Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Spory zahájené před civilními soudy o náhradu majetkových škod, způsobených na Slovensku ve dnech hned po státním převratu ze dne 28. října 1918 nebo pro tento převrat nepokoji a různými činy (drancováním, rabováním, poškozením cizího majetku a pod.), přerušují se s účinkem §u 473 c. ř. s. (zák. čl. I. 1911) na dobu, než v jednotlivých případech trestní řízení bude právoplatně skončeno. Poté pokračováno býti může na návrh některé strany.

K návrhu některé ze stran může do té doby toliko za podmínek §u 381 uvedeného zák. čl. proveden býti podle tohoto ustanovení důkaz k zajištění.

Nebyl-li dosud spor před civilním soudem podáním žaloby zahájen, může poškozený svůj nárok proti určitým osobám jen ohlásit u okresního soudu, v jehož obvodu škoda byla způsobena nebo jest poškozený majetek.

Návrh může podán býti písemně neb ústně do protokolu; podává-li se písemně, buď podán v tolika vyhotoveních, aby po jednom dodáno býti mohlo odpůrcům a jedno aby zůstalo u soudu.

Všechny takové nároky buďtež ohlášeny do tří měsíců, jinak zanikají.

O ohlášených nárocích pojedná komise, skládající se z přednosty soudu, nebo jiného soudce, od něho ustanoveného, jako předsedy a dvou přísedících. Tito přísedící povoláni buďtež od předsedy střídavě z osob jmenovaných županem (vrchním županem) toho kterého obvodu. Jimi býti mohou jen osoby důvěry hodné, neodvislé a při věci nezúčastněné.

O podaných návrzích ustanoví předseda rok před komisí ke smírnému jednání, předvolav strany.

Dohodnou-li se strany, budiž k návrhu některé z nich obsah smíru do protokolu zapsán.

Je-li pouze výše náhrady sporná, může komise, vyšetřivši skutkové přednesy, a třeba-li, vyslechši znalce, stanoviti náhradu podle volného uvážení usnesením a její zaplacení uložiti pod následky exekuce. K zaplacení určiti může i delší přiměřenou lhůtu, než jest zákonná. Usnesení, které nabylo právní moci, může býti vykonáno soudní exekucí.

Do usnesení dovolena jest stížnost ke stoličnému soudu (sedrii), do 8 dnů, (§§ 552 a násl. c. ř. s.); další opravné prostředky jsou vyloučeny.

Nedohodnou-li se strany ani co do povinnosti k náhradě ani co do objemu této povinnosti, odkáže je soud na řádný právní pořad.

Žaloba může však v tomto případě podána býti teprve, když trestní řízení bylo právoplatně skončeno.

Náklady tohoto řízení (§ 4.) nese každá strana polovicí, pokud nestala se o nich dohoda.

Ohlásí-li se náhradní nároky u okresního soudu, přerušuje se tím jejich promlčení.

Ministru spravedlnosti, vnitra a ministru s plnou mocí pro Slovensko se ukládá, aby tento zákon provedli.

Tento zákon nabývá účinnosti vyhlášením.

Po státním převratu dne 28. října 1918 došlo na Slovensku v mnohých obcích k nepokojům, ano i k trestním činům, loupežím, rabování a pod. Vedle zištných úmyslů byly tu i pohnutky jiné: lid zpit prvým nadšením nad svobodou nedopouštěl se někdy ani rabování, jako spíše jen poškození cizího majetku, na př. vypustil větší množství líhu a pod. Škody povstaly ovšem značné, ale též osob zúčastněných bylo mnoho (jednou bylo přes 400 zatčených), ano i ze zámožnějších stavů. Trestní řízení nemohlo dosud býti prováděno; dosud jest poměrně málo soudů v naší správě obsazeno soudci, kteří byli převzati nebo přiděleni. Též obecní notáři, kteří podle uher. trestního řádu mohou konati vyhledávání, podle něhož se teprve zavádí vyšetřování, vypověděli namnoze službu.

Poškození domáhají se přes to náhrady škody, a to značnými částkami proti těm, kdo jsou v podezření, nebo byli viděni na blízku, ač podle trestního řádu mají se napřed připojiti k trestnímu řízení, neb aspoň prohlásiti, že si vyhrazují své nároky soukromoprávní. Prováděti spory civilní ve větším rozsahu není dosud také možno z technických důvodů, shora uvedených. Soudci pro naši republiku činní nemohli by stačiti; v mnohých případech bude rozhodnutí závislé na výsledku trestního řízení, ale § 234 c. ř. s. zák. čl. 1 : 1911, tam platného, dovoluje pouze fakultativně přerušiti civilní spor pro podezření trestního činu obdobně § 191 c. ř. s. Aby bylo řízení zjednodušeno, a soudy nebyly v prvních počátcích své působnosti a organisace přetíženy trestní a civilní agendou, navrhuje se tento zákon.

Měniti zákonné ustanovení pouhým nařízením, byť podle zmocňovacího zákona (zák. čl. LXV : 1912 a L : 1914) nepokládá ministerstvo za dovolené.

Formální návrh: Osnova buď přikázána právnímu výboru, aby jí do 8 dnů projednal.