Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 836.

Dotaz

členů Národního shromáždění Jana Pelikána a Frant. Buřívala

na pana ministra železnic dr. Zahradníka o krytí autority nehodných představených státní železniční správy československé, při spisování výslechu personálu.

Před několika týdny žádal personál železniční na trati Hradčovice-Popovice (trať k Vlárskému průsmyku), aby byl odstraněn správce stanice v Popovicích, staniční doz. Schreiber, který provinil se bezmezným šikanováním jednak dělníků vrchní stavby, kteří, nemajíce kasáren, ukrývali se v poledne v čekárně tamější stanice, jakož i pronásledování svého jediného podřízeného dělníka Zpěváka a ničením jeho existence. Brněnská železniční Unie po vyšetření případu žádala ředitelství v Brně, aby Schreiber byl se svého místa odklizen. Ředitelství vyslalo do Popovic vyšetřujícího úředníka, který, aniž povolal navrženého důvěrníka k výslechu Schreibra a Zpěváka, spisoval protokol, při čemž počínal si stranickým způsobem, dovoluje manželce Schreibrově zasahovati do výslechu; tato spílajíc Zpěvákovi znemožnila mu téměř brániti se a svého stanoviska proti Schreibrovi obhájiti.

Tazatelé by se tuto nezabývali uvedeným případem, kdyby ve dnech 31. března až 2. dubna nebylo došlo ku případu daleko drastičtějšímu v Července, v obvodu ředitelství Olomouckého.

Ve stanici této stěžoval si personál na služebního přednostu vrchního revidenta Hrdinu, obviniv jej právem z nečestných machinací zásobovacích, z choutek korupčních, ze štvanic proti personálu, které dosahovaly ničení existencí, a z popouzení zřízenců proti manželkám podřízených úředníků, a konečně ze zneužívání lokomotiv k soukromým zábavným cestám.

Spolupodepsaný tazatel Pelikán žádal ředitelství v Olomouci, aby vyslalo vyšetřujícího úředníka do Červenky, a žádal i, aby byl povolán důvěrník, návěstní zámečník Sehnal ze Zábřeha, k výslechu samotnému, ježto neměl důvěry, že výslech bude se díti klidně, vzhledem k násilnostem přednosty Hrdiny, které dříve projevil.

V pondělí dne 31. března započat byl výslech, k němuž důvěrník nebyl povolán. Vyslýchaní zaměstnanci, když viděli, jak výslech je veden, odepřeli vypovídati do té doby, dokud nebude důvěrník povolán. Teprve poté byl důvěrník povolán, načež ve výslechu druhý den bylo pokračováno.

Přes přítomnost důvěrníkovu počínal si vyšetřující orgán stranicky, nechtěje zapisovati nejdrastičtější případy udání, připouštěje, aby přednosta vpisoval dodatky do svých udání, již dříve napsaných, a čině s křikem nátlak zejména na dělníky vrchní stavby, aby svá udání proti přednostovi mírnili.

Protože poměry, v nichž zaměstnanci železniční žijí, působí tak dosti vážnou situaci pro státní železniční správu, jeví se býti takovéto počínání orgánů ředitelství tím nebezpečnějším; proto táží se podepsaní pana ministra železnic:

Jsou panu ministrovi železnic uvedené případy známy?

Hodlá pan ministr železnic způsobiti, aby takovéto zjevy nejenom se už neopakovaly, ale aby i uvedení úředníci pohnáni byli k zodpovědnosti, jakož i aby znemožněno bylo event. poškození interesovaných zaměstnanců a pokud se k ničení existencí již sáhlo, aby byly škody povstalé napraveny?

V Praze dne 8. dubna 1919.

Jan Pelikán, Buříval,

Skorkovský, Dr. Heidler, Dr. Uhlíř, Sladký, Špatný, Freiman, Dr. Rambousek, Hrouda, Zeminová, Dr. Th. Bartošek, A. Konečný, Kopeček, Dr. Veselý, Dr. Emil Franke, Laube Rudolf, Tučný, J. Svozil, Jan Hrizbyl.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP