Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 818.

Návrh

členů Národního shromáždění K. Brožíka, Petra Cingra, Ludvíka Austa, Ludvíka Pika, Jana Prokeše a soudr., aby byly dosazeny důlní správní komise.

Zvýšení uhelné těžby a zajištění její pravidelnosti je nejdůležitějším problémem našeho hospodářského života. Předním úkolem je, aby nynější stav uhelné těžby byl stůj co stůj zvýšen a aby odstraněny byly poruchy, přinášející těžké škody. Kdyby nynější stav těžby měl potrvati, nemohly by hospodářské a výrobní poměry průmyslu našeho býti tak opatřeny, jak toho republika ke své existenci nezbytně potřebuje. Proto nutno hledati cesty, aby uhelná těžba byla zvyšována a při nejmenším dosáhla té výše, v jaké byla v době předválečné.

Aby tohoto stavu bylo dosaženo, nutno provésti pronikavé reformy. Trpce neseme, že až dosud co do vyvlastnění dolů zůstalo při pouhých platonických projevech a k realizování této nezbytné reformy neučiněno takřka nic. Proto až dosud neztenčeně trvají dřívější zvrácené poměry, za nichž problém uhelné těžby řeší se výhradně se zřetelem na zisk držitelů dolů a vše ostatní je jen této tendenci podřizováno. Tím ovšem trpí nejen hornictvo v dolech zaměstnané, ale i konsumentstvo a obyvatelstvo vůbec, nehledě na škody, jež státu neracionální těžbou vznikají.

Škody tímto stavem dnes způsobované jsou dvojnásobně pociťovány a kdyby delší dobu ještě měly býti udrženy, mohly by míti následky katastrofální.

Trváme rozhodně na vyvlastnění dolů z držení dosavadních soukromých majetníků a na tom, aby reforma tato byla provedena co nejdříve. Budeme na rychlé vyvlastnění dolů naléhati stále usilovněji. Aby však nynější neudržitelné poměry byly ihned ozdravěny, navrhujeme aby správa dolů a její hospodářství byly neprodleně postaveny na jiné základny. Proto navrhujeme, aby pro každý důl zřízena byla správní komise, která by celou správu dolů převzala a na dále vedla.

Tato změna správ dolů je tím nejmenším, co nutno ihned provésti, má-li v těžbě uhlí nastati zlepšení. Příčiny poklesu těžby nemožno tuto podrobně rozváděti. l zde především těžce trpíme za rozvrácené poměry válečné, ale zřetelně patrný jsou v nynější správě dolů tendence, z nichž je zřejmé, že se na konsolidování rozvrácených poměrů a zajištění nutných podmínek k vyšší těžbě nepracuje tak, jak by bylo možno. Největší část dolů je v držení společností, které v národnostním směru nikdy necítily ani nejprimitivnějších povinností k českému lidu a jeho státu. Také úřednictvo z největší části tím že duchem bylo naplněno. Zdárný rozvoj naší republiky zůstane jim proto vždy cizí a nemají žádného zájmu na tom, abychom obtížné přechodní poměry co nejrychleji a nejlépe překonali, spíše naopak.

K tomu druží se ještě jiné obtíže. Doly silně trpí nedostatkem materiálu a technických potřeb všeho druhu. Na odstranění těchto závad nepracuje se tak energicky, jak by bylo možno, ba i tam, kde již určitý materiál je, není ho tak používáno, jak by bylo možno, kdyby správy dolů měly potřebnou vůli k tomu. Tím horníci ve své výkonnosti jsou velmi zdržováni. Správy dolů, které za starého režimu při zásobování horníků potravinami mnoho vykonávaly, dnes k této důležité otázce chovají se úplně lhostejně, ač vědí dobře, že špatná výživa horníků, stále hrozivě trvalící, je rovněž jednou z největších překážek zvýšení těžby. Máme oprávněný důvod předpokládati, že správy dolů naopak mají tendenci, aby těžba uhlí nestoupala, aby měly důvod pro svá tvrzení, že zavedení minimální mzdy a osmihodinné doby pracovní pro hornictví má v zápětí pokles individuální výkonnosti horníka a aby úsilí jejich po odstranění těchto reforem, jichž se horníkům konečně dostalo, bylo posíleno.

Proto je nezbytně nutno, aby ihned správy dolů a celé hospodářství byly postaveny na jiné základy a vedeny byly jiným duchem. To se může státi jen tím, když ke správě dolů budou připuštěny také horníci, kteří při ní budou moci plně uplatniti své cenné praktické zkušenosti. Připuštěním horníků k řízení a správě dolů mělo by také ten příznivý účinek, že by sporných bodů mezi správou dolů a zaměstnanými o mnoho ubylo a že by řešeny byly způsobem, jímž by především zamezeny byly poruchy těžby.

Toho nejrychleji může býti dosaženo jen tím, zřídí-li se důlní správní komise, které by úplně správu dolů se vší pravomoci převzaly.

Proto činíme tento návrh:

Pro každý důl v republice (týká se i dolů na různé rudy a nerosty), jakož i pro každý poboční závod s hornictvím souvisící, (jako koksovny, briketárny a pod.) budiž ihned úřadem dosazena správní komise. Komise tato pro doly a závody do 100 zaměstnaných skládá se ze čtyř osob. Pro závody nad tuto výši zaměstnaných, ze 6 osob. Složení jejich je toto: při počtu čtyř členů jsou v komisi zastoupeni jeden zástupce majetníkův, jeden zástupce technického a správního úřednictva a dva zástupci zaměstnaných dělníků, při počtu šesti členů jsou v komisi zastoupeni jeden zástupce majetníkův, dva zástupci technického a správního úřednictva a tři zástupci zaměstnaných dělníků. Zástupce majetníkův je určen jeho rozhodnutím, zástupci úřednictva a dělnictva svobodnou volbou ze zaměstnaných na závodě. Horní úřady mají právo dohledu a kontroly.

Dále činíme návrh, aby do správních rad těžařských společností bylo zaměstnaným na závodech vyhrazeno zastoupení nejméně třetinové. Zástupci tito byli by svobodnou volbou zaměstnaných určeni.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl výboru technickému, aby tu byl ihned projednán a rozhodnut.

V Praze 9. dubna 1919.

K. Brožík, P. Cingr, L. Aust, L. Pik, J. Prokeš,

Dr. Witt, Pavlán, Srba, Ecksteinová, Marek, Svěcený, Merta r., Němeček, Biňovec, Časný F., Houser, Rouček, Burian, Brodecký, Johanis, Dr. Meissner, Vaněk, Hrdlička, Nádvorník r., Kolaříková, Hummelhans, Kříž, Dědic, Stivín, Teska, Charvát, Skurský, Němec.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP