Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 785.

Dotaz

poslance Antonína Svěceného a soudruhů na pana ministra vnitra o pronásledování kolportérů dělnického tisku v republice československé.

Pane ministře!

V poslední době docházejí mne, jako ředitele Ústředního dělnického knihkupectví a nakladatelství v Praze, stížnosti našich kolportérů, že jsou jednak četnictvem pro svou činnost dosavadní pronásledováni, jednak soudu udáváni a soudem také odsuzováni.

V poslední době zabaveny byly našemu kolportérovi Leopoldovi Kubáčkovi v Přerově na Moravě některé naším nákladem vydané časopisy a učiněno na něho trestní oznámení pro přestupek §u 23. tr. z. U okres. soudu v Olomouci při líčení dne 22. března t. r. konaném odsouzen byl Leopold Kubáček k peněžité pokutě 3 K a právnímu svému zástupci platiti musel K 62·50. Vedle toho zabavené časopisy prohlášeny za propadlé.

Dále udán byl soudu náš kolportér L. Mošnička z Roudného, p. Zvěstov v Čechách proto, že kolportoval námi vydané pohlednice, a to ministrů pro školství a národní osvětu Gustava Habrmana, ministra spravedlnosti Dra Soukupa a ministra pro soc. péči JUDra Lva Wintra.

Dne 30. března t. r. oznámil nám tento kolportér, že pro kolportování těchto pohlednic volán byl již dvakráte k soudu do Vlašimě a že tamější soudce postoupil spisy krajskému soudu do Tábora, a dále poznamenává: Hledím na věc s obavou, neboť již jsem konal dvě cesty do Vlašimě a nyní snad konati budu ještě dlouhou cestu do Tábora, to je na mé finační poměry trochu mnoho.

Pane ministře!

Ředitelské své místo v podniku našeho nakladatelství strany zastávám již plných 23 roků. V době té bylo sice několik kolportérů dřívějšími rakouskými orgány taktéž pronásledováno a soudně stíháno, ale percentuálně vzato, za celou tuto dobu mé činnosti v nakladatelství strany nebylo tolik případů, jako jich jest dnes v naší nám všem milé československé republice. Je-li možno, aby tisíce a tisíce našich kolportérů po celé desítiletí volně a svobodně námi vydávané časopisy a tiskopisy mohli prodávati, proč není to také možno u zcela nepatrného zlomku?

Případy výše uvedené nejsou ojedinělé, uvádím je pouze jako ukázku našich nynějších poměrů, které pochopitelně a plným právem nejen nás, ale i všechen lid, který od republiky žádá docela něco jiného než dříve od zkostnatělého byrokratického Rakouska, roztrpčují.

Podepsaní se proto táží: Jest pan ministr vnitra ochoten svým podřízeným četnickým orgánům dáti jasné a určité nařízení aby od naivního a jinak úplně zbytečného pronásledování našich kolportérů upustily?

V Praze 5. dubna 1919.

A. Svěcený,

Prokeš, Pik L., Marek, Skurský, Hybeš, Bechyně, V. Johanis, Dědic K., Šáda, Ecksteinová, Vaněk, Stivín J., Hummelhans, Svoboda, Novák, Němec, Němeček, Brodecký, Nádvorník.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP