Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 719.

VLÁDNÍ NÁVRH

zákona o konání obecních voleb ve Velké Praze.

§ 1.

V obcích, které mají býti spojeny ve Velkou Prahu, volí se společné zastupitelstvo o stu členech dle řádu volení v obcích (zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. zák. a nař.) s odchylkami tímto zákonem stanovenými.

Obce ty jsou: hlavní město Praha, dále místní obce Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja a Vysočany a část místní obce Ďáblice, totiž pozemky zakoupené obcí pražskou pro hřbitov v samosprávném okresu karlínském, dále místní obce Břevnov, Bubenč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Motoly, Radlice, Smíchov, Střešovice, Veleslavín a Vokovice a část místní obce Dolní Liboce, totiž obora Hvězda v samosprávném okresu smíchovském, pak místní obce Bráník, Hostivař, Krč, Michle, Nusle, Podolí, Král. Vinohrady, Vršovice a Záběhlice v samosprávném okresu vinohradském, konečně místní obce Hrdlořezy, Malešice, St. Strašnice a Žižkov v samosprávném okresu žižkovském.

K účelu volby v odst. 1. zmíněné přičleňuje se zmíněná část obce Dolní Liboce k místní obci Břevnovu a zmíněná část místní obce Ďáblice k místní obci Střížkovu.

§ 2.

Pokud jako podmínka práva volebního nebo volitelnosti vyžaduje se bydlení v obci po dobu tří měsíců, pokud se týče jednoho roku, pokládá se území všech obcí do Velké Prahy zahrnutých za území jediné obce.

§ 3.

Dohlédacím úřadem pro konání voleb dle §u 1. jest zemská správa politická.

§ 4.

Jednotné vedení prací volebních, zejména přípravného soupisu voličův a ostatní funkce, které jinak vykonává obecní úřad po př. za spolupůsobení místní komise toho obvodu, ve kterém jest obecní úřad, vznáší se za spolupůsobení obecních úřadů všech místních obcí v § 1. jmenovaných na zvláštní ústřední komisi. Předsedou jejím jest předseda správního sboru obce pražské, po př. jeho náměstek. Dalších šest členů a tolikéž náhradníků jmenuje zemská správa politická přihlížejíc k §u 19. řádu volení v obcích.

Návrhy na jmenování členů po př. náhradníků a důvěrníků podati mohou jak strany politické organisované v čas podané žádosti, tak každá skupina nejméně 100 osob vyhovujících podmínkám práva volebního; navržen může býti každý, kdo týmž podmínkám vyhovuje.

Náhradníci, pokud nezastupují členy a mají právo hlasovací, mohou se súčastniti schůzí komise s hlasem poradním, není-li strana, která je navrhla, v komisi zastoupena.

Za strany, na které nedostalo se zastoupení ani náhradníkem, budiž povoláno do komise po jednom důvěrníkovi, který má právo účastniti se schůzí s hlasem poradním.

Každá strana má vedle člena, náhradníka nebo důvěrníka býti zastoupena dalším náhradníkem nebo důvěrníkem, který zastupuje nepřítomného člena, náhradníka nebo důvěrníka.

K tomu účelu nechť strany ve lhůtě stanovené v §u 12. řádu volení navrhnou nejméně po dvou zástupcích, z nichž pak členové komise po případě náhradníci a důvěrníci budou vybráni.

Které strany mají býti zastoupeny v komisi členy a které náhradníky, určí se losem; k losování pozváni buďte zmocněnci stran.

Stejným způsobem zřízena bude ústřední komise volební, zejména pro konečné sčítání hlasů.

§ 5.

Místní komise zřízené dle §u 12. řádu volení pro jednotlivé obvody volební a komise volební zřízené dle §u 32. řádu volení pro jednotlivé místnosti volební jsou též sedmičlenné. Předsedy těchto místních komisí jsou starostové místních obcí, po případě zástupci jimi jmenovaní. Komise volební volí si samy předsednictvo.

Jinak i pro komise v tomto paragrafu zmíněné platí ustanovení 3. až 7. odstavce předcházejícího paragrafu.

§ 6.

Náklady spojené s konáním voleb zastupitelstva Velké Prahy, pokud jich dle zákona nehradí stát, rozvrhnou se na obce v § 1. jmenované dle předpisu přímých daní přirážkám podrobených.

Obec pražská zaplatí všecka vydání s ústředním vedením voleb spojená zálohou též za ostatní obce. Část připadající na tyto obce nahradí obci pražské stát do jednoho měsíce po předložení likvidace a vybere si potom příslušné částky - bude-li třeba dle zákona ze dne 19. září 1883, č. 51 z. z. - od ostatních obcí.

§ 7.

Vedle ústředního zastupitelstva zmíněného v §u 1., budou se voliti pod dohledem úřadu v §u 3. jmenovaného místní výbory pro Prahu I - VIII a pro všecky ostatní obce v §u 1. jmenované pro každou zvláště.

Místní výbory budou čítati v obcích do 20.000 obyv. 18 členů, do 50.000 obyv. 24 členů a přes 50.000 obyv. 30 členů, pro Prahu I - VIII 48 členů.

Volby provedou se dle týchž volebních seznamů jako volby zmíněné v §u 1. za týden po volbách v §u 1. vytčených.

Náklad na tyto volby, pokud dle zákona nenese ho stát, uhradí každá obec sama.

Ustanovení §u 5. platí též pro tyto volby pokud jde o komise místní i komise volební.

§ 8.

Působnost zastupitelstva Velké Prahy a jeho poměr k místním výborům upraví se zvláštním zákonem.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 10.

Výkonem pověřuje se ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.

Důvodová zpráva

k osnově zákona o konání voleb obecních ve Velké Praze.

Naléhavé důvody věcné a administrativně-technické vyžadují nezbytně, aby co nejdříve ustaven byl společný samosprávný sbor pro všecky obce, které v budoucnosti mají tvořiti Velkou Prahu, aby jednotně připravoval a dle potřeby již také prováděl velké úkoly našeho hlavního města, které v zájmu celé republiky v nejbližší době neodkladného řešení vyžadují. Stačí jen zmíniti se o přípravách k vypracování jednotného plánu regulačního, o řešení otázky bytové a pozemkové, o péči o nezaměstnané, o správě sociální zejména chudinské, o jednotném vedení akcí zásobovacích, správy zdravotní, školské a j.

Již s hlediska správní účelnosti je nezbytně nutno, aby byl tu co nejdříve jednotný ústřední sbor, poněvadž by jinak vláda po př. obec pražská byla nucena jednati o provedení každého jednotlivého úkolu s celou řadou obcí, čímž by byly způsobeny průtahy a nesnáze, které by dle zkušeností mnohou nutnou věc úplně znemožnily.

Provésti již nyní úplné sloučení všech obcí s Prahou naráží na nepřekonatelné nesnáze, zejména pro spletité otázky finanční, které s tím souvisejí - stačí zmíniti se o úpravě daně domovní, o rozšíření čáry daně potravní, po př. o reformě této daně, o úpravě nákladů školských, - kterých však již vzhledem k valutovým a státně-finančním opatřením právě provedeným a pro nejbližší dobu nutným nelze na ten čas řešiti. Navrhuje se proto pro přechodnou dobu než bude možno Velkou Prahu jako jednotnou obec utvořiti a zastupitelstvo i správu její definitivně zákonem organisovati, aby se zřídil společný velký samosprávný sbor pro všechny obce Velké Prahy, který by v této přechodné době opatřoval společné věci a po sloučení by pak převzal působnost ústředního zastupitelstva jednotné obce Velké Prahy.

Vedle toho bylo by ovšem nutno zvoliti samostatná zastupitelstva pro jednotlivé obce, která by v této přechodné době vykonávala dále dosavadní funkce obecní, pokud by je zmíněný sbor ústřední nepřevzal.

Přes zmocnění, které v §u 83. novely k obecním zřízením vládě ve příčině slučování obcí se uděluje, je již k této provisorní úpravě obecních poměrů Velké Prahy zapotřebí cesty zákona, již proto, že je třeba stanoviti, kolik členů má míti ústřední sbor samosprávný a kolik členů mají míti zastupitelstva místní.

Pokud se týče zastupitelstva Velké Prahy, má vláda za přiměřený a úplně postačující počet 100; k odůvodnění stačí poukázati, že londýnská hrabská rada čítá 118 členů, pařížská obecní rada 80 členů, a dle zkušenosti čím je sbor početnější, tím je vedení a usnášení nesnadnější; mimo to zamýšlí se decentralisace přenesením části agendy ústředního zastupitelstva na místní výbory a zřízení zvláštního sboru stavebního pro samostatné vyřizování stavebních stížností, po př. též pro některé úkoly stavební politiky, čímž se ústřednímu zastupitelstvu velikou měrou uleví.

Pokud se týče místních výborů, které by se dle §u 7. osnovy zároveň volily, je vláda také toho názoru, že by neměly býti příliš četné, aby se z nich nevyvinuly malé parlamenty, které by po př. příliš důrazně uplatňovaly požadavky čtvrťové politiky a tím ochromovaly činnost ústředního zastupitelstva. Každým způsobem měly by býti méně četné než dosavadní zastupitelstva samostatných obcí, poněvadž již nyní velikou část jejich agendy převezme ústřední zastupitelstvo, a úkolem jejich v podstatě vlastně bude jen likvidace dosavadních samostatných správ obecních, v nedaleké budoucnosti pak jak vláda doufá, již od příštího roku, kdy tyto místní výbory mají převzíti úkoly místních výborů v jednotné samostatné Velké Praze, bude jejich působnost samozřejmě ještě větší měrou obmezena. Počet členů místních výborů navrhuje se proto přibližně polovicí počtu členů stanoveného v §u 9. nového řádu volení pro obecní zastupitelstva, což shoduje se celkem též s počtem členů okresních zastupitelstev ve Vídni.

Při tom však má vláda za svou povinnost již nyní prohlásiti, že hledíc k dlouholetým přáním obcí, které se s Prahou sloučiti mají, a ke zkušenostem velkých měst v cizině, v této otázce uznává správnost požadavku decentralisace, trvajíc na tom, že jednotlivým částem dlužno poskytnouti samosprávu takovou měrou, jak to zájem celku dovolí, avšak ústřednímu zastupitelstvu vyhraditi vše to, čeho jednotná správa nezbytně vyžaduje, zejména v oboru správy hospodářské.

K důležité otázce - jak pro přechodnou dobu tak pro budoucí definitivní úpravu - kterak uvésti v souvislost volbu ústředního zastupitelstva s volbou místních výborů, lze uvažovati v rozličných formách:

a) Dle osnovy obecního řádu předložené obcí pražskou r. 1887 měli okresní sbory tvořiti členové sboru obecních starších zvolení v té které části. Tohoto způsobu nebylo by možno nyní použíti, poněvadž dle nového volebního řádu a dle zásad poměrného zastoupení, dlužno voliti zastupitelstvo celé Velké Prahy najednou pro celý obvod, nikoli dle samostatných obvodů utvořených z dosavadních částí Prahy a z obcí, jež se k Praze mají připojiti.

b) Ve schůzi výboru pro Velkou Prahu dne 31. ledna 1919 byla s několika stran se souhlasem přijata myšlenka, aby se do ústředního zastupitelstva pražského volilo nepřímo: voliči by totiž volili pouze místní zastupitelstva a ta by potom zvolila za sebe delegáty do ústředního zastupitelstva. Dle náhledu vlády tato nepřímá volba nezdá se býti v souhlase s požadavky demokratickými a mimo to jest velice vážná obava, že by potom jako dosud ústřední zastupitelstvo bylo ovládáno příliš zájmy jednotlivých částí, čtvrťovou politikou.

c) Proto zdá se vládě nejsprávnější ten způsob, že by jak ústřední zastupitelstvo tak místní výbory volily voličové přímo; členové těchto nemuseli, ale mohli by býti zároveň členy onoho. (K tomu se připomíná, že dle §u 42. vid. statutu z r. 1900 jest vyloučeno, aby členové okresních zastupitelstev byli zároveň členy obecní rady, patrně z obavy před vlivy čtvrťové politiky). Technicky nepůsobilo by to žádných nesnází, poněvadž by se přípravy volební provedly společně.

K jednotlivým paragrafům osnovy, pokud jich odůvodnění nepodáno již všeobecnými výklady dřívějšími, budiž dovoleno připomenouti toto:

K §u 1. osnovy.

Rozsah obvodu budoucí Velké Prahy stanoven po bedlivých úvahách celkem ve smyslu dávného požadavku - tlumočeného zejména před více než dvaceti lety na sněmu král. Českého zvěčnělým starostou Dr. Podlipným - totiž dle poloměru 8 km od Staroměstského náměstí jakožto střediska budoucí Velké Prahy; to vyhovuje též přání obce Pražské dle posledních usnesení komise pro připojení předměstí jakož i přáním ostatních obcí súčastněných projeveným při dřívějších jednání s obcí pražskou i řadou zvláštních podání k Národnímu výboru i k ministerstvu vnitra pod dojmem převratu ze dne 28. října 1918.

Při tom hleděno zejména k tomu, aby území Velké Prahy tvořilo pokud možno zaokrouhlený celek, což má význam zejména též pro rozšíření čáry daně potravní a policejního obvodu, aby do území tohoto pojaty byly všechny plochy, které v dohledné době hodí se k souvislému zastavení a také území, kterým povede spojovací dráha z Hostivaře do Vysočan. Zevrubně znázorněna jest věc na podrobném plánu budoucí Velké Prahy, vypracovaném regulační kanceláří obce Pražské, který byl již předložen výboru pro Velkou Prahu, zřízenému při Národním shromáždění.

Vedle místních obcí a částí obcí vyjmenovaných v §u 1. osnovy má se do území Velké Prahy pojmouti též komplex pozemků zakoupených obcí Pražskou pro ústřední hřbitov u Hostivaře v katastru obcí Hostivaře a Štěrbohol, poněvadž však na těchto pozemcích nikdo nebydlí, není třeba zahrnovati je do území, na kterém mají se konati volby ve Velké Praze. Není také zapotřebí již v tomto zákoně, jednajícím pouze o volbách ve Velké Praze, podrobně vypočítávati katastrální čísla pozemků v oněch územích místních obcí, které se jen částečně s Velkou Prahou spojiti mají.

K §§ 4. a 5. osnovy.

Dle §u 12. řádu volení má komise místní, jejímž hlavním úkolem jest sestaviti voličské seznamy, míti 4 - 6 přísedících a tolikéž náhradníků. Komise volební pak dle §u 32. má míti tolik členů a tolik náhradníků, kolik stran podá řádné kandidátní listiny. Mimo to mají dle §u 36. do komise volební za každou stranu býti povoláni 3 důvěrníci.

Počítá-li se, že bude v Praze vystupovati nejméně 10 stran, totiž podle politických stran i strany zájmové (majitelé domů, živností, úředníci a pod.), dále zajisté také strany místní a jedna nebo pravděpodobně více stran německých, znamenalo by to pro každou komisi volební 10 členů, 10 náhradníků a 30 důvěrníků, dohromady 50 osob, což je zajisté počet nepřiměřeně vysoký. Naopak zase v komisi místní - mnohem důležitější v leckterém směru pro strany nežli komise volební - nemohlo by se při obmezeném počtu 12 přísedících a náhradníků dostati na každou stranu zastoupení 1 členem a 1 náhradníkem. Věc by byla ještě křiklavější, počítá-li se, že bude vystupovati 15 stran, což není vyloučeno. Potom by se na 3 strany v komisích místních nedostalo vůbec zastoupení ani náhradníkem, kdežto zase ve volebních komisích by zasedalo 15 členů a 15 náhradníků a vedle toho 45 důvěrníků, tedy dohromady 75 osob.

Proto navrhuje se zjednodušení, jehož základní myšlenkou je, by každá strana byla zastoupena v místních komisích i ve volebních komisích 2 delegáty, z nichž jeden by byl členem, druhý náhradníkem, po případě důvěrníkem, a kdyby se na stranu nedostalo ani člena, ani náhradníka, měla by tu 2 důvěrníky. Vždy by však za každou stranu zasedal pouze jeden člen, jeden náhradník nebo jeden důvěrník, a pouze v jeho nepřítomnosti druhý zástupce jako náhradník nebo důvěrník. Aby bylo vyvarováno se jakémukoli zdání strannickosti, určilo by se losem, má-li strana býti zastoupena členem nebo náhradníkem; ostatní nevylosovaní nástupci byli by důvěrníky. Jinak § 4. jen doplňuje mezery řádu volení, což platí zejména o odstavci 2. týkajícím se návrhů na členství v komisi místní.

K §u 8. o úpravě působnosti nového zastupitelstva Velké Prahy a jeho poměru k místním výborům předloží vláda v nejbližší době zvláštní podrobnou osnovu, ve které zevrubněji pojedná o otázce decentralisace a předloží přesné návrhy k vymezení působnosti zastupitelstva Velké Prahy pro dobu přechodnou.

Poněvadž - jak již v úvodě vyloženo - v zájmu věci je nutno, aby zde co nejdříve byl jednotný samosprávný sbor pro Velkou Prahu a aby za tím účelem co nejdříve se vypsaly obecní volby ve Velké Praze, žádá vláda, aby tato osnova byla projednána se všemožným urychlením.

Osnova budiž přikázána výboru pro Velkou Prahu a výboru ústavnímu, se lhůtou 8denní.

V Praze 29. března 1919.

V zastoupení ministerského předsedy:
Švehla v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP