Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zákonem ze dne 24. července 1917 č. 307 ř. z. byla vláda zmocněna, aby po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, opatřovala nařízením, čeho bude třeba k opětnému vybudování hospodářského života, k odvrácení hospodářských škod a k opatřování obyvatelstva životními a jinými potřebami. Tento zákon byl zachován v platnosti zákonem ze dne 28. října 1918 č. 11. sb. zák. a nař. státu československého. Podle těchto zákonných opatření byla vláda kompetentní, zavésti nařízením podpory v nezaměstnanosti, poněvadž poskytování těchto podpor bylo a jest důležitým prostředkem k odvrácení škod hospodářských. Podle zákona zprvu uvedeného vydala také analogické nařízení vláda německého Rakouska.

Vláda Československé republiky předložila však původní návrh zákona Národnímu shromáždění, aby mělo příležitost vysloviti se zásadně, zdali chce, aby nezaměstnaní byli z peněz státních podporováni čili nic, a mají-li býti podporováni, v jakém rozsahu má se tak státi.

Když Národní shromáždění vyslovilo s opatřením takovým souhlas a svým rozhodnutím ustanovilo rozsah působnosti zákona, jak pokud jde o oprávněné osoby, tak pokud jde o velikost podpory, pokládala se vláda podle citovaných zákonných ustanovení za oprávněnou, prodlužovati nařízením platnost tohoto zákona, pokud jsou dány zásadní podmínky jeho.

Vláda byla k tomu nucena také důvody technickými. Působnost zákona o podpoře nezaměstnaných úmyslně byla stanovena na dobu poměrně krátkou, jeho působnost byla dalším zákonem na dobu ještě kratší prodloužena a měla býti prodloužena v rozsahu druhého zákona o pouhých 14 dní.

Národní shromáždění, zejména však jeho výbory - v neposlední řadě výbor sociálně politický - jsou prací přetíženy, tak že vláda jednak nechtěla znovu zatěžovati zákonodárný sbor jednáním o předmětě, kterým se tento sbor již dvakráte zabýval, když nepominuly dosud podmínky, pro které Národní shromáždění podpory v nezaměstnanosti zavedlo; jednak nemohla převzíti odpovědnosti za nebezpečí, že výbor sociálně politický a Národní shromáždění nebude moci příslušnou zákonnou osnovu vyříditi v čas tak, aby nenastalo přerušení výplat těchto podpor.

K druhé části dotazu, vztahující se k vyslovené pochybnosti, nevybočují-li některá vládni nařízení z daného zmocnění, nelze se vysloviti, ježto v dotaze nejsou uvedeny konkretní případy. Vláda však prohlašuje, že je jí dalek úmysl přestupovati meze zmocňovacího zákona, nebo vůbec nedbati při vydávání nařízení svojí kompetence a že již sama v tom směru vzhledem na některé pochybnosti a nejasnosti platných ustanovení zahájila přípravy, aby vypracovala osnovu vládního návrhu nového zmocňovacího zákona, přizpůsobeného novým poměrům, který co nejdříve bude Národnímu shromáždění předložen.