K dotazu vznesenému členem Národního
shromáždění Josefem Šamalíkem
a soudruhy na mne dne 11. února 1919 o dostatečném
a přímém přídělu uhlí
pro kováře, mám čest sděliti
toto:
V území bývalého markrabství
Moravského přidělováno jest uhlí
otopné a kovářské zemskou politickou
správou v Brně. Dohodou, sjednanou před půldruhým
rokem se zemskou jednotou okresních společenstev
kovářů a podkovářů,
byl ustanoven postup při přidělování
uhlí kovářského tak, že zemská
politická správa přiděluje uhlí
buď jednotlivým okresním společenstvům
kovářův a podkovářů,
neb okresní politické správě (hejtmanství).
Obchodníkům se uhlí kovářské
zásadně nepřiděluje. Jedině
tam, jako ve strážnickém okrese, kde předseda
okresního společenstva nesídlí v místě
přijímací stanice, adresuje se uhlí
kovářské buď na obec, anebo přeje-li
si okresní společenstvo, jako ve dvou případech,
obchodníkům uhlím, kteří rozdělují
uhlí dle pokynů společenstva. Menším
politickým okresům přiděluje se pravidelně
měsíčně jeden vagon, větším
pak dva až tři vagony kovářského
uhlí. Zvýšení tohoto přídělu
je za dnešních těžebních poměrů
vyloučeno. Je přirozeno, že zvýšením
cen všech druhův uhlí doznalo též
uhlí kovářské podstatného zvýšení.
Snížení těchto cen závislé
jest na celkové hospodářské situaci.
Z uvedeného je patrno, že zásobení kovářů
a podkovářů uhlím kovářským
děje se již dříve dle pokynu, vysloveného
v dotaze.