l. Otázka nových stejnokrojů, která
je předmětem první části dotazu,
vyvíjela se takto:
V poradě konané dne 16. ledna t. r. v ministerstvu
Národní obrany bylo usneseno zakoupiti pro armádu
200.000 kompletních amerických uniforem a sukna
na dalších 100.000. Jednohlasně byla uznána
nutnost zavésti pro veškeré československé
vojsko uniformu jednotnou.
Pro nutnost tuto mluví důvody přednesené
p. plukovníkem Husákem a delegáty
československého Národního vojska
z Italie a Francie, kteří upozornili důtklivě
na psychologický moment celé této akce dokazujíce,
jaké nepříjemné poměry panují
mezi vojskem zdejším a oddíly zahraničního
vojska. Poukazovali obzvláště na morální
nebezpečí a hmotné škody, které
vznikají našemu státu odkládáním
této otázky a zvláště nehotovostí
naší armády. Návrh na zakoupení
20.000 párů bot a obuvi v cizině byl důsledkem
námitky ministerstva obchodu vůbec vzat z programu
jednání.
Proti zakoupení uniforem se vyslovili:
Předseda ministerské rady, ministr obchodu a financí,
Wollindustrieverein v Brně, spolek českých
průmyslníků textilních, ústřední
svaz československých průmyslníků,
poslední obzvláště z důvodu valutních
a nezaměstnanosti textilního průmyslu.
Na základě různých protestů
živnostnictva bylo upuštěno od nákupu
hotových uniforem a potřebná americká
látka barvy khaki, (této barvy nelze v československém
státě dostat a na její výrobu v dohledné
době nelze pomýšleti), bude zakoupena cestou
kompensační, nebo hotově as pro 100.000 krojových
souprav.
Generál Pellé objednal (již z důvodů
vojensky-výchovných) látku na 2.000 uniforem
pro důstojnictvo.
Toť vše, co se dosud stalo. Jinak snažím
se všemožně a v každém případě,
abych poskytnul možnost živnostníkům -
utlačovaným neslýchaným způsobem
rakouskými poměry po celou dobu války, -
participovati na dodávkách státních
a poskytnu ji tudíž i v tomto ohledu, súčastnili
se vypsané veřejné soutěže.
2. Ohledně textilních odpadků mám
čest pověděti toto:
Správní odbor ministerstva Národní
obrany hned na počátku své působnosti
staral se o to, aby veškeré odpadky kožené
i textilní byly zužitkovány co nejrychleji.
Obrátil se písemně na komisi pro věcnou
demobilisaci, jejíž odpověď vyvzněla
v ten smysl, že nereflektuje na jmenované odpadky.
Poněvadž přednosta oddělení,
majorintendant Machač mínil, že odpadky
v zimním období dalším ležením
by se zkazily a tím vzešla by velká škoda
průmyslu, který dosud velmi trpí nedostatkem
surovin, vydalo ministerstvo Národní obrany rozkaz
aby textilní odpadky ve vojenské správně
a úschovně v Horní Heršpici, (kde zvláště
trpěly pro špatné umístění),
byly prodány prostřednictvím oděvního
skladiště čís. 1. v Brně z volné
ruky a za maximální ceny.
Firma Weiss v Brně nabídla nejvyšší
ceny, pročež jí byly přiděleny
zásoby uložené ve jmenované sběrně.
Na intervenci korporace "Woll-Industrie-Verein Mährens
v Brně" byl však prodej ministerstvem Národní
obrany stornován.
Vojenská správa nařídila soupis veškerých
textilních odpadkův a odevzdá je napříště
právě tak, jako jiný nepotřebný
materiál, státní komisi pro věcnou
demobilisaci - ustanovené nařízením
Národního výboru ze dne 5. listopadu 1918
(sbírka zákonů čís. 3.).
Tato komise rozdělí je pak prostřednictvím
textilní komise všemu textilnímu průmyslu
československého státu dle klíče
předem stanoveného.
Za tohoto stavu věcí soudím, že intencím
vážených pánů dotazovatelů
bylo plně vyhověno.