Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vláda podala návrhem zákona, jímž zřizuje se zemská správní komise pro Slezsko, zákon výjimečný, který mění právní základ zemské autonomie ve Slezsku. Dle něho zmocňuje se vláda, aby rozpustila zemský výbor slezský a zřídila zemskou správní komisi pro vyřizování záležitostí, které dosud zemskému výboru byly přikázány. Vládě přísluší dle návrhu jmenovati předsedu, místopředsedu a členy komise, rovněž plat těchto funkcionářů má určiti vláda. Změnu ustanovení, jimiž se řídil zemský výbor vévodství Slezského, má schvalovati vláda. Dále se vláda zmocňuje převzíti zemské úředníky a zřízence po případě - tedy dle svého uznání - do služeb státu. Konečně se zmocňuje vláda převzíti jednotlivé agendy zemské správní komise v případě potřeby do správy státní.

Opatření toto odůvodňuje vláda tím, že bylo nutno, aby se uchopila iniciativy sama, že pro to mluvily zvláště složité a obtížné poměry národnostní ve Slezsku, komplikované nad to ještě nedostatkem definitivní úpravy na Těšínsku.

Ústavní výbor byl si vědom, že obtížné poměry národnostní ve Slezsku, nehotovost territoriální úpravy země, složení zemského výboru, v němž nezasedá ani jeden příslušník českého národa, i dosavadní bezvýsledné jednání vlády s různými činiteli ve Slezsku vyžaduje rychlého zjednání pořádku, avšak netají se tím, že návrh vlády jde velmi daleko, dále než kam šla bývala rakouská vláda r. 1913 "anenským patentem" v Čechách. Zde aspoň zachována právně nezávislost členů zemské správní komise, ježto jmenování členů bylo vyhraženo císaři, ale návrhem vládním pro Slezsko dává se i toto právo vládě. Paragraf 3. vládního návrhu sice praví, že zemská správní komise upraví si jazykovou stránku svého úřadování sama, dokud nebudou vydána jiná ustanovení všeobecná, dále že platí pro činnost zemské správní komise veškerá ustanovení, kterými se dosud řídil zemský výbor, avšak změny těchto ustanovení má schvalovati vláda. Tedy členové zemské správní komise jmenovaní vládou a tedy odvislí od vlády, mohou ku přání jejímu usnésti se v jejím směru, po případě i na změně zemského zřízení.

Ústavní výbor uvažoval, je-li odůvodněno dáti takovouto moc vládě a prolomiti tak vážným způsobem zásadu zemské autonomie i suspendovati ustanovení zemského zřízení. Při tom nemohl přehlédnouti, že poměry zemské autonomie jak v Čechách, tak na Moravě i ve Slezsku, upravují se různým způsobem.

Usnesl-li se ústavní výbor přece vyjíti vstříc požadavku vlády, učinil tak v předpokladu, že zákon tento má býti zákonem naprosto výjimečným, jehož platnost má pominouti, jakmile poměry v zemi slezské se uklidní. Tomuto předpokladu nasvědčuje také znění důvodů k vládnímu návrhu. Ústavní výbor učinil ve vládním návrhu dvě změny, jež nejsou zásadní:

Aby bylo naprosto jisto, že zákonem mají se upraviti poměry v zemské autonomii ve Slezsku jen na čas, usnesl se ústavní výbor v § 1. na dodatku k vládnímu návrhu, že vláda zmocňuje se zříditi zemskou správní komisi "až na další opatření".

Dále nemohl ústavní výbor přistoupiti na vládní návrh, že změny ustanovení, o kterých mluví § 3., má vláda schvalovati, ježto zemský samosprávný sbor není činitel vládě podřízený, nýbrž koordinovaný; i změnil návrh vládní tak, že ke změně ustanovení těch, na nichž se usnese zemská správní komise, je třeba souhlasu vlády.

Ústavní výbor navrhuje Národnímu shromáždění, aby přijalo tento

Vláda se zmocňuje, aby zemský výbor vévodství Slezského rozpustila a pro vyřizování záležitostí, které dosud jemu byly přikázány, zřídila "až na další opatření" zemskou správní komisi.

Vládě přísluší jmenovati předsedu, místopředsedu a členy komise.

Předseda, místopředseda i členové komise požívají platu z prostředků zemských, jehož výši určí vláda.

Dokud nebudou vydána jiná ustanovení všeobecná, upraví si jazykovou stránku svého úřadování zemská správní komise sama.

Jinak platí pro činnost zemské správní komise veškerá ustanovení, kterými dosud se řídil zemský výbor vévodství Slezského. Ke změnám těchto předpisů, na nichž se usnese zemská správní komise, je třeba souhlasu vlády.

Vláda se zmocňuje převzíti jednotlivá odvětví agendy zemské správní komise v případě potřeby do správy státní.

Zemští úředníci a zřízenci vykonávají svoji službu dále na účet zemského fondu a vláda se zmocňuje, převzíti je po případě do služeb československého státu za podmínek platných pro přijímání úředníků bývalého státu předlitavského.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; výkon jeho přísluší ministru vnitra.