Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 887.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na dotaz člena Národního shromáždění Dra Františka Lukavského a soudr. (č. t. 548) o školách menšinových.

Ministerstvo školství a národní osvěty věnovalo poměrům národnostním a potřebám školství v tak zv. zněmčeném území od počátku své činnosti plnou pozornost.

Muselo ovšem při tom přihlížeti ku platným předpisům, které v otázkách, o něž jde, hlavní obor působnosti přikazují zemským úřadům školským, s nimiž ministerstvo dle potřeby vždy bylo ve styku. Nelze popříti, že bylo úřadům školním překonati překážky neobyčejné. V té příčině dlužno poukázati zejména k tomu, že nejvyšší úřad školní bylo teprve vybudovati, že úřad ten i zemské úřady školní trpěly nedostatkem vyškoleného úřednictva, že platné zákony rychlému projednání otázek nejpalčivějších byly na závadu a že celá řada otázek takových již v době válečné zůstala nevyřízena.

Přes tyto překážky vykonaly zemské školní rady v oboru školství menšinového tolik, že nelze upříti jim plného uznání.

Tak v Čechách celá řada škol menšinových zřízena a rozšířena, pro mnohé získáno vhodnější umístění, o zřízení četných škol posud se jedná. Na Moravě po převratu v místech zněmčených zřízeno 16 nových měšťanských škol a 31 škola obecná; i ve Slezsku konstatovati lze potěšující pokrok, ač zde abnormální poměry, pochybné hranice atd. jsou zvláštní závadou.

I školám matičním věnovaly úřady školní všemožnou péči i podporu. Ze zpráv, jež jsem v uvedeném směru od zemských školních rad si vyžádal, plyne, že hlavní překážkou rychlého zřizování a organisování škol menšinových jsou posavadní předpisy zákonné i bylo proto pomýšleti v prvé řadě na nápravu v tomto směru. Po četných poradách s povolanými znalci přikročilo ministerstvo školství a národní osvěty k vypracování osnovy zákona, jímž vady posavadních ustanovení měly býti odstraněny. Tím, že návrh zákona podaný pány členy Národního shromáždění K. St. Sokolem a druhy ve školské komisi byl projednán, že návrh ten ve 42. schůzi dne 3. dubna 1919 v 1. i 2. čtení byl přijat, byla dle názoru znalců odstraněna hlavni závada zdárného, rychlého vývoje škol menšinových i jest zákon ten zárukou, že školám menšinovým dostane se náležitého zabezpečení, a že bez obtíží bude lze české školy zřizovati všude, kde po nich dostatečný počet českých dětí volá.

V Praze 14. dubna 1919.

Ministr školství a národní osvěty:
G. Habrman v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP