Zákony padlého Rakouska odpíraly učitelkám
možnost plně rozvíti ženskou individualitu.
Uzákoněním celibátu učitelek
- v Čechách §§ 32. a 51. z. z. ze dne
27. ledna 1903 a osnova zákona o úpravě učitelských
platů, usnesená školskou komisí sněmovní
v letech 1911 - 1913 v §§ 40., 59. a 65., na Moravě
§ 14. z. z. ze dne 26. prosince 1914, ve Slezsku § 21.
z. z. ze dne 6. listopadu 1901 byla svoboda učitelek podťata,
takže učitelky nemohou svobodně a volně
svých, ryze lidských práv využíti.
Celibát nelidsky upíral učitelce hlavní
a základní poslání jejího života
jako ženy tím, že bral jí možnost
založiti vlastní rodinu. Obavy, že by žena,
která zastává povolání, nemohla
býti dobrou manželkou a matkou, vyvracejí nesčetné
analogie žen obchodníků živnostníků
a továrních dělnic.
Také všecka veřejnost vyslovuje se pro jejich
oprávněná přání, zvláště
v této poválečné době, kdy
rozmnožení nové generace národní
je jednou z hlavních starostí národa, zdecimovaného
světovou válkou.
Učitelky pak odvolávají se prostě
k citu pro právo a spravedlnost a žádají,
aby v učitelce respektován byl člověk
a jeho lidské právo.
Z uvedených příčin podepsaní
navrhují:
Celibát učitelek národních škol
v republice Československé buď zrušen.
Po stránce formální budiž tento návrh
přikázán výboru školskému.