Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 799.

Vládní návrh

zákona

ze dne.......... 1919,

kterým se k městu Olomouci připojují sousední obce.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

§ 1.

Katastrální obce Bělidla, Hejčín, Hodolany, Černovír s osadou Klášter, Hradiško, Chvalkovice, Lazce, Neředín, Nová Ulice, Nový Svět, Novosady, Pavlovice, Povl a Řepčín s celým svým katastrálním obvodem slučují se s obcí hlavního města Olomouce, přestávají býti obcemi o sobě a tvoří s městem Olomoucí jedinou obec, pro kterou platí obecní řád města Olomouce.

§ 2.

Městské zastupitelstvo hlavního města Olomouce čítá šedesát členů a volí se dle řádu volení v obcích republiky československé (zákon ze dne 31. ledna 191 9, č. 75 sb. zák. a nař.).

§ 3.

Pro první volby, které se dle tohoto zákona konati budou, sčítá se nepřetržitý souvislý pobyt v obcích v § 1. jmenovaných, pokud jde o podmínku práva volebního a volitelnosti, jakoby šlo o pobyt v obci jediné.

Vedením voleb pro všecky obce pověřuje se vládní komisař města Olomouce za spolupůsobení obecních úřadů ostatních obcí shora jmenovaných.

§ 4.

K platnosti volby starostovy třeba jest potvrzení presidenta republiky dle návrhu vlády.

§ 5.

Veškeré jmění a statek, ústavy a fondy, práva a povinnosti obcí, které se s hlavním městem Olomoucí slučují, přecházejí na tuto obec.

§ 6.

Obecní dávky a poplatky budou se vybírati v obcích v § 1. zmíněných i po sloučení nadále dle dosavadní výměr tak dlouho, pokud na základě usnesení zastupitelstva nově zvoleného nebudou jinak upraveny.

Též přirážky obecní k daním státním mohou býti dle usnesení obecního zastupitelstva a za schválení příslušných vyšších úřadů vybírány v jednotlivých částech města dosud samostatných na dále nestejnou měrou.

§ 7.

Okresní silnice v území obcí v § 1. jmenovaných, přecházejí do vlastnictví a správy města Olomouce. Město Olomouc bude povinno nahraditi silničnímu výboru okresu olomouckého část dluhů, o kterou se vzájemně dohodnou. Kdyby k dohodě nedošlo, rozhodne zemský výbor, vezma za základ délku okresních silnic.

§ 8.

Daň domovní v jednotlivých částech města dosud samostatných bude se až do další zákonné úpravy vybírati ve smyslu zákona ze dne 10. srpna 1905, č. 134 r. z. dosavadní výměrou.

§ 9.

Dokud nebude jinak nařízeno, pozemkové knihy pro připojené obce v § 1. jmenované budou vedeny jako dosud u okresního soudu v Olomouci..

§ 10.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr vnitra v dohodě s ministrem financi a s ostatními súčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Obce, o něž zde béží, souhlasí, dle zprávy vládního komisaře Dra N. Fischera, vesměs se sloučením s Olomoucí, též okresní správa politická nečiní námitek. Všichni zástupcové spolu s odborníky vyslovili souhlas při jednání na radnici Olomoucké a prohlásili, že návrh na sloučení z důvodů hospodářských doporučují.

Běží zde jen o obce Olomouci nejbližší a s dobrou komunikací, a to všecky, jak české, tak německé. Dobrá zdání jsou vesměs příznivá a týkají se: vodovodu, elektrárny, plynárny a kanalisace, poštovnictví a soudnictví (pozemkové knihy a katastr). Dle názoru vládního komisaře není otázka finanční sice zcela jasná, není zde však komplikací. Úpravu obecních přirážek dle jednotného systému nelze ihned provésti, převod ostatních majetkových práv i závazků jest okamžitě přípustný. (Tomu vyhovuje úprava navržená v §u 6. osnovy.)

Dle sčítání lidu z r. 1910 napočteno v Olomouci Čechů 8030, Němců 10294 (z toho 1679 židův).

Připojeno má býti:

7 českých obcí a to: Bělidla, Černovír, Hejčín, Hodolany, Chvalkovice, Lazce, Řepčín, jež čítají obyvatelstva úhrnem Čechů 15.008, Němců 1.448.

Dále má se připojiti: 6 obcí německých se silnými menšinami českými a to: Neředín, Nová Ulice, Nový Svět, Novosady, Pavlovice, Povl; tyto obce čítají úhrnem Čechů 4.603, Němců 7.801.

Jak patrno, není důvodem sloučení hledisko jednostranně národnostní.

Předměstské obce i s obcí Olomouckou budou pak míti asi 50.000 obyvatel dohromady.

Do bitvy Bělohorské čítala Olomouc 30.000 duší po té počet tento klesá, rozkvétá Brno, Olomouc upadá zejména však stavši se pevností: pevností byla do let 80tých a proto se nemohla rozvinouti jako Brno, Prostějov a Přerov.

Většina okolních obcí nemá vodovodů a elektráren; stavební ruch na nízkém stupni.

Olomouc jest jedna z nejbohatších obcí.

Podle bilance z loňského roku jeví se majetek obce Olomoucké 28,000.000 K

dluh 20,000.000 K

čisté jmění asi 8,000.000 K.

Obec Olomoucká má velké příjmy z různých přirážek daňových.

Olomouc jest střediskem úřadů (soud krajský, okresní správa politická, ředitelství drah), střediskem života obchodního, železničního a kulturního severní Moravy.

V podrobnostech dlužno poznamenati:

Ustanovení o konání voleb přejato z vládní osnovy o volbách ve Velké Praze č. tisku 7 19; počet členů zastupitelstva stanoven dle přání súčastněných obcí.

Ustanovení §§ů 5-7 upravena dle dosavadních zákonů o připojení sousedních obcí ku Praze, po př. dle osnovy pro Národní shromáždění v této věci připravené.

Ustanovení v §u 8. odkazuje na zákon platný pro Vídeň a shoduje se s osnovou o připojení předměstí k Brnu, současně předloženou, ve které se podrobněji odůvodňuje.

Ministerstvo spravedlnosti hodlá, upravujíc knihovní zákon a zákon o soudní příslušnosti, navrhnouti, aby vedením pozemkových knih pověřeny byly okresní soudy, a až do rozhodnutí této otázky nedoporučuje se pozemkové knihy pro připojené obce přenésti na zemský soud, jak by vyžadoval § 118. j. n

Návrh budiž přikázán výboru ústavnímu, aby o něm podal zprávu do 24 hodin.

V Praze 8. dubna 1919.

Ministr vnitra:

Švehla v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP