1. U státních politických a policejních
úřadů mohou býti ustanoveni pro pomocnou
konceptní službu aktuárští úředníci.
2. Čekatelé na takováto místa mohou
býti připuštěni v počtu potřebou
stanoveném jako elevové aktuárští
do zkušební prakse; musí prokázati,
že vykonali zkoušku dospělosti na úplné
střední škole veřejné anebo právem
veřejnosti nadané anebo na nějakém
civilním ústavě vyučovacím,
který těmto středním školám
bude nařízením o předběžném
vzdělání pro službu aktuárskou
na roveň postaven.
3. Elevové aktuárští (čl. II.
uvoz. ustanovení ze dne 25. ledna 1914 čís.
15 ř. z.) vykonávajíce službu, mají
postavení úředníků.
4. Aktuárští elevové, kteří
zkušební praksi po 3 léta úspěšně
konali a odbornou zkoušku s dobrým prospěchem
vykonali, mohou býti ustanoveni definitivně za úředníky
aktuárské.
5. Podrobnější ustanovení o konání
aktuárské zkoušky, v odstavci 4. uvedené,
budou vydána nařízením.
Pokud tento zákon neobsahuje žádných
zvláštních nařízení, platí
pro aktuárské úředníky všeobecná
zákonná ustanovení o civilní státní
službě.
Aktuárští úředníci slují
v XI. třídě asistenty, v X. třídě
adjunkty, v IX třídě aktuáry a VIII.
třídě vrchními aktuáry.
Ministerstvo jest zmocněno, aby do 3 let počínajíc
od působnosti tohoto zákona na žádost
zařadilo mezi pomocné konceptní úředníky:
a) kancelářské pomocníky a kancelářské
oficianty, jestliže prokázali předběžné
vzdělání v § 1. odst. 2. ustanovené
a byli v úřadu prvé instance aspoň
po 3 léta výhradně nebo převážně
v pomocné konceptní službě s dobrým
úspěchem zaměstnáni,
b) kancelářské úředníky,
jestliže vychodili s dobrým prospěchem aspoň
nižší střední školu nebo ústav
jí na roveň postavený a byli aspoň
po 5 let u úřadu prvé instance výhradně
nebo převážně v pomocné konceptní
službě s dobrým úspěchem zaměstnáni.
Podrobnější určení, jak má
se prováděti toto ustanovení, budou vydána
nařízením.
Provésti tento zákon ukládá se ministru
vnitra.
Rozvoj všech odvětví hospodářského
a duchovního života v poslední době
značně rozmnožil agendu politických
úřadů, a to jak po stránce extensivní,
t. j., že politické správě přibývaly
nové významné úkoly zejména
ve správě sociální, tak i po stránce
intensivní, t. j., že úkoly ty se prohlubovaly.
Dosavadní vnitřní organisace politických
úřadů, dosud platným zákonem
z 19. května 1868, č. 44 r. z. dovršená,
na práce s těmito rozmnoženými a novými
úkoly spojené nijak nestačila. Dosavadní
organisace spočívá totiž na zásadě,
že veškery konceptní práce má vyřizovati
u politických úřadů úředník
právnicky vzdělaný, kdežto personálu
kancelářskému jsou ponechány pouze
práce manipulační, t. j., vésti protokol,
expedit a spisovnu.
Jest však známo, že mezi konceptními pracemi,
zvláště u prvé instance, jsou přerůzné
práce rázu spíše formálního,
mnohé práce blanketární a podobné,
jež lze vyříditi bez zvláštního
právnického vzdělání.
Takovými kancelářskými pracemi podřízeného
řádu jsou na př. u okres. hejtmanství
četná vyřízení z agendy vojenské,
z agendy matriční, pasovní, drobné
věci z nemocenského a úrazového pojištění,
politické exekuce a pod., vydávání
zbrojních pasů. V některých agendách
opět možno neprávníkovi svěřiti
značnou část korespondence, jež jest
nutna, aby byl akt připraven k rozhodnutí; to platí
o léčebném, projednávání
opovědí živnosti svobodných a řemeslných
a pod.
Dále náleží sem přečetné
periodicky se opakující zprávy, jež
sluší předkládati vyšším
úřadům podle jednotlivých dat.
Podobně i u druhé instance (zemské vlády)
jsou četné věci, jež mohou neprávníci
vyřizovati, na př. v oddělení zdravotním
i veterinářském četná, v určité
formě podávaná, dobrá zdání
při epidemiích a epizeotiích, vyžadování
příslušných akt od jiných úřadův
a pod.
Jest samozřejmo, že ponechati tyto práce, aby
byly vyřízeny jen od právnicky vzdělaného
úředníka, znamená zahrnouti takového
úředníka spoustou drobné agendy, při
níž zvláštní právnické
kvalifikace nijak není potřebí a při
níž zejména jde o práce písařské.
Takovouto písařskou agendou přetížený
úředník nemá pak vůbec kdy,
aby se mohl věnovati dalšímu svému vzdělávání,
studiu a řešení otázek, jež vyžadují
skutečně jednak odborné a právní
znalosti, jednak zvláštní péče,
odcizuje se agendě této a časem ztrácí
způsobilost, aby mohl důležitější
úkoly veřejné správy s vyššího
hlediska a iniciativně obstarávati.
Takováto zkušenost vedla samozřejmě
k tomu, že byla snaha, aby práce konceptní
podřízenějšího druhu byly svěřovány
kancelářským úředníkům
u politických úřadů ustanoveným.
Ovšem mohlo se tak díti pouze v úzkých
mezích, poněvadž ne každý kancelářský
úředník pro takovéto práce
byl způsobilý a poněvadž rostoucí
agendou politické správy kancelářští
úředníci byli ve své vlastní
působnosti plně zaměstnáni, tak že
jen výjimečně mohli býti přibíráni
k pracím konceptním.
Rostoucí zaměstnanost politických úřadův
však ukazovala stále pronikavěji a důtklivěji,
že jest nezbytně nutno, právnicky vzdělaným
úředníkům u všech politických
úřadů všeobecně ulehčiti
tím, že by jim tyto konceptní méně
důležité práce byly odňaty a
zvláštnímu, přiměřeně
vzdělanému personálu svěřeny.
Zatím byla myšlenka tato uskutečněna
již ve správě soudní, kde podle §
18. jurisdikční normy ze dne 1. srpna 1895, č.
111 ř. z. a § 50 zákona o organisaci soudní
ze dne 27. listopadu 1896 čís. 217 ř. z.
bylo umožněno ustanoviti personál, který
svým předběžným vzděláním
(střední školou a příslušnou
odbornou zkouškou) zaručoval správné
vyřízení prací konceptních
menší důležitosti.
Jelikož zkušenosti, jichž se dosáhlo se
soudním pomocným konceptním personálem
byly velmi příznivy, rozhodla se vláda bývalého
státu rakouského podobnou instituci zavésti
i pro politickou a policejní službu a předložila
říšské radě r. 1910 osnovu zákona
o ustanovení politických a policejních aktuáruv
(čís. 872 příloh k stenog. prot. poslanecké
sněmovny r. 1910 sesse XX.).
Tato předloha nebyla sice předmětem parlamentního
jednání, ale hlasy, aby byli ustanoveni pomocní
konceptní úředníci v politické
správě neutuchly. V tom směru sluší
zejména upozorniti na zprávu a návrhy o vzdělání
kancelářských orgánů, jež
podal komisi pro reformu správy ministr mimo službu
Erich hrabě Kielmansegg. Komise trvala vždy na tom,
že jest nezbytně třeba zprostiti drahé,
akademicky vzdělané úředníky
balastu prací čistě formálního
rázu a práce ty přikázati pomocnému
personálu, a to jednak z důvodů finančních
a ekonomických, jednak proto, aby konceptní úředníci
se mohli opět věnovati své vlastní
úloze, to jest správní a rozhodující
činnosti. Při tom ovšem komisi nešlo o
utvoření zvláštní úřednické
kategorie pro tuto službu konceptní, nýbrž
o to, kancelářské orgány i
certifikatisty i necertifikatisty pro tuto službu systematicky
vzdělati a vychovati.
V tom směru navrhoval Kielmansegg, aby kancelářská
úřednická místa, pokud nejsou podle
platného práva vyhrazena certifikatistům,
byla vyhrazena těm civilním uchazečům,
kteří absolvovali 3 nižší třídy
střední školy, měšťanské,
nebo obchodní školy a vykonali aspoň 6měsíční
zkušební praksi a příslušnou zkoušku.
Republika Československá potřebuje do politické
správy mnoho nových úředníků,
ježto třeba jednak mezery pensionováním
nastalé vyplniti, jednak pro Slovensko zjednati nové
úředníky. Nesnadné úkoly, jež
v politické správě nyní politického
úředníka jako hybného činitele
a organisátora vší správy v novém
duchu čekají, vyžadují nutně,
aby úředníci tito se mohli této své
činnosti podle svých odborných vědomostí
plně věnovati a aby tedy byli zproštěni
všech agend, jež právnické přípravy
nutně nevyžadují.
Jest proto třeba ihned učiniti nutné opatření,
aby drobné konceptní práce byly politickým
úředníkům konceptním odňaty
a svěřeny úředníkům,
kteří podle své odborné předběžné
znalosti, zabezpečují jejich správné
vyřízení.
Při tom vzchází otázka, zda třeba
zříditi zvláštní kategorii
úřednickou nebo zda možno pro práce
ty použíti personálu kancelářského,
u politických úřadů již ustanoveného,
jak zejména komise pro reformu správy doporučovala.
Ministerstvo vnitra rozhodlo se utvořiti zvláštní
kategorii úřednickou, od kancelářského
úřednictva odlišnou, a vycházelo při
tom z mínění, že služba kancelářská
není dosud u politické správy všeobecně
jednotně upravena a že bude třeba vydati pro
politické úřady nový, moderním
požadavkům odpovídající jednací
řád a teprve pak v souhlasu s ním postaviti
službu kancelářskou na nové základy.
Otázka jednacího řádu souvisí
však úzce s reorganisací politické správy
podle zřízení krajského, které
se právě připravuje, a jest proto účelno
vyčkati dříve definitivního řešení
této otázky.
Vedle toho nutno uvážiti, že jde u aktuárských
úředníků o práce konceptní,
jež se od kancelářské agendy v užším
smyslu značně odlišují, a že
byly kancelářskému personálu dosud
ponejvíce cizí. Tím ovšem nemá
býti vyloučeno, aby kancelářští
úředníci zapracovaní za jistých
podmínek nebyli do této kategorie přibíráni.
Nová kategorie úřednická u politické
správy může býti utvořena jen
zvláštním zákonem, poněvadž
personál a požitky úřednictva politické
správy jsou upraveny v schematu, který činí
podle §u 12. integrující součást
zákona ze dne 19. května 1868 č. 44 ř.
z., a v něm zamýšlená kategorie aktuárů
není obsažena.
V jednotlivostech buď uvedeno toto:
Podle §u 1. mohou býti u státních politických
a policejních úřadův ustanoveni političtí
(policejní) aktuáři. Touto stylisací
má býti umožněno, aby aktuárů
bylo lze podle dané potřeby a vývoje organisace
politické správy upotřebiti nejen v nižších
instancích politické správy, nýbrž
snad i u ministerstva samého.
Osnova požaduje pro ustanovení aktuárským
úředníkem přípravné
služby, a to tříleté podle §u 56.
služ. prag.; po dobu přípravné služby
sluje čekatel elévem a má postavení
praktikantů podle čl. II. uvoz. ustanovení
k zákonu ze dne 25. ledna 1914 čís. 15 ř.
z. (služ. pragmatika).
Podmínkou přijetí do přípravné
služby jest průkaz maturitou podaný o předběžném
vzdělání, jakého poskytuje úplná
střední škola (reálka, gymnasium). Nařízením
bude stanoveno, které ústavy jsou středním
školám, pokud jde o aktuárské úředníky,
na roveň postaveny; uvažuje se tu zejména o
obchodních akademiích, učitelských
ústavech.
Přípravná prakse jest určena k tomu,
aby aktuárský elév v různých
oborech politické služby nabyl znalostí a v
oborech těch se zapracoval. Bude úkolem přednostů
úřadů, aby poskytli elévu možnosti
seznámiti se s různou agendou touto, aby tedy eléva
čas od času k různým agendám
přikazovali a tak jednostrannému jeho výcviku
zabránili. Vláda vyhrazuje si vydati úřadům
určitější pokyny pro vhodný výcvik,
nebo i zříditi ještě přípravné
kursy pro elévy.
Podmínkou jmenování aktuárským
úředníkem jest vedle úspěšné
prakse přípravné i vykonaná odborná
zkouška. Odborná zkouška ta má za účel
dosvědčiti, že čekatel aktuárský
osvojil si takovou praksi, soudnost i znalost ustanovení,
aby mohl konceptní podružné práce vykonávati.
Určitější ustanovení o zkoušce
té budou vydána nařízením.
Aktuárským úředníkům
má býti zabezpečeno v úřední
službě stejné postavení, jakéž
dosud odpovídalo středoškolskému předběžnému
vzdělání. V tom směru bude třeba
doplniti nařízení veškerého ministerstva
ze dne 1. února 1914 č. 34. ř. z. pojetím
kancelářských úředníků
do skupiny C § 52. služ. prag.
Vláda zamýšlí aktuárským
úředníkům vyhraditi třídy
hodnostní XI. až. VIII.
Systemisace počtu míst elévův a míst
v jednotlivých třídách jest ovšem
ponechána vládě.
Jak již výše bylo naznačeno, zamýšlí
vláda mezi aktuárské úředníky
zařaditi kancelářské úředníky
a kancelářské oficianty u politických
úřadů již ustanovené a zaměstnané.
Při tom může býti jim ministerstvem
vnitra podle dobrého zdání jejich představených
odborná zkouška prominuta a nahrazena dosavadní
úspěšnou praksi u úřadu prvé
instance. Tím také bude vyhověno četným
přáním, jež z uvedených kruhů
byla přednesena. Podrobná přechodá
určení, jak se má provésti toto ustanovení,
zejména pokud jde o zařadění do třídy
hodnostní, budou vydána nařízením.
Pokud se týče finančního nákladu,
vychází vláda z názoru, danými
poměry odůvodněného, že politický
úřad prvé instance, jehož správní
okres má do 70.000 obyvatelů, má míti
jednoho, politický úřad, jehož správní
okres má více než 70.000 obyvatelů,
jakož i politický úřad, v jehož
obvodu jest hojně průmyslu, nebo jest význačnější
lázeňské místo, 2 pomocné konceptní
úředníky. Podle toho by bylo třeba
pro Čechy asi 177, pro Moravu asi 58 a pro Slezsko asi
15 aktuárských úředníkův,
čítajíc v to elévy (praktikanty).
Finanční náklad s ustanovením aktuárských
úředníků lze, předpokládajíc,
že by byla všechna místa elévů
a všechna místa v hodnostních třídách
obsazena, rozpočísti nejvýše na 500.000
K. V prvních letech bude náklad ten ovšem podstatně
menší a jistě daleko menší, nežli
kdyby pro všechny konceptní práce měli
býti ustanoveni úředníci s kvalifikací
právnickou, tedy vysokoškolskou.
Osnova budiž přikázána ústavnímu
výboru.