Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Pro novostavby na pozemcích, které byly v době vyhlášky zákona ze dne 11. dubna 1893 č. 61 ř. z. vlastnictvím eráru jakož i v užívání vojenské správy, platí, pokud byly po 19. únoru 1919 zúplna dokončeny a pokud jejich přesně označená area se nalézá zúplna uvnitř tak zv. pevnostního obvodu, ustanovení § 28. zákona ze dne 28. prosince 1911 č. 242 ř. z. s tou změnou, že lhůta k ukončení těchto staveb se prodlužuje až včetně do 19. února 1929, a že místo snížení domovní daně činžovní na 5% čistého činžovního výnosu, poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní na dobu 12 let.

Novostavby v § 1. uvedené osvobozují se, pokud jim přísluší osvobození od domovní daně činžovní, na tutéž dobu od přirážek zemských, okresních a obecních (včetně školních) k této dani.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru financí.

Podáním ze dne 22. listopadu 1918 žádá královské věnné město Hradec Králové o poskytnutí dalších výhod daňových pro přestavby a novostavby v t. zv. pevnostním rayonu, ježto lhůta k dokončení těchto budov (viz zákony ze dne 8. února 1897 č. 53 ř. z. a ze dne 19. srpna č. 186 ř. z. a nařízení ministra financí ze dne 27. listopadu 1915 č. 347 ř. z., jímž lhůta tato byla o 2 léta prodloužena dnem 19. února 1919 uplyne.

K žádosti této, která se dotýká důležitých zájmů bytově-politických, zaujímá vláda následující stanovisko:

Praktické zkušenosti, které byly s těmito zákony učiněny, jsou - jako až dosud všude - nanejvýš nepříznivé, neboť ze 167 domů, resp. 177 konskripčních čísel, přestaveno bylo za dobu 22 let pouze 23; ukázalo se dále, že poskytované osvobození znamená zákonitě přisouzené privilegium pro majitele určitého domu, kteréž (t. j. osvobození) jsouc kapitalisováno, zvyšuje kapitálovou hodnotu objektu jen ve prospěch jednotlivce na útraty celku.

Avšak nehledě ani k tomu, otázka zde uvedená může posuzována býti pouze v souvislosti s ostatními akcemi, které svého času na poli péče bytové byly provedeny; významnou část akcí těchto representuje zákon z 28. prosince 1911 č. 242 ř. z., týkající se výhod berních pro novostavby atd., jenž sleduje vůdčí myšlenku "snížení nominelně vysokých sazeb daňových, zkrácením doby osvobození" a úmyslně poskytuje větší výhody daňové novostavbám než přestavbám, vycházeje ze správného stanoviska, že při takřka chronickém nedostatku bytů v prvé řadě potřeba jest rozmnožení a tudíž i zlacinění bytů, nikoliv pouhé náhrady, třeba lepší kvalitou; zajisté i poslednější moment jest zejména v zdravotním ohledu bytově-politickou nutností, ale přece jenom nutností v druhé řadě.

Z těchto důvodů není s to vláda přistoupiti na poskytnutí nějakých daňových výhod, pokud se jedná o přestavby.

Zcela jinak má se věc ohledně novostaveb v tak zvaném pevnostním rayonu.

Zde jedná se o stavby na pozemcích dosud nezastavěných, tedy vyhovuje se v prvé řadě požadavku po rozmnožení domů a bytů domy státi budou na pozemcích, které obec svého času od eráru koupila, z pozemků těchto velmi značná část (89 h 19 a 51 m²) dosud není zastavěna; jest dále v eminentním zájmu veřejném, aby v činnosti stavební, která se až dosud zdárně vyvíjela (postaveno dosud 265 staveb), a která se jedině v t. zv. pevnostním rayonu zdárně vyvíjeti může. bylo pokračováno, nemají-li oběti, které obci přineslo převzetí a zbourání pevnosti, vypravení t. zv. pevnostního rayonu všemi předpoklady stavebního vývoje jako: zřízením kanalisace, vodovodu, sadů atd. zůstati marnými.

Vláda tudíž navrhuje, aby městu Králové Hradci poskytnuty tytéž výhody, které v zcela obdobném případě poskytnuty byly městu Olomouci (posléze zákonem ze dne 3. února 1918 čís. 58 ř. z.).

Výhody ty spočívají v tom, že

l. lhůta k dokončení novostaveb prodlouží se o 10 let, t. j. až včetně do 19. února 1929, a že

2. poskytuje se úplné osvobození od činžovní daně na dobu 12 let,

obé ve formě změny dotčených přechodních ustanovení § 28. cit. zákona z r. 1911, jichž platnost cestou administrativní prodloužena byla do konce roku 1920 (akt. čís. 195/19).

Co se týče zejména výhody ad 2., žádá obec za úplné osvobození po dobu 18 let; tento petit znamená nepoměrně větší výhodu, než před cit. zák. z r. 1911, neboť tenkráte obnášelo všeobecné osvobození 12 let, tedy znamenalo 18leté osvobození výhodu větší 50%, kdežto dnes obnáší všeobecné osvobození pouze 6 let, a tedy poskytnutí 18letého osvobození znamenalo by vzhledem k nižším sazbám daňovým výhodu skoro 150%.

Zbývá ještě zmíniti se o otázce přirážkové.

Zákonem zemským ze dne 18. dubna 1897 čís. 22. z. z. (čl. l.) osvobozeny od placené zemských, okresních a obecních (incl. školských) přirážek stavby (do 19. února 1907 úplně dokončené) na tutéž dobu, na kterou posud přiznáno bylo 18leté osvobození od daně činžovní.

Toto osvobození platí - dle čís. pat. z l. července 1914 č. 38 ř. z. (čl. III.) - také pro stavby, jimž poskytnuty výhody daňové zákona ze dne 19. srpna 1908 č. 186 ř. z. t. j. pro stavby úplně dokončené do 19. února 1917, a sice na dobu trvání výhody daňové tím t o zákonem poskytnuté; ježto tato výhoda nař. min. ze dne 27. listopadu 1915 č. 347 ř. z. prodloužena byla na další 2 léta (t. j. na stavby úplně dokončené do 19. února 1919) platí stejně dlouho i osvobození přirážkové, aniž by bylo bývalo potřebí nějakého nového legislativního opatření (výnos býv. rak. min. fin. ze dne 13. února 1918 č. 23.565/17.

Na osvobození od přirážek po dobu osvobození od daně státní dlužno z týchž důvodů jako dosud trvati; stylisaci § 2. navrhuje vláda dle návrhu zemského správního výboru.

Osnova tato budiž přikázána výboru finančnímu s určením 8 denní lhůty ve smyslu § 33. zákona ze dne 9. listopadu 1918 č. 36. nař. ku podání zprávy.