Poněvadž zákon
z 21. března 1918 čís. 108 ř. z. nemluví
o odčinění odsouzení, jež stihlo
příslušníka našeho státu
v cizině a poněvadž i takovéto odsouzení
uvádí se v seznamu trestů našeho příslušníka,
bylo nutno uvedený zákon doplnit a stanovit, u kterého
soudu má náš příslušník
podati žádost, aby odčiněno bylo odsouzení
vyslovené v cizině. Odčinění
mělo by ovšem účinky jen pro oblast
našeho státu. Tomu chce vyhovět čl.
1. vládního návrhu.
Doplněk a změna
§ 411 tr. ř. staly se nutnými státním
převratem z 28. října 1918. V § 411
tr. ř. dosud je uveden císař jako hlava bývalé
říše rakousko-uherské, který
má právo prominouti nebo zmírniti trest.
V témž paragrafu nemluví se o trestech, které
stihly příslušníka československého
státu před 28. říjnem 1918 u některého
soudu bývalé říše rakousko-uherské,
ležícího však mimo obvod
Československé republiky. Těmto nesrovnalostem
a nedostatkům vyhovuje čl. 2. vládního
návrhu.
Právní výbor
uznávaje nutnost vládou navrhované změny
a doplnění § 411 tr. ř. a § 5 zákona
z 21. března 1918 čís. 108 ř. z. usnesl
se dne 20. března 1918 navrhnouti Národnímu
shromáždění, by schválilo
tento návrh zákona.
Odstavec 1. § 5.
zákona z 21. března 1918, č. 108 ř.
z. mění se takto:
O tom, má-li odsouzení
býti odčiněno, rozhoduje sborový soud,
který rozhodl v I. stolici, nebo v jehož obvodě
jest okresní soud, který rozhodl v I. stolici, jde-li
však o příslušníka československé
republiky, který byl odsouzen některým soudem
v cizině, rozhoduje sborový soud, v jehož obvodě
jest domovská obec odsouzencova; nebylo-li
by jí možno bez zvláštního šetření
zjistiti, rozhoduje sborový soud I. stolice, v jehož
obvodu leží poslední známé bydliště
odsouzencovo. Neměl-li ho v republice československé
a byl-li žadatel odsouzen ve Vídni, rozhoduje zemský
jako trestní soud v Praze,
jinak zemský trestní soud v Brně.
První odstavec §
411 tr. ř. se mění takto:
Prominouti nebo zmírniti
trest přísluší, pokud zákon jinak
neustanovuje, presidentu republiky.
K témuž paragrafu
se přidává tento odstavec:
Byl-li příslušník
Československého státu odsouzen před
28. říjnem 1918 některým soudem bývalé
říše Rakousko-uherské, ležícím
však mimo obvod československé republiky, nutno
podati žádost za milost u soudu stejného druhu,
jaký rozhodl v I. stolici, v jehož obvodě jest
domovská obec
odsouzencova; nebylo-li by možno bez zvláštního
šetření ji zjistiti, podá se žádost
ke sborovému soudu I. stolice, v jehož obvodu leží
poslední známé bydliště odsouzencovo;
neměl-li ho v republice československé, podá
se, byl-li žadatel odsouzen ve Vídni,
k zemskému jako trestnímu soudu v Praze, jinak zemskému
trestnímu soudu v Brně.
Zákon tento nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.