Dotaz neuvádí ani obsah sdělení, které
prý soudce učinil stranám, ani obsah dané
instrukce, takže z dotazu samého nebylo by lze posouditi,
bylo-li daným poučením zasáhnuto do
soudcovské neodvislosti. Uvádí proto podepsaný
tento skutkový děj:
Nájemní úřad v Žižkově
upozornil, že jest nezbytnou potřebou v úpravě
bytové otázky Velké Prahy, aby zamezeno bylo
tomu, že z venkova řada rodin jednak sama zde domy
zakupuje, jednak užívá toho, že příbuzní
její tak učinili a požaduje proto v domech
koupených byty a za tím účelem dochází
k výpovědím, jímž soudy nemohou
dosti čeliti. Na toto upozornění vydalo ministerstvo
pod 29. lednem 1919 č. 1831/19 výnos tohoto znění:
"Ministerstvo spravedlnosti jest toho názoru, že
tomu lze zabrániti ve většině případů
tím, že budou soudy přesně vykládati
ustanovení § 7. č. 5 uvedeného nařízení
(ze dne 17. prosince 1918, č. 83 sb. z.). Stanovíť
tu dvě podmínky: potřebuje-li pronajímatel
nutně nájemního předmětu sám
pro sebe nebo pro příbuzné nebo sešvakřené
v přímé linii - což vztahovati dlužno
jak na příbuzné, tak i na sešvakřené
- a utrpěl-li by značnou újmu. Kromě
toho, nabyl-li nemovitosti po 21. lednu 1918, jest tu přísnější
omezení odstavce druhého.
Příslušné soudy buďtež poukázány,
aby projednávajíce o námitkách z důvodů
§ 7 č. 5 uved. nař. co nejpřesněji
vykládaly toto ustanovení".
Jiné poučení soudům dáno nebylo.
Ve všeobecném znění uvedeného
výnosu, v poukazu na podmínky, za kterých
lze dáti výpověď dle § 7 č.
5 nař. o ochraně nájemců a v příkazu,
aby toto ustanovení bylo přesně vykládáno,
neshledává podepsaný nějaké
zasahování do soudcovské neodvislosti. Ve
všech případech, ve kterých buď
od stran neb i od soudů došly dotazy o výkladu
vydaných nařízení pro konkretní
sporný případ, odmítlo vždy a
odmítne ministerstvo spravedlnosti jakýkoli pokyn,
odkazujíc na to, že je věcí soudů
pořadem instancí rozhodovat o platnosti a výkladu
vydaných nařízení.
Ministr spravedlnosti: Dr. Soukup v. r. |