Školský výbor podal o tomto návrhu zprávu
již dne 6. května 1919, v níž navrhl resoluce:
1. aby vláda poskytla Jedličkovu ústavu pro
děti mrzáky subvence ve způsobě
stipendií pro nové chovance a stipendií pro
výchovu učitelů pro mrzáky; 2. aby
podporovala přírodovědeckou laboratoř
zřízenou při Jedličkově ústavě
pro děti mrzáky zárukou odběru učebných
pomůcek pro školy od tohoto ústavu; 3. aby
zřídila státní ústav
pro zkoušení a normování prothes
a za 4. aby zřizujíc státní ústav
pro válečné invalidy upotřebila k
tomu velkostatku Konopišťského.
O těchto návrzích radila se 1. července
1919 meziministerská konference, která vyslovila
jen s návrhem 1. v zásadě souhlas,
s jistou změnou, ostatní však uznala jednak
za bezpředmětné, jednak za předčasné.
Proto kulturní výbor 1. října 1919
o návrzích znova uvažoval a podává
zprávu i návrhy podle námitek
meziministerské komise pozměněné.
l. "Zemský spolek pro léčbu a výchovu
mrzáků v král. Českém"
zřídil a vydržuje Jedličkův ústav
pro mrzáky děti a spojil s nim ve válečné
době též péči o válečné
invalidy. Dlužno rozeznávati mrzáky děti,
kteří budou vždy, a válečné
invalidy, kterých po čase nebude.
Sestátnit ústav pro mrzáky děti
se nedoporučuje, poněvadž mu velmi prospívá
soukromá dobročinnosti radostná práce
dobrovolných pracovníků v ústavě,
což obojí by bylo seslabeno jeho sestátněním.
Je však žádoucí, aby dobrodiní
ústavu bylo rozšířeno na největší
počet dětí mrzáků. Podle zprávy,
podané v meziministerské komisi, zřizuje
spolek odbočky ústavu Jedličkova na
Moravě i na Slovensku. K tomu je třeba
vydatné podpory státu. Tato podpora, k níž
meziministerská komise vyslovila souhlas, má se
státi ve způsobě subvence určitou
částkou, kterou by byl ústav povinen vyúčtovati.
Subvence hodlají poskytnouti ministerstvo pro sociální
péči a ministerstvo zdravotnictví, začež
požadují zastoupení ve výboru
i v ředitelství ústavu.
O stipendiích pro výchovu učitelů
pro mrzáky sděleno v meziministerské komisi,
že učitelé v Jedličkově ústavě
požívají dovolené na školách,
na nichž jsou ustanoveni, ale že ústav za ně
platí substituta. Dodatečně oznámil
zástupce ministerstva školství, že možno
vyhověti návrhu, by se poskytovala stipendia pro
výchovu učitelů pro mrzáky. Platí-li
substituty za tyto učitele na školách Jedličkův
ústav, mohlo by snad ministerstvo školství
samo tento náklad s ústavem sejmouti a samo nésti.
2. K návrhu, aby vláda podporovala přírodovědeckou
laboratoř, zřízenou při Jedličkově
ústavu, zárukou odběru učebných
pomůcek tam zhotovených pro školy, poznamenáno
v meziministerské komisi, že ministerstvo školství
jakož i zemské školní rady již ústavu
vyšly vstříc, oznámivše všem
školám ve státě, že doporučují,
aby učebné pomůcky odbírány
byly od přírodovědecké laboratoře
Jedličkova ústavu a že laboratoř jest
odbytem pomůcek uspokojena. Není tedy třeba,
aby se strany státu se poskytovala ústavu nějaká
záruka odběru, jejíž způsob by
bylo též těžko stanoviti.
Stalo-li se tedy vyzvání takové ke všem
školám, stalo se dosti. Možno jen ještě
připomenouti, že zhotovování všelikých
praeparátů, modelův a rozmanitých
učebních pomůcek jest práce velmi
vhodná pro mrzáky, kteří se jí
také trpělivě oddávají. Je
tedy i v zájmu výchovy mrzákův, aby
laboratoř Jedličkova ústavu v té příčině
požívala zvláštní záštity
státu, kterou netřeba rozuměti záruku
odběru.
3. S potřebami Jedličkova ústavu pro děti
mrzáky souvisí dílna orthopaedická.
Nejde tu jen o řemeslnou výrobu potřebných
přístrojů pro mrzáky, nýbrž
zvláště též o vynalézání
a zkoušení takových přístrojů
(prothes na př.), aby se hodily ke zvláštnímu
způsobu každého jednotlivého zmrzačení.
Není to tedy jen řemeslná výrobna,
nýbrž ústav pro lékařsko-technické
pokusy o vytvoření přístrojů
vhodných ke každému zvláštnímu
způsobu zmrzačení. Každý ústav
pro mrzáky potřebuje nezbytně takovéto
pokusné laboratoře. Zestátniti tuto orthopaedickou
dílnu Jedličkova ústavu se nedoporučuje,
poněvadž jsou četné takové dílny
soukromé a nesmí býti vylučována
zdravá soutěž.
Za to doporučuje se zříditi státní
ústav ke zkoušení prothes, který
by určoval normální typy. Neboť
spotřeba prothes bude velká, zvláště
u válečných invalidů. A tu je třeba,
aby prothesy a zvláště jejich součásti
měly normální typ, takže by se
snadno daly celé nebo i jen porouchané jejich součásti
vyměňovati. Tento ústav mohl by býti
spojen s ústavem Jedličkovým.
V meziministerské komisi bylo k tomu poznamenáno,
že ministerstvo sociální péče
se právě zabývá organisací
výroby prothes a zřízením ne státního,
nýbrž pouze státně autorisovaného
ústavu, který má býti součástí
ústavu Jedličkova. Návrh, že byl již
ministrem sociální péče schválen
a má býti po projednání s ostatními
súčastněnými ministerstvy předložen
ministerské radě.
Meziministerská komise je toho mínění,
že, když se návrh na zřízení
státně autorisovaného prothesového
zkušebního ústavu již projednává,
provedení návrhu školského výboru
zatím má být odročeno, poněvadž
jeho provedení v případě zřízení
ústavu takového stalo by se bezpředmětným.
Návrh školského výboru zněl,
aby vláda zřídila státní ústav
ke zkoušení a normování prothes. Jestliže
ministerstvo sociální péče se zabývá
organisací státem autorisovaného ústavu
toho způsobu, je to vlastně počátkem
ku provedení onoho návrhu a nemůže znamenat
odročení jeho; a jestliže i vláda jednou
návrh ten provede, není proto návrh ten nyní
bezpředmětný. Proto kulturní výbor
může správně při onom návrhu
zůstati.
4. Školský výbor učinil návrh
na zřízení státního ústavu
pro válečné invalidy, hledě
též k návrhu dra Schieszla (tisk 55), ve kterémž
ústavu by byly zařízeny též školy,
cvičebny a dílny a v němž by měli
útulek též invalidi, neschopní k žádné
práci. Ústavu tomu mohl by býti vzorem i
vodítkem Jedličkův ústav pro děti
mrzáky a oba ústavy mohly by býti funkcionálně
spojeny. Ústavy ty třeba též vhodně
umístiti u příležitosti vyvlastnění
velkostatků. Školský výbor poukázal
tu na Konopiště, kde byly umlouvány plány
ke světové válce a kde by mohly nalézti
opatření její oběti.
Meziministerská komise uznala zámek Konopiště
za nevhodný k označenému účelu,
k čemuž dlužno přisvědčiti.
Poznamenala též, že při soupisu všech
zámků, vhodných k umístění
veřejných ústavů, který jest
prováděn ministerstvem veřejných prací,
se nalezne vhodný objekt k umístění
státního ústavu pro válečné
invalidy.
Ale meziministerská komise poznamenala též,
že není možno jednat o použití určitého
velkostatku, pokud nejsou známy aspoň všeobecné
rysy zamýšleného ústavu pro válečné
invalidy, nehledíc k tomu, že není dosud ministerstvem
sociální péče zásadně
rozhodnuto, zda vůbec a jaký ústav pro válečné
invalidy bude zřízen. A z toho uzavírá
meziministerská komise, že návrh školského
výboru, aby "vláda, zřizujíc
státní ústav pro válečné
invalidy, upotřebila k tomu velkostatku konopišťského",
je při nejmenším předčasný
a že by jeho přijetím bylo praejudikováno
případnému volnému rozhodování
ministerstva sociální péče; a že
proto je nutno nečiniti zatím v tomto směru
nijaké usnešení.
K tomu se poznamenává, že snad bylo předčasné
navrhovati Konopiště k účelům
státního ústavu pro válečné
invalidy; ale návrh, aby takovýto ústav byl
zřízen, není předčasný,
zvláště když ministerstvem sociální
péče není dosud zásadně rozhodnuto,
zda vůbec a jaký ústav pro válečné
invalidy bude zřízen. Návrh má právě
ministerstvo k rozhodnutí povzbuditi. V tom smyslu arci
každý iniciativní návrh, vyšlý
od Národního shromáždění,
praejudikuje případnému volnému rozhodování
ministerstva; ale není to důvodem, aby takové
návrhy činěny nebyly. Proto třeba
setrvat i na návrhu, aby vláda zřídila
státní ústav pro invalidy a přikázala
k jeho účelům vhodný vyvlastněný
velkostatek.
Kulturní výbor předkládá proto
Národnímu shromáždění
tento návrh:
Vláda se vyzývá:
1. aby, přesvědčíc se o zdárné
působnosti Jedličkova ústavu pro děti
mrzáky, poskytla ústavu tomu jednak přiměřenou
celkovou roční subvenci, kterou by byl ústav
povinen řádně vyúčtovati a
začež by dal zastoupení ve výboru
i v ředitelství ministerstvům, poskytujícím
jemu subvenci; jednak subvenci ve způsobě stipendia
pro výchovu učitelů pro mrzáky;
2. aby zřídila státně autorisovaný
ústav ke zkoušení a normování
prothes;
3. aby zřídila státní ústav
pro invalidy a přikázala k jeho účelům
vhodný vyvlastněný velkostatek.
Předseda: Dr. O. Srdínko v. r. | Zpravodaj: Dr. F. Mareš v. r. |