Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Organisované dělnictvo muselo v dřívějších dobách krok za krokem a v přečetných případech i za těžkých zápasů klestiti cestu uznání organisace dělnictva od zaměstnavatelů. A tento ničím neodůvodněný odpor proti organisaci i do dnešní doby se tu a tam ještě objevuje. Nepoměrná však většina zaměstnavatelských kruhů došla postupem doby a po bohatých zkušenostech přesvědčení, že organisace dělnictva jest í pro zaměstnavatele dobrodiním a že spořádaný běh a klidné poměry v závodě může jedině organisace dělnická zabezpečiti, jestliže snad se s ní uzavírá úmluva o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnaného dělnictva, A nad to v přítomné době kruhy zaměstnavatelské samy jsou vedeny snahou, aby na stráží spořádaných poměrů a existence toho kterého pracovního odboru stály organisace zájemníků s obou stran, totiž dělnictva i zaměstnavatelstva.

Zájmové společenství - rádi to konstatujeme - vystupuje čím dále, tím více do popředí oboustranného poznání a dnes ti, kdož bránili se uznati dělnickou organisaci, jdou dále, chtíce, aby toto zájmové společenství vytvořilo v závodech ideální vzájemný poměr zaměstnanců proti zaměstnavateli. Důsledkem této snahy jest ochota zaměstnavatelských kruhů o všech věcech závodních, na nichž obě strany jsou interesovány, raditi a dohodovati se s zástupci dělnictva, odstraňovati každou příčinu neshody, jež by mohla vésti ke konfliktům a zajistiti si tak na smluvní dobu všestranný klid a harmonií v závodech.

Mimo to má dělnictvo v závodních výborech ještě i svůj speciální zájem, který jest patrný z navrhované osnovy zákona v části II., § 5., z jehož ustanovení zejména sluší důraz položiti na právo a povinnost kontrolovati čistý zisk závodu, na jehož díl dělnictvo reklamuje zákonné právo.

Majíce cil zde stručně naznačeny, navrhují podepsaní:

I. Volby, ustavení závodního výboru, jeho autorisace.

V každém podniku živnostenském nebo do živnostenského řádu patřícím, v němž zaměstnáno jest pravidelně více než 50 zaměstnanců, zříditi jest »Závodní výbor zaměstnanců«, jehož úkolem jest býti zástupcem, plnomocníkem personálu.

»Závodní výbor zaměstnanců« skládá se z 5-15 členů, volených každého roku přímou a osobní volbou, o jejímž konání budiž zaměstnanectvo nejdéle 8 dní napřed vyrozuměno. Volební právo mají všichni 21 roků staří zaměstnanci, kteří v den vyhlášení volby v závodě jsou zaměstnání a jejichž pracovní poměr v den volby trvá.

Minoritě jest poskytnouti zastoupení, a to tolik členů výboru, kolik na ní v poměru odevzdaných hlasů připadá. Takto zvolený výbor ustaví se, zvoliv ze sebe předsedu, jeho zástupce a důvěrníka. O volbě jest sepsati protokol a zvolené funkcionáře s adresami bytů oznámiti správě závodu a politickému úřadu první stolice.

Zvolený výbor oprávněn jest zastupovati zaměstnance závodu. K zastupování zájmů dělnictva vůči třetím osobám a úřadům zapotřebí jest autorisace, kterou provádí pol. úřad I. stolice.

II. Úkoly závodního výboru zaměstnanců.

Závodnímu výboru zaměstnanců pečovati jest:

a) o společné interesy zaměstnanců závodu;

b) dbáti toho, aby hospodářské a soc. zájmy zaměstnanců byly chráněny, dodržována byla uzavřená smlouva pracovní a zákonitá ustanovení ochranného zákonodárství;

c) pečovati o to, aby smluvní podmínky pracovní od dělnictva byly přesně plněny, aby šetřeno bylo při výrobě surovin, strojů a zařízení závodu a udržována byla výrobní disciplina a společenská slušnost ve vzájemném styku;

d) býti účastnou pří všech opatřeních organisace výroby, směřující k dokonalejšímu využití surovin, strojů a dělení práce;

e) zastupovati dělnictvo vůči zaměstnavateli ve správní radě a na valných hromadách akcionářů;

f) zvolené představenstvo má právo pro zjištění vykázaného čistého zisku nahlédnouti v knihy a kalkulace závodu.

Pří rozhodnutích výboru, zavazujících veškeré dělnictvo, při rozdílení čistého zisku nebo určení jeho použití jest nutné rozhodnutí plena zaměstnanců. O usneseních výboru i plena jest buď co buď sepsati protokol.

Pro činnost v závodním výboru zaměstnanců nebo pro činnost s ní souvisící nesmí býti dělník propuštěn a jest poskytnouti zvolenému volného času, potřebného k vykonávání funkce, jakož i volného pohybu ve všech objektech závodu.

Zákon nabývá platností 3 měsíce po svém vyhlášení.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru sociálně-politickému, aby tam byl projednán.