Během právě minulého semestru byli
studující české národnosti
vypuzeni z vysokých škol německého Rakouska,
ač tam byli řádně immatrikulováni
a mnozí i rigorosa začali, tak že byli nuceni
dokončiti tento semestr a i začatá rigorosa
na české universitě v Praze. Výslovně
vyloučeni byli zvláště studující
jihoslovanští ač byli vázáni
na německé university starého Rakouska státními
stipendiemi, tak že byli nuceni hledati záchrany v
Praze na universitě české.
Avšak též německá universita v
Praze těší se přehojné návštěvě,
jak svědčí právě vydané
veřejné prohlášení jejího
rektora, v souhlase s akademickým senátem, ježto
počet jejích posluchačů dosáhl
výše 2123. Jest otázka, jsou-li mezi posluchači
německé university v Praze též příslušníci
německo-rakouských zemí, z jejichž vysokých
škol byli naši a jihoslovanští řádně
zapsaní studenti v semestru bez ohledu na řád
vypuzeni? A jsou-li tu takoví: má jím Československý
stát poskytovati pohostinství, které jejich
stát vůči nám tak hrubě porušil?
Rektor a akademický senát německé
university v Praze vyzývá v onom prohlášení
německé studentstvo, aby po velkonocích se
dostavilo na studie do Prahy v plném počtu a zesílených
řadách, tož je povinností všech
na německo-české půdě zrozených.
Slibuje jim hojné opatření byty, akademickou
mensou, akademickou vojenskou kuchyní i nad míru
velkým počtem stipendií a nadání.
Slibuje též, že "universitní úřady"
se vynasnaží odstraniti újmu ze dlouhé
válečné služby.
Tato snaha "universitních úřadů"
německé university v Praze osvědčila
se, jak se dovídáme, tím, že právě
minulý semestr platí na německé universitě
v Praze pro studenty vojáky za semestry dva, čehož
není na universitě české, což
však je zavedeno na universitách německo-rakouských.
Podle toho řídil by se "universitní
úřad" německé university v Praze
podle nařízení ministerstva vyučování
v německém Rakousku.
Uvedené prohlášení rektora a akademického
senátu německé university v Praze ujišťuje
studentstvo, že rektor i profesoři vynaloží
vše, aby německá universita byla přeložena
do německo-české sídelní oblasti,
jak žádá resoluce studentstva shromážděného
dne 16. ledna 1919 v Karolinum a jak nevyhnutelně nutno.
Než se tak stane, musí být německá
universita zachována nedotčená na nynějším
svém stanovišti.
Rektor německé university prohlašuje dále,
že vládní orgány Československé
republiky opětovaně mu prohlásili a slavnostně
ho ujistili, že bude a musí býti v tomto státě
vše opominuto, co by mohlo poškoditi nacionální
a kulturní zájmy německých vysokých
škol. Přes to však, že nebylo ústním
ani písemním stížnostem rektorovým
v tom vyhověno. Že sice byl v Národním
shromáždění odložen návrh
na změnu universitního zákona z r. 1882,
že však české studentstvo v posledních
dnech zase se hnulo, aby domnělá křivda učiněná
oním zákonem české universitě
byla napravena. To pokládá rektor a akademický
senát německé university za národní
útisk.
Hledíce k tomu všemu táží se podepsaní
pana ministra školství a národní osvěty
v Československé republice:
1. Uznává-li německou universitu v Praze
za státní ústav Československé
republiky, či za cís. král. ústav
pozůstalý po rozpadlém tak zvaném
Rakousku, či za ústav náležející
k nynějšímu německému Rakousku?
2. Uznává-li německou universitu v Praze
za státní ústav Československé
republiky: dal-li vyšetřiti, jsou-li mezi posluchači
této university příslušníci německého
Rakouska a hodlá-li jim dopřáti pohostinství
na tomto ústavě, když jejich stát na
svých vysokých školách tak tvrdě
se zachoval k posluchačům českým a
jihoslovanským?
A dále: nařídil-li, aby na německé
universitě v Praze byl právě minulý
semestr počítán za dva? A stalo-li se tak
bez jeho nařízení, co hodlá učiniti
proti tomu?
A konečně: uložil-li profesorům německé
university v Praze služební přísahu
a vykonal-li ji? Co hodlá učiniti, jestliže
odepřeli?
3. Neuznává-li pan ministr školství
německou universitu v Praze za státní ústav
Československé republiky, nýbrž za cís.
král. ústav pozůstalý po bývalém
Rakousku, jak odůvodní, že vládní
orgány Československého státu jednají
ústně i písemně se zástupci
tohoto ústavu a zajišťují mu slavnostně
nebo nedotknutelnost v hlavním městě Československé
republiky?
A dále: má tento ústav nad sebou nějakou
vládu a kdo nese náklad na jeho vydržování?
A konečně: promoce, prohlášené
na tomto ústavě po 28. říjnu 1918,
mají-li v Československé republice stejnou
platnost, jako promoce české university?