Město Kyjov staralo
se ihned po svržení německého panství
v obci (r. 1896) o řádné vybudování
českého školství, zrušilo dosavadní
obecné školy utrakvistické a nahradilo je českými,
zřídilo měšťanské školy,
chlapeckou a dívčí, vystavělo pro
ně účelné a prostranné budovy
a opatřilo je potřebnými učebnými
pomůckami.
Rovněž postarala
se obec tato ihned o to, aby tehdejší německé
nižší gymnasium v Kyjově bylo zrušeno,
a zřídila místo něho obecné
vyšší gymnasium české, které
po více než 10 roků až do jeho zestátnění
vlastním nákladem vydržovala. Roku 1908 bylo
toto gymnasium proměněno na reálné
vyšší
gymnasium a obec kyjovská jest až dosud smluvně
zavázána, opatrovati pro ústav ten místnosti
i učebné pomůcky.
Z toho jest zřejmo,
ze Kyjov neštítil se žádných obětí,
aby školy pro obyvatelstvo města i okresu potřebné
zřídil a je, jak náleží, vybavil,
což bylo opětně školními úřady
pochvalně uznáno.
Až dosud nezdařilo
se však domoci se nějaké odborné školy,
ačkoliv město se o ni již opětně
ucházelo a ačkoliv takové školy pro
obyvatelstvo jihovýchodní Moravy nutně jest
třeba.
Především
by tu přicházela v úvahu
odborná
škola pro průmysl sklářský.
Město Kyjov leží v kraji, v němž
již od staletí sklářství s
výsledkem se provozuje, kde jest nevyčerpatelná
zásoba písku, pro výrobu skla vhodného,
uprostřed rozsáhlé pánve hnědouhelné,
která poskytuje dostatek topiva pro sklenné hutě;
v kraji tom sídlí silný a rozvětvený
kmen dělnictva sklářského, který
již po mnoho generaci zůstává věren
tomuto svému povoláni, a tak jsou tam v hojné
míře veškeré nutné podmínky
pro tento průmysl soustředěny.
V Kyjově samém
jest velká sklárna firmy S. Reich a spol., zaměstnávající
několik set dělníků. Mimo to zřizuje
v Kyjově akciová společnost se základním
kapitálem 21/2 milionu korun, založená Moravsko-slezskou
bankou v Brně a Českou bankou v Praze, novou velkou
sklárnu, která během
letošního roku má započíti svou
činnost. V blízkých Dubňanech jest
velká sklárna fy. Schreiberovy, rovněž
v Lužicích (okres hodonínský). Také
ve východní Moravě v okresu uherskobrodském
jsou rozsáhlé sklárny ve Sv. Sidonii blíže
Vlárského průsmyku, dále
ve Stráni pod Javořinou.
Všechny tyto okolnosti
nasvědčují tomu, že odborná sklářská
škola v Kyjově byla by na svém místě
a že by zde prospívala. V celé republice
Československé nemáme dosud ani jediné
české odborné školy sklářské,
ačkoliv, jak z uvedeného vylíčení
zřejmo, jest na sta českých dělníků
sklářských, kteří po odborném
vzdělání baží. K tomu dlužno
ještě uvážiti, ze také Slovensko
má mnoho skláren a že by odborná škola
v Kyjově, tedy v jihovýchodní Moravě
blízko hranic slovenských
zřízená, i od sklářů
slovenských snadno a s prospěchem mohla býti
navštěvována.
Mimochodem budiž připomenuto,
že město Kyjov bylo ze všech českých
měst nejvíce postiženo válečnou
persekuci, obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno,
gymnasium uzavřeno, obyvatelstvo pronásledováno
a chikanováno, čímž jak obec, tak i
občané utrpěli značnou hmotnou škodu.
Z těchto důvodů
podepsaní navrhují:
Vláda se vyzývá,
aby v král. městě Kyjově zřídila
českou odbornou školu pro průmysl sklářský.
Návrh tento přikázán
budiž výboru školskému.