3. aspoň přibližnou výměru požadovaného pozemku;

4. udání, zda pachtýř má požadovaný pozemek v pachtu nebo v podpachtu sám nebo ve společném pachtu s jiným spolupachtýřem; v případě kladném budiž uvedeno jméno, stav a bydliště spolupachtýřovo;

5. výměru vlastního majetku žadatelova, jeho manželky a spolupachtýře, při čemž udána budiž obec, ve které tento majetek leží, a číslo katastrální jednotlivých pozemků;

6. cena, kterou pachtýř nabízí za požadované pozemky, a

7. práva, jichž pachtýř k sousedním pozemkům užíval a jež mají býti jako služebnosti zachována (§ 2) ve prospěch pozemku požadovaného.

Pachtýř, který se nepřihlásil ve lhůtě v § 12 stanovené a způsobem tam naznačeným, ztratí právo požadovací, jestliže ho nepřihlásí dodatečně nejdéle do roka od vyhlášení tohoto zákona u příslušného okresního soudu, a při tom neprokáže, že příčinou zmeškání lhůty byl některý z důvodů §§ 1494 a 1496 obč. z.

Účastníkům se ponechává na vůli, aby do 3 měsíců ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, shodli se o všech sporných otázkách, zejména o ceně přejímací.

V další lhůtě jednoho měsíce jest vlastník požadovaných pozemků povinen sděliti příslušnému soudu (§ 12) výsledek jednání toho, zejména v případech, kde došlo k dohodě, přesně označiti pozemek, o který jde, jeho kupce, ujednanou cenu přejímací a úmluvy o splacení a zajištění jejím (§ 11), vložku, do které má býti pozemek přepsán, resp. zda pro něj má býti zřízena vložka zvláštní, dále přesné označení služebností, které je nutno zříditi nebo převzíti (§ 2, 9 a 10).

V případech ostatních nutno uvésti, pokud došlo k dohodě, a které otázky zůstaly sporny.

Vlastník požadovaného pozemku jest povinen vysloviti se v téže lhůtě o tom, zda pozemek byl po dobu zákonem stanovenou v pachtu nebo podpachtu.

Pokud již k oznámení nebudou připojeny o částech katastrálních parcel, jež postoupiti se mají podle dohody, situační plány, způsobilé pro vklad práva vlastnického, budiž vlastníkem připojena aspoň skizza, jež by polohu zakoupených dílců vůči sousedním pozemkům náležitě označovala.

Oznámení toto budiž podepsáno vlastníkem nebo oprávněným zástupcem jeho a osobami, jejichž souhlasu bylo docíleno, není-li souhlas ten jinak prokázán.

Lhůta k oznámení tomu může býti k včasné a odůvodněné žádosti vlastníkově přiměřeně prodloužena.

Zmešká-li vlastník lhůtu, má se za to, že s údaji obsaženými v přihláškách souhlasí.

K návrhu okresního soudu může ministr zemědělství v dohodě s ministrem spravedlnosti pověřiti pro jednotlivé obvody jednu nebo více osob s místními poměry obeznámenou a k tomu způsobilou úřadem důvěrníka, jehož úkolem jest rozhodné poměry na místě samém seznati, vhodným způsobem přispívati k dohodě mezi účastníky a připraviti vše potřebné k rozhodnutí soudnímu.

Důvěrník slibuje u okresního soudu rukou dáním, že úřad mu svěřený bude svědomitě a nestranně vykonávati. Jest v působnosti jemu přikázané úřední osobou, a nesmí z důvodu své úřední činnosti přijímati od účastníků žádné odměny ani hmotné výhody.

Nařízením ustanoví se zásady o výši náhrady důvěrníkům za jejich námahu, ztrátu času a za výlohy spojené s vykonáváním úřadu.

Když oznámení vlastníkovo došlo nebo lhůta k němu marně uplynula, soud okresní, vyslechna osoby, jichž práva v §u 2, 9 a 11 uvedená mohou býti dotčena, a vyšetře rozhodné okolnosti, po případě na místě samém za součinnosti znalců, rozhodne usnesením, zda a pokud nárok uchazečův na postoupení požadovaného pozemku pozůstává, jaká náhrada a v jakých lhůtách se má platiti, které služebnosti nutno zříditi nebo převzíti, a pro které nedoplatky ceny přejímací při převodu práva vlastnického má se vložiti právo zástavní.

Uzná-li to soud vzhledem k dalšímu řízení za vhodné, vydá pro každou knihovní vložku dosavadního vlastníka zvláštní usnesení.

Pokud tento zákon nic jiného nestanoví, soud postupuje dle zásad řízení nesporného.

Proti usnesení okresního soudu lze podati u tohoto soudu do 14 dnů po doručení stížnost ke sborovému soudu I. stolice, který rozhodne s konečnou platností.

O námitce, že pozemkový majetek propachtovatelův není státem zabrán, vyžádá si soud, pokud námitka tato není vyvrácena příslušnou knihovní poznámkou, dobrozdání pozemkového úřadu, a pokud tento nebude zřízen, ministerstva zemědělství. Dobrozdání to jest pro soud závazné.

Obdobné platí o námitce vlastníkově, že postoupením určitých požadovaných pozemků klesne jeho pozemková majetnost pod výměru, za jejíž přidělení může žádati podle §u 11. zákona o zabrání velkého majetku pozemkového.

Usnesení vydané dle § 17, odst. 1 budiž doručeno všem osobám, pro něž váznou na přiřčených pozemcích práva zástavní, služebnosti, věcná břemena neb jiná práva knihovní, při čemž k právům zapsaným po vydání tohoto zákona se nehledí.

Osoby zmíněné mohou odporovati tomuto usnesení do 14 dnů ode dne doručení u okresního soudu, jenž toto usnesení vydal, z důvodu, že jejich právo knihovní jest ohroženo tím, že přejímací cena stanovená dohodou jest nepřiměřeně nízká, a mohou zároveň žádati o soudní odhad těchto pozemků.

Proti ceně stanovené na základě soudního odhadu se další námitky nepřipouštějí.

Byla-li cena přejímací následkem odporu zvýšena, buď vyzván požadující pachtýř, aby ve lhůtě stanovené v §u 21 a pod následky tam uvedenými tuto cenu, resp. příslušnou splátku u příslušného knihovního soudu složil.

Pro rozsah požadovacího práva pachtýřova jsou v mezích vlastnického práva propachtovatelova rozhodny skutečné hranice pachtovaného pozemku v den, kdy byl vyhlášen tento zákon.

Líší-li se v případech § 6 a 7 tyto hranice podstatně od hranic v době, kdy pachtovaný pozemek byl žadatelem odevzdán, rozhoduje stav v den odevzdání.

Vzejde-li později pochybnost, platí totéž i o rozsahu vlastnického práva k pozemku pachtýři přiřčenému, leda že by stanoveno bylo něco jiného dohodou stran nebo rozhodnutím soudním.

K žádosti a na náklad účastníků obecní úřad vyznačí skutečné hranice pachtovaných pozemků bezpečným způsobem na místě samém. Přesné vyměření pozemků přiřčených, pokud není ho třeba ku knihovnímu provedení, provede příležitostně evidenční geometr.

Dokud se tak nestane, trestá soud každé úmyslné odstranění nebo posunutí hraničních značek - není-li tím založena skutková podstata těžšího trestního činu - jako přestupek vězením od jednoho týdne do 3 měsíců.

Útraty spojené s vyhotovením situačních plánů, potřebných ke knihovnímu provedení, nesou všichni nabyvatelé v téže katastrální obci podle ceny pozemků jim přikázaných.

§ 21.

Pachtýř, jemuž usnesením přiřčen byl pozemek, jest povinen nejdéle do měsíce po té, co toto usnesení nabylo moci práva, složiti cenu přejímací, nebo příslušnou část její (§ 11) ke knihovnímu soudu v usnesením označenému. Neučiní-li tak, pomíjí jeho právo požadovací.

K včasné a odůvodněné žádosti pachtýřově může prodloužena býti tato lhůta o další měsíc.

Přímé placení těchto pohledávek dosavadnímu vlastníku bez svolení soudu jest vůči zástavním věřitelům vlastníkovým i vůči státu bezúčinné (§ 23).

Když lhůta ke složení ceny přejímací anebo první splátky její uplynula, provede soud usnesení v pozemkových knihách (v deskách zemských) a vyřkne zároveň usnesením, která požadovací práva a kterých pachtýřů včasného nesložení ceny přejímací nebo první splátky zanikla. (§ 21).

Při vkladu zástavního práva pro pohledávku nedoplatku ceny přejímací budiž poznamenáno, že nakládání s touto pohledávkou jest ve smyslu tohoto zákona omezeno (§ 21).

Jde-li o vklad práva vlastnického na celé těleso knihovní, buďtež kromě převzatých služebností (§ 10) veškeré ostatní knihovní závady vymazány.

Tomu, jakož i odepsání přiřčených pozemků z dosavadní jich knihovní vložky není na závadu, jestliže kromě služebností, jež povinen jest převzíti nabyvatel (§ 10), váznou tam jiná práva osob třetích, nebo že pozemek přešel ode dne vydání tohoto zákona do vlastnictví osoby jiné, nežli proti níž zní usnesení.

K zmíněným zápísům není potřebí svolení pozemkového úřadu ani úřadu svěřenského nebo jíného úřadu dozorčího.

Přejímací cena a části její u soudu složené, jakož i pohledávky nedoplatků ceny přejímací vstupují ve příčině práv a závazků na odepsaných pozemcích váznoucích na místo těchto pozemků.

Nemohou tudíž bez svolení oprávněných osob býti vydány majiteli.

Pokud nebylo rozhodnuto, zda majitel má nárok na náhradu za zabrané pozemky, jest třeba i svolení úřadu pozemkového. Při záboru bez náhrady vstupuje stát v práva majitelova.

Správa tohoto jmění přísluší soudu až do vydání osobám oprávněným.

Peníz u soudu složený budiž uložen na úrok.

Úroky se pokládají za část užitků tělesa knihovního, z něhož pozemek přiřčený byl odepsán, a vlastník má právo nakládati s nimi stejně jako s jinými užitky.

Zvláštní exekuce na toto jmění a jeho užitky se nepřipouští.

Nevykáže-li majitel do 4 neděl po doručení knihovního usnesení, že osoby v § 19. u vedené svolují k tomu, aby cena přejímací byla jemu vydána, přikročí soud k rozdělení přejímací ceny podle zásad o rozvrhu nejvyššího podání v exekučním řízení.

Nezaplacené lhůty se při tom počítají plným obnosem a po vyčerpání hotovosti přikazují se oprávněným dle jejich pořadí. Oprávněný, jenž přijde na řadu, má právo volby mezi jednotlivými pohledávkami.

Při knihovním převodu pohledávky přikázané, vymaže se zároveň poznámka omezeného nakládání (§ 22).

Uspokojené pohledávky knihovních věřitelů vymaží se z moci úřední. V případě § 24, odst. 3, jest k vydání ceny přijímací, nebo jejího zbytku, potřebí svolení pozemkového úřadu.

Pozemky, jež převedeny byly podle tohoto zákona na pachtýře, počítají se do výměry pozemků, jež vlastník podle ustanovení zákonů finančních bude snad povinen odvésti splátkou na majetkovou daň, nikoliv však do výměry pozemků, o jejíž ponechání může žádati jako vlastník pozemkového souboru státem zabraného dle §u 10 zákona o zabrání velkého majetku pozemkového.

Veškerá právní a úřední jednání, směřující k provedení tohoto zákona, jakož i příslušné protokoly a listiny jsou osvobozeny od poplatků, vyjímaje poplatek z převodu práva vlastnického a poplatek schovací.

Útraty řízení I. stolice nesou nabyvatelé v poměru ceny pozemků jim přiřčených.

O útratách řízení v II. stolici, jakož i v řízení námitkovém (§ 19) platí zásady řízení sporného.

Zákon tento stává se účinným 14. den ode dne, kdy bude vyhlášen.

Provésti tento zákon ukládá se veškerému ministerstvu.

Ve formelním směru se navrhuje, aby předloha byla přikázána výborům právnímu a pro reformu pozemkovou s tím, aby podaly zprávu ve lhůtě 8denní.