Zákon ze dne 13. listopadu 1918 č. 37 o prozatímní
ústavě se mění takto:
Národní shromáždění jest
schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna
aspoň třetina poslanců. Usnáší
se nadpoloviční většinou přítomných
v přítomnosti aspoň dvou třetin poslanců
a dvoutřetinové většiny přítomných
jest třeba ke změně tohoto zákona,
zákona o všeobecných právech občanů,
zákona ze dne 9. listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti
členů Národního shromáždění,
k volbě presidenta republiky, k uzavření
mezinárodních smluv, konečně k usnesení
o vypovědění války.
President republiky:
a) zastupuje stát na venek. K uzavření
smluv je třeba souhlasu Národního shromáždění,
b) je nejvyšším velitelem vší
branné moci,
c) přijímá vyslance,
d) vypovídá podle usnesení Národního
shromáždění válku a předkládá
mu sjednaný mír ke schválení,
e) jmenuje důstojníky, státní
úředníky a soudce, počínaje
VI. třídou hodnostní,
f) má právo prominouti nebo zmírniti
tresty i právní následky trestného
činu, odsouzení nebo trestu, jakož i naříditi,
aby trestní řízení nebylo zahájeno,
anebo zahájené trestní řízení
opět bylo zastaveno.
K vládním úkonům, jež president
republiky vykonává, musí býti opatřen
také podpis příslušného odpovědného
člena vlády.
President má právo od vlády a jednotlivých
jejích členů vyžádati si písemnou
zprávu o každé věci, která náleží
do oboru působnosti dotčeného člena
vlády.
Má právo pozvati vládu nebo jednotlivé
členy vlády k úradě.
President občas podává Národnímu
shromáždění zprávu o stavu republiky.
Doporučuje mu k úvaze opatření, která
pokládá za nutná a účelná.
President republiky má právo zákon usnesený
Národním shromážděním
vrátiti s připomínkami do osmi dnů
ode dne, kdy byl dodán jeho kanceláři. Národní
shromáždění zákon opět
projedná. Setrvá-li na svém původním
usnesení, musí zákon býti vyhlášen.
O jmenování úředníků
neb o návrzích na jmenování úředníků,
pokud jmenování je vyhraženo ústředním
úřadům nebo presidentovi republiky.
Zákony musí býti vyhlášeny do
čtyř dnů po uplynutí lhůty
v § 11. uvedené, neužije-li president republiky
práva v prvé větě § 11. stanoveného.
V případě druhé věty §
11. musí býti zákony vyhlášeny
do osmi dnů po opětném usnesení Národním
shromážděním.
§ 6. mění se toliko potud, že kvalifikované
presence a většiny v Národním shromáždění
jest třeba též ke schválení mezinárodních
smluv. V tomto směru navrhuje se změna §u 10.
lit. a, že k uzavření smluv musí si
president vyžádati souhlasu Národního
shromáždění.
Ustanovení §u 10 a a 10 b byla vzata z ústavy
americké. Jimi má býti upraven poměr
mezi presidentem a vládou a pak mezi presidentem a Národním
shromážděním. Prozatímní
ústava neupravuje dosti přesně vztahů
mezi presidentem a vládou. Ježto presidentu dává
se v §u 10. část moci výkonné,
jest samozřejmé, že musí míti
možnost, informovati se o všech vládních
věcech a že k tomu konci může žádati
od vlády nebo jejích členů zprávy
o každé věci.
Naprosto nejasný byl poměr presidentův k
Národnímu shromáždění,
což zejména vyniklo, když president po svém
příjezdu učinil poselství. Nebylo
předneseno Národnímu shromáždění,
aniž jemu adresováno. §em 10 b má tu býti
vyslovena jednak povinnost presidentova, aby ve věcech,
které náleží do jeho působnosti,
podával Národnímu shromáždění
zprávy, mimo to přiznává se mu právo
iniciativy, ovšem v omezeném rozsahu.
Podle §u 11. prozatímní ústavy, musel
president, chtěl-li podati proti usnesenému zákonu
veto, učiniti tak do 8 dnů po usnesení zákona.
President však často dostal zákon přímo
před uplynutím této lhůty, tak že
nebylo možno, aby zákon prozkoumal. Proto je navržena
nová stylisace §u 11. a s ní souvisící
změna §u 19.
Po stránce formální navrhujeme, aby předloha
byla přikázána ústavnímu
výboru s vyzváním, aby o ní
do 8 dnů podal zprávu.