Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 886.

Odpověď

ministra železnic na dotaz členů Národního shromáždění Modráčka a Hudce (tisk č. 667).

K uvedenému dotazu má ministerstvo železnic za čest oznámiti, že p. ministerskému přesedovi Dru K. Kramářovi bylo poskytnuto k jízdě do Paříže dne 16. ledna t. r. salonního vozu čís. 505, který byl proto vypůjčen od stát. úřadu pro dopravu ve Vídni. Průvodcem a strážcem tohoto vozu byl průvodčí vlaku Frant. Zelinka.

Salonní vůz byl však mezi jízdou ve stanici Buchs na švýcarských hranicích odepjat, a v několika málo dnech poslán z řečené stanice zpět do Vídně. Cestou byl však zadržen v Linci a místo do Vídně poslán do Prahy, ježto býv. generální ředitelství československých drah vyžádalo si tohoto salonního vozu pro francouzského vyslance p. Clementa Simona na cestu z Prahy do Paříže.

Tento vůz přijel do Prahy dne 29. ledna t. r. a odejel ještě téhož dne s jmenovaným vyslancem z Prahy.

Průvodcem vozu byl opět Zelinka.

Když vyslanec Simon dojel v řečeném salonním voze dne 31. ledna t. r. do Buchsu, nepřevzaly švýcarské dráhy tohoto vozu, pročež byl vůz opětně odepjat, a poslán do Lince i s průvodčím Zelinkou.

Na této cestě byl však tento salonní vůz ve stanici Schwarzach St. Veit úředníkem staničním z neznámých nám důvodů zadržen a odtud vrácen do Feldkirchu, kdež zůstal od 5. února t. r. i s průvodčím Zelinkou bez dalšího určení.

Zelinka, jenž salonního vozu neopustil, ježto podle platných ustanovení ručí jako průvodčí vozu za jeho inventář, žádal každodenně přednostu tamní stanice za opatření, aby byl se salonním vozem poslán domů, avšak bezvýsledně. Při tom byl stále utěšován jen tím, že státní úřad pro dopravu ve Vídni přese všechno hlášení neučinil dosud v této věci žádné disposice.

Ježto býv. generálnímu ředitelství nebyla podána žádná úřední ani soukromá zpráva o této příhodě, mělo se za to, že salonní vůz jel - jak bylo také původně myšleno - s francouzským vyslancem až do Paříže, a že tam čeká i s průvodčím na zpětnou cestu Dra Kramáře.

Ministerstvu železnic nebylo rovněž nic hlášeno o této věci, a jakmile se dovědělo o tomto nedopatření, zařídilo bez průtahu, aby salonní vůz i s průvodčím Zelinkou byl ihned vrácen do Prahy.

To se stalo 18. března t. r.

V Praze 11. dubna 1919.

Ministr železnic:
Dr. Zahradník v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP