Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Družstevníctvo na Slovensku spočíva na uhorskom obchodnom zákone (XXXVIII. zák. čl. z r, 1875) a na XXIII. zák. článku z r. 1898. Posledne menovaný zákon nutí družstva, aby pripojili sa k budapeštskej centrále zvanej országos központi hitelszovetkezet tým, že poskytuje družstvám k tomuto ústrediu pričleneným ďalekosiahla výhody berničné. Družstva na základe zákona obchodného, teda berničných výhod nepozívajúce organizovala mocná spoločnosť Hangya. Centrály budapeštské tešily sa všemožnej podpore a pomoci vlád i spoločnosti maďarskej, lebo poslanie ich bolo šírit maďarizáciu na poli hospodárskom v území nemaďarskom. Využily nízkej vzdelanostnej úrovne drobného ľudu k úplnému ovládnutí družstiev, svojmi revizormi a úradníkmi strhli na sebe ich vedenie obchodné a vykonávaly na družstvo všemožný politický nátlak.

Po stránke obchodnej viazané su družstva na Slovensku tým, že ukladaly u budapeštianskych central svoje prebytky, braly od nich pôžičky, vykonávali u nich nutený nákup.

Storaké puta, ktoré viazali družstva na Slovensku k centrálam, znemožnilo slobodný vývin družstevníctva do tej miery, že dnes družstva na Slovensku bez vedenia, bez odbornej revízie a rady nového ústredia vôbec nemôžu účinkovať.

Poneváć po štátnom prevrate nemožno je družstevníctvo na Slovensku ponechať vplyvom cudzozemských centrál a na druhej strane z dôvodov národohospodárskych, je treba upraviť pomery družstevné, schválil Národohospodársky výbor osnovu zákona z kruhov slovenských podanú, ktorým rozväzuje sa primeraným spôsobom pomer družstiev na Slovensku k cudzozemským centrálam, tvorí sa nový orgán, ktorý má previesť likvidáciu vzťahov týchto družstiev k bývalým centrálam, ktorý má zároveň prevziať funkcie týchto centrál, to jest prevádzať revízie, kontrolu činnosti a pestovať ducha družstevného a konečne má vysloviť povinnosť podrobiť sa revízii. Týmto organom je Ústredné Družstvo v Bratislave.

Národohospodársky výbor uznáva, že je treba istej viazanosti družstiev k novému ústrediu, aby toto svoj úkol týkajúci sa verejnej prospešnosti previesť mohlo. Aby nebolo Ústredné Družstvo považované za monopolizovaný podnik, navrhuje Národohospodársky výbor dodatok obsadený v § 11. V § 2. navrhuje Národohospodársky výbor dodatok, ktorým oprávňuje sa Ústredné Družstvo pričleniť k sebe družstvo renitentné a vypovedať jeho menom členstvo v centrále cudzozemskej § 7. kodifikuje sa povinná revízia. Konečne navrhnul Nár. hosp. výbor (§ opomenutý paragraf o dobe platnosti. (§12.)

Takto zmenený návrh zákona o úprave družstevných pomerov na Slovensku výbor národohospodársky odporúča Národnému Shromaždeniu k schváleniu.

XXIII. uherský zák. článek z r. 1898 pozbývá platnosti pro území Slovenska. Pro družstva podle tohoto zákona založené vstupují v platnost příslušná ustanovení uherského obchodního zákona (XXXVII. zák. článek z r. 1875).

Družstva na Slovensku, založená podle XXIII. uherského zákonného článku z r. 1898, pokud jsou členy "Országos központi hitelszövetkezet" u v Budapešti, povinna jsou vypovědět toto členstvo před koncem července 1919 usnesením valného shromáždění.

Právě tak povinna jsou všechna družstva na Slovensku, ať jsou založena podle XXIII. uh. zák. článku z r. 1898 nebo podle XXXVII. uh. zák. článku z r. 1875, usnesením valného shromáždění před koncem července roku 1919 vypovědět svoje členství v kterékoliv jiné družstevní centrále, pokud tato sídlí mimo hranice státu Československého.

Neučiní-li tak do označené lhůty (před koncem července 1919), jest Ústřední družstvo oprávněno přičlenit je k sobě a jejich jménem vypovědět členstvo k bývalému ústředí.

Bez ohledu na to, byla-li výpověď tato už dána, čili nic, zakazuje se družstvům na Slovensku podrobovat se revisi cizozemských centrál, obchodovat s nimi, přebytky svoje u nich ukládat anebo půjčky u nich uzavírat.

Současně s výpovědí členstva u centrály cizozemské stávají se cleny Ústredného družstva v Bratislavě, není-li družstvo ještě jeho členem. Členem Ústredného družstva musí zůstat takovéto družstvo nejméně půl roku po ukončení likvidace všech svých vztahů k centrále cizozemské.

Ústredné družstvo v Bratislave povinno je zjistit revisně s největším urychlením všechny pohledávky a závazky, které vznikly družstvům z jejich členského a obchodního spojení s centrálami cizozemskými.

Revisemi Ústredného družstva zjištěná tato data zpracuje za účelem jejich likvidace tříčlenná komise, sestávající ze zástupce Ústredného družstva a 2 zástupců vlády jmenovaných ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska.

Žádné družstvo na Slovensku nesmí býti členem jiného družstevního ústředí, leč se svolením Ústredného družstva v Bratislave. Stávající takováto členstva buďtež do konce roku 1919 vypověděna, nebylo-li svolení k podržen členstva Ústredným družstvem uděleno před 1. listopadem 1919.

Ústredné družstvo oprávněno je udělené povolení kdykolivěk odvolat, načež musí býti členství během 6 měsíců vypovězeno.

Poslední odstavec § 179. XXXVIII. uh. zák. článku z r. 1875 o neměnitelnosti těch ustanovení stanov, které byly do stanov z prospektu zakládačního převzaty, pro družstva na Slovensku platnosti nemá.

Taktéž nemají platnosti ustanovení družstevních stanov, pokud činí družstvo jakkoli závislým na centrále cizozemské.

Pokud stanovy některého družstva předpisují uveřejňování oznamů družstva v některém časopise vycházejícím mimo hranice státu Československého, je ustanovení to neplatné a musí oznamy ty uveřejňovány býti v "Úradných Novinách" pro Slovensko v jazyku slovenském.

Ústredné družstvo v Bratislave a všechna družstva na Slovensku, pokud jsou cleny Ústredného družstva v Bratislave, požívají všechny výhody berní a poplatkové, které poskytoval § 47. XXIII, uh. zák. článku z roku 1898 družstvům v "Országos központi hitelszövetkezet"-u organisovaným, to jest:

1. osvobozeny jsou od výdělkové daně podniků veřejným účtováním povinných, přirážek z této daně (státních, stoličních i obecních), daně silniční a poplatku na průmyslové a obchodní komory;

2. požívají osvobození od kolků a poplatků:

a) ohledně všech svých podání a jejich příloh, které podávají soudu vedoucímu seznam obchodních firem buďto družstva sama nebo jejich členové, rovněž i ohledně všech vyhlášek, které o nich obchodní soud vydá;

b) ohledně všech podání a příloh, které podávají kterémukoliv úřadu, kromě podání v soudních sporech;

c) ohledně všech svých obchodních knih;

d) ohledně pojistek na splátky podílové i půjčkové, rovněž dluhopisů (kromě směnek);

e) ohledně pozemnoknižního zabezpečen půjček v pozemkových knihách členům poskytnutých;

f) ohledne postupu (cesse) svých pohledávek vůči vlastním členům v prospěch Ústredného družstva v Bratislave a ohledně pojistek o vyrovnání takových pohledávek.

V jiném ohledu podléhají družstva všeobecným ustanovením daňových zákonů a kolkových i poplatkových předpisů.

Pro družstva, která přistoupí za členy Ústredného družstva během roku 1919, platí výhody tyto i ohledně daňových a poplatkových závazků vzniklých dříve, než nabyl platnosti tento zákon.

Každé družstvo na Slovensku povinno je každoročně celé svoje zařízení a svoji obchodní činnost ve všech odvětvích podrobit přezkoumání revisorům, přináležejícím některému svazu vládou Československé republiky oprávněnému prováděti revise.

O revisi družstev, které jsou členy Ústredného družstva, stará se Ústredné družstvo samo podle svých stanov. Pokud jde o družstva, která nejsou členy Ústredného družstva, pověří vláda vykonáním revise soudní znalce nebo Ústredné družstvo.

Vykonání revise budiž oznámeno revisorem příslušnému soudu obchodnímu zároveň s návrhem na odstranění event. zjištěných závad, aby soud nařídil jejich odstranění. Výlohy revisí vzniklé súčtuje Ústredné družstvo prostřednictvím téhož soudu obchodního, který je na revidovaném družstvu vymáhá a Ústrednému družstvu likviduje.

Peněžitou pokutou do 5000 korun a vězením do 6 měsíců buďtež trestáni:

1. Členové správy družstva, nesvolají-li v čas valné shromáždění za účelem výpovědi členstva v centrálách cizozemských, nepostarají-li se včas, aby družstvo vyhovělo předpisu § 4. tohoto zákona, anebo činí-li jakékoli překážky, nebo těžkosti revisoru Ústredného družstva při revisi;

2. členové dozorního výboru družstva, kteří opominou podniknouti vše, co podle obchodního zákona a družstevních stanov je v jejich moci, aby se vyhovělo předpisům tohoto zákona;

3. členové správy i dozorního výboru družstva, rovnež i jeho zaměstnanci, kteří připustí, aby revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemské centrály družstvo revidoval.

Vězením do 6 měsíců budiž trestán revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemské centrály, který by revisi v některém družstvu na Slovensku prováděl. Pokud je trestný.

Není-li viník občanem státu Československého, budiž po vytrpění trestu navždy vypověděn.

odepře-li valné shromáždění některého družstva vyhovět předpisům tohoto zákona, musí býti družstvo rozpuštěno. Rozpuštění vyřkne po návrhu Ústredného družstva v Bratislave ten obchodní soud, u kterého je renitentní družstvo v seznamu obchodních firem zapsáno, rozpuštění budiž bez meškání v seznamu obchodních firem poznačeno.

Likvidátory rozpuštěného družstva jmenuje obchodní soud z osob Ústredným družstvom navrhnutých.

Ustanovení tohoto zákona - pokud členství ústredného družstva se týká nevztahuje se na dělnická konsumní družstva, konsumní družstva železničních zřízenců, továrních konsumů, družstev živnostenských, jakož i družstva, která založena budou některým z družstevních ústředí těchto kategorií v Praze a v Brně a svazové revisi se podrobí.

Daňové a poplatkové výhody v § 6., odst. 2., uvedené přináleží však oněm družstvům, které členy některého uvedeného ústředí v Praze nebo v Brně jsou a jeho revisi se podrobují.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení.

Provedením tohoto zákona pověřuje se vláda.