K uvedenému dotazu ze dne 20. února t. r. mám
za čest oznámiti, že Praha měla před
vypuknutím války dvoje výhodné spojení
se Šumavou, a to jedno přes Plzeň do Železné
Rudy (Eisenstein), a druhé přes Zdice - Protivín
- Vodňany - Čičenice - Prachatice do Haidmühle,
nebo přes Horažďovice B. - Sušice do Klatov.
V tomto druhém případě bylo snadné
a rychlé spojení rychlíky číslo
607 a 608, jejichž soupravy měly čtyřosé,
pohodlné vozy a byly tak vypraveny, že nejen vyhovovaly
normální frekvenci na řečené
trati, nýbrž že začasté nebylo
jich ani využitkováno náležitým
způsobem. Cestující byli tedy nuceni státi
v těchto vlacích na chodbách jedině
snad ve výjimečných případech
o svátcích a před svátky, kdy se používá
železnic vůbec v tak mimořádné
míře, že vlaky i na jiných tratích
nejsou s to, aby pojaly všechno cestující obecenstvo
i při nejvyšším zatížení.
V nynější době jsou soupravy osobních
vozů ovšem často nedostatečny, na čemž
však má vinu dlouholetá válka, která
způsobila, že se značně zmenšil
počet lokomotiv a osobních vozů, a že
pro nedostatek jistých vzácných kovů,
jakož i jiných potřebných materiálií
jest značně stíženo opravovati a udržovati
vozidla v náležitém stavu.
Osvětlování vlaků věnuje železniční
správa pozornost a stará se pokud možno o to,
aby zavedla zase ve vlacích plynové a elektrické
osvětlení, poněvadž nouzové osvětlování
v době válečné se naprosto neosvědčilo
a trpělo nejvíce tím, že parafin, svíčky
a jiné součástky tohoto osvětlování
byly systematicky rozkrádány.
O parostrojích se podotýká, že v době
předválečné používalo
se při rychlících čís. 607
a 608 na řečené trati strojů tehdy
nově dodané řady 229, které tehdejší
potřebě úplně vyhovovaly v každém
směru a byly pro onu trať výhodnější
než lokomotivy, jezdící na trati Praha - Plzeň.
Nyní jezdí na oné trati stroje soustavy ještě
novější, a to řady 629, jejichž
tažná síla vyhovuje úplně i nejvyšším
požadavkům a potřebám řádného
provozu. Ostatně železniční správa
volí již ve svém zájmu pro každou
trať takové typy lokomotiv, které nejlépe
vyhovují terainním poměrům té
které trati.
V době válečné nebylo ovšem spojení
se Šumavou výhodné a také dosud tomu
tak není, poněvadž pro nedostatek vozidel a
uhlí muselo býti vypuštěno mnoho vlaků,
a nad to bylo potřebí i rychlost vlaků, které
byly ponechány, zmenšiti.
Zrušení velkého počtu vlaků má
ovšem za následek přeplňování
a tím i zpožďování vlaků.
Železniční správa pracuje a usiluje
však nyní všemožně o to, aby opět
uvedla železniční průvoz do normálního
chodu, a zamýšlí od 1. května t. r.
mimo jiné zase obnoviti rychlíkové spojení
Prahy se Šumavou a ještě je zdokonaliti a zlepšiti
u srovnání s dobou předválečnou.