Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 828.

Návrh

členů Národního shromáždění Al. Konečného, Fr. Housera, Jos. Smrtky, Zeminové a společníků, aby byl zrušen celibát učitelek národních škol.

Zákony padlého Rakouska odpíraly učitelkám možnost plně rozvíti ženskou individualitu.

Uzákoněním celibátu učitelek - v Čechách §§ 32. a 51. z. z. ze dne 27. ledna 1903 a osnova zákona o úpravě učitelských platů, usnesená školskou komisí sněmovní v letech 1911 - 1913 v §§ 40., 59. a 65., na Moravě § 14. z. z. ze dne 26. prosince 1914, ve Slezsku § 21. z. z. ze dne 6. listopadu 1901 byla svoboda učitelek podťata, takže učitelky nemohou svobodně a volně svých, ryze lidských práv využíti.

Celibát nelidsky upíral učitelce hlavní a základní poslání jejího života jako ženy tím, že bral jí možnost založiti vlastní rodinu. Obavy, že by žena, která zastává povolání, nemohla býti dobrou manželkou a matkou, vyvracejí nesčetné analogie žen obchodníků živnostníků a továrních dělnic.

Také všecka veřejnost vyslovuje se pro jejich oprávněná přání, zvláště v této poválečné době, kdy rozmnožení nové generace národní je jednou z hlavních starostí národa, zdecimovaného světovou válkou.

Učitelky pak odvolávají se prostě k citu pro právo a spravedlnost a žádají, aby v učitelce respektován byl člověk a jeho lidské právo.

Z uvedených příčin podepsaní navrhují:

Celibát učitelek národních škol v republice Československé buď zrušen.

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru školskému.

V Praze 10. dubna 1919.

Al. Konečný, Houser, J. Smrtka,

Freiman, Dr. Klouda, Dr. Rambousek, Pelikán, Hrouda, Tučný Al., Dr. Franke, Dr. Heidler, Cyril Dušek, Dr. Veselý, Dr. Uhlíř, Zeminová, Lud. Aust, Laube Rud., Jan Hrizbyl, Dr. Witt, Bechyně, Stivín, Bradáč, Buříval, Slavíček, Emil Špatný, Kopeček, Netolický.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP