Na základě usnesení Národního
shromáždění se nařizuje:
Vláda se zmocňuje, aby zemský výbor
vévodství Slezského rozpustila a pro vyřizování
záležitostí, které dosud jemu byly přikázány,
zřídila zemskou správní komisi.
Vládě přísluší jmenovati
předsedu, místopředsedu a členy komise.
Předseda, místopředseda i členové
komise požívají platu z prostředků
zemských, jehož výši určí
vláda.
Dokud nebudou vydány jiná ustanovení všeobecná,
upraví si jazykovou stránku svého úřadování
zemská správní komise sama.
Jinak platí pro činnost zemské správní
komise veškerá ustanovení, kterými dosud
se řídil zemský výbor vévodství
Slezského. Změny těchto předpisů,
na nichž se usnese zemská správní komise,
schvaluje vláda.
Zemští úředníci a zřízenci
vykonávají svoji službu dále na účet
zemského fondu a vláda se zmocňuje, převzíti
je po případě do služeb československého
státu za podmínek platných pro přijímání
úředníků bývalého státu
předlitavského.
Vláda se zmocňuje, převzíti jednotlivá
odvětví agendy zemské správní
komise v případě potřeby do správy
státní.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a výkon jeho přísluší
ministerstvu vnitra.
Když zákonem ze dne 13. listopadu 1918, č.
38 sb. zák., byl dosavadní zemský výbor
království Českého zrušen a na
jeho místo dosazen zemský správní
výbor, bylo na snadě, že stejné opatření
bude se museti učiniti ve příčině
dalšího vedení zemské správy
na Moravě a ve Slezsku.
Kdežto však pro Moravu vypracována příslušná
osnova v lůně Národního shromáždění,
domnívala se vláda, že co do úpravy
poměrů slezských má se uchopiti iniciativy
sama; mluvily pro to zvláště složité
a obtížné poměry národnostní
v této zemi, komplikované nad to ještě
nedostatkem definitivní úpravy na Těšínsku.
Vláda snažila se prostřednictvím zemského
politického úřadu ve Slezsku zjednati předpoklady
pro pokud možno definitivní složení správního
orgánu, který má nastoupiti na místo
zemského výboru; toto jednání bylo
dosud bezvýsledné.
Přes to domnívá se vláda, že
nemůže již déle odkládati reformu
zemské správy slezské a předkládá
proto osnovu příslušného zákona,
upravivši ji však přiměřeně
nehotovým poměrům slezským; na rozdíl
totiž od zákona ze dne 13. listopadu 1918, který
přímo předepsal počet členů
zemského správního výboru českého
a vyhradil jejich jmenování Národnímu
shromáždění, požaduje vláda
tentokráte od Národního shromáždění
zmocnění, aby jak počet členů
zemské správní komise slezské sama
ustanovila, tak i výběr vhodných osob sama
vykonala berouc při tom zřetel k postupu jednání
s místními činiteli, v němž
se bude pokračovati.
V ohledu formálním navrhuje se, aby osnova byla
přikázána ústavnímu výboru
a vzhledem ke své pilnosti projednána v osmidenní
lhůtě.
| Ministr vnitra: Švehla, v. r. |