Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Působnost přikázaná zákony o právu vodním pro Čechy ze dne 28. srpna 1870 č. 71 z. z., pro Moravu ze dne 28. srpna 1870 č. 65 z. z. a pro Slezsko ze dne 28. srpna 1870 č. 51 z. z, ministerstvu orby přenáší se na ministerstvo veřejných prací.

Ministrům veřejných prací a zemědělství se ukládá, aby provedli tento zákon, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministerská rada vzala ve své schůzi dne 30. listopadu 1918 souhlasně na vědomí, že podle jejího usnesení ze dne 25. listopadu 1918 dohodl se pan ministr veřejných prací s panem ministrem zemědělství v tom směru, že zákonodárství a řízení vodoprávní náleží do působnosti ministerstva veřejných prací.

Zákon z 30. května 1869 č. 93 ř. z., týkající se ustanovení práva vodního říšskému zákonodárství vyhrazených, obsahuje v šesti prvých oddílech zásadní ustanovení:

1. o právní povaze vod,

2. o užívání veřejných vod ku plavbě na vorech a lodích, jakož i k převozům, pak o právních poměrech majetníků břehů,

3. o užívání a vedení soukromných vod,

4. o těch, kteří mají právo loviti ryby,

5. o vodních družstvech pro stavby ochranné a upravovací, odvodňovací a zavodňovací,

6. o povinnosti soukromníků, přispívati k vodním stavbám podnikaným státním nebo zemským nákladem.

Další oddíl sedmý jedná o příslušnosti zemských sněmů k vydávání prováděcích nařízení k tomuto zákonu a stanoví v § 27., že vydávati podrobnější zákonná ustanovení o užívání, vedení a bránění vodám vyjma nařízení o provozování plavby, přísluší zákonodárství zemskému, jež upraví hlavně též příslušnost, obor působnosti, řízení a právomoc trestních úřadův a orgánů zakročujících ve věcech vodních.

Podle tohoto rámcového říšského zákona vydány zemské zákony o právu vodním pro Čechy, Moravu a Slezsko ze dne 28. srpna 1870 č. 71 resp. 65 a 51 z. z. Tyto zákony jednají o ministerské instanci v §u 95. (Čechy), pokud se týče v §u 94. (Morava a Slezsko), a stanoví souhlasně: "Odvolání proti rozhodnutí politického okresního úřadu jde na politický zemský úřad, odvolání proti rozhodnutí tohoto úřadu na ministerstvo orby, je-li ale odvolání řízeno proti nálezu trestnímu, na ministerstvo vnitra."

Dále stanoví § 104. vodního zákona pro Čechy a článek III. vodních zákonů pro Moravu a Slezsko souhlasně toto:

"Provedením zákona tohoto pověřují se ministři orby, spravedlnosti, vnitra a obchodu."

Ke změně této zemským zákonem upravené ministerské příslušnosti třeba opětně zákona zemského. Bývalí příslušní ústavní činitelé však nejsou v činnosti.

Podle §§ů 4. a 14. prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918 č. 37. sb. zák. a nař. nastoupilo na místo zemských sněmů Národní shromáždění a na místo panovníkovo vláda (ministerská rada).

Jednotného uzákonění organisace oboru působnosti všech ministerstev nelze v době blízké očekávati.

Z druhé strany nemožno dále odkládati rozhodování o docházejících četných ministerských stížnostech ve věcech vodoprávních a nutnou reformu celého vodního práva. Proto navrhuje se, aby změna ve věcech vodoprávních v instanci ministerské, schválená již zásadně v ministerské radě, provedla se zákonem podle připojené osnovy.

Veškerá věcná, jakož i ostatní formální ustanovení řečených vodních zákonů zůstávají nedotčeně v platnosti.

Kdykoliv půjde o věci, týkající se zájmů zemědělských, zůstává ministerstvu zemědělství vyhrazeno spolupůsobení.

Vyhraditi jednotlivým súčastněným ministerstvům, aby zároveň rozhodovala, příčilo by se zásadě koncentrační, zejména v řízení vodoprávním platné, a mohlo by vésti k tomu, že by značná část vodních sporů musila snad býti rozhodována usnesením ministerské rady.

Ve formálním směru se navrhuje přikázati osnovu zákona výboru pro vodní hospodářství, aby ji projednal během 8 dnů.