Národní shromáždění československé 1918 – 1920

K učiněnému dotazu (tisk č. 618) má ministerstvo železnic za čest sděliti, že plně uznává důvody a podporuje snahy po zachování dojnic železničním zaměstnancům, poněvadž tito většinou (jízdní, strojní a hlídačský personál) konají noční služby, nebo docházejí do služebních míst, nebo míst práce (vrchní stavba), vzdálených často značně od jejich obydlí. Jejich služba jest většinou dlouho trvající, těžká a vysilující, a nemají-li nastati poruchy ve zdraví těchto těžce pracujících zřízencův a tím i ve výkonu jejich služby, jest nezbytno, aby jim bylo umožněno opatřiti si vydatnou a výživnou stravu.

V nynějších mimořádných dobách, kdy se nedostává masa, tukův a jiných výživných požívatin, jest samozřejmě mléčná strava a živná bílá káva pro ně téměř jedinou posilou.

Ministerstvo železnic při své snaze zásobovati své zaměstnance potřebnými potravinami, stará se všemožně i o to, aby - kde jest to možno - měli zajištěnu aspoň nejnutnější míru mléka a netrpěli podvýživou. Z toho důvodu bylo již v lednu t. r. požádáno ministerstvo zemědělství za vydání nařízení, aby dojné kusy, pokud nepřesahují co do počtu skutečnou potřebu, byly železničním zřízencům ponechány, aby sepsání již provedená byla zrušena, a aby na příště bylo upuštěno od sepisováni dojného dobytka, náležejícího železničním zřízencům.

Obdobný návrh bude podán též ministerstvu pro zásobování lidu.

Výnos bývalého ministerstva orby, v roce 1917 vydaný, aby železniční zřízenci jako chovatelé dobytka byli při rekvisicích všemožně šetřeni a aby jim ponechány byly kusy, kterých pro vlastní hospodářství, zejména k úhradě nejnutnější vlastní potřeby mléka nezbytně potřebují, dosud platí.

Při nezměrném poklesu celkového stavu dobytka a stále stoupajících potížích, se kterými zápasí opatřování dobytka pro účely jatečné a masná otázka vůbec, nelze se ovšem vyvarovati úplně příkrostem, které při dodávkách dobytka postihují v určitých případech i železniční zřízence jakožto chovatele dobytka.

Individuelní výběr jatečného dobytka v obcích svěřen jest do rukou místních činitelů (zvláštních třídících komisí, sesílených nyní obecními hospodářskými radami); tito činitelé, znajíce nejlépe místní poměry, mohou a mají vyhověti oprávněným steskům železničních zřízenců, aby byli dle možnosti při rekvisicích šetřeni. Toť jest za daných poměrů relativně nejspolehlivější a nejspravedlivější způsob pro rozdělení břemena rekvisičního vůbec.

Kde by přes to došlo k přehmatům, bude věcí politických úřadů, aby na požádání postižených mocí svého dozorčího práva zjednaly odpomoc.

Zemským správám politickým se současně ukládá, by ustanovení o ochraně železničních zřízenců při dodávkách jatečného dobytka uvedeno bylo komisím, výběr dobytka v obcích provádějícím, na paměť s tím, aby při výkupu se postupovalo se zřetelem k výměře pozemkův, ale tak, že jedna dojnice musí býti chovateli bezpodmínečně ponechána.

Za žádných okolností nesmí býti zatěžování železničních zřízenců dodávkami vyšší než-li ostatních chovatelů dobytka, naopak jest hleděti k tomu, aby se jim pokud možno dostalo úlevy.