Národní shromáždění československé 1918 – 1920

K úřadu porotce mohou býti povolávány jen osoby, které:

1. dokonaly 35. rok svého věku,

2. umějí čísti a psáti,

3. mají domovské právo v některé obci Československé republiky,.

4. bydlí v obci pobytu aspoň rok.

Nezpůsobilým k úřadu porotce jest:

1. kdo pro tělesné nebo duševní vady nemůže dostáti povinnostem porotce,

2. kdo plně nepožívá občanských práv, zejména také ten, kdo pro marnotratnictví. pro zneužívání alkoholu nebo jiných nervových jedů byl zbaven svéprávnosti, a každý, na jehož jmění byl uvalen konkurs až do skončení konkursu,

3. ten, proti komu se vede trestní vyhledávání nebo vyšetřování, nebo kdo jest obžalován pro trestný čin z úřední povinnosti stíhaný, spáchaný z pohnutek zištných a nečestných. nebo kdo má pro takový čin trestný odpykati trest, uložený mu trestním soudem,

4. kdo byl trestním soudem odsouzen pro přečin neb přestupek ke ztrátě volebního práva do obecního zastupitelstva, pokud toto vyloučeni trvá, kdo byl odsouzen pro zločin k trestu žaláře ne více než pětiletému, po dobu pěti let po odbytém trestu, kdo byl odsouzen k trestu žaláře více než pětiletému, po dobu deseti let po odpykání trestu, vyjma odsouzení pro zločiny dle §§ 63. a 64. tr. z., kde nezpůsobilosti té není vůbec, a zločiny politické, kde nezpůsobilost přestává odbytím trestu,

5. kdo pro sebe nebo svoji rodinu z veřejných prostředků béře chudinskou podporu, anebo ji bral v posledním roce.

K úřadu porotčímu nebuďtež povoláváni:

1. úředníci, zřízenci a dělníci veřejných úřadů a podniků, skutečně činní, vyjímajíc profesory a učitele na vícetřídních školách,

2. osoby podléhající dle §u 11. tr. voj. ř. vojenskému soudnictví,

3. duchovní církví a náboženských společností zákonem uznaných,

4. osoby, zaměstnané při soukromých drahách a podnicích plavby vodní a vzduchové, veřejné dopravě sloužících,

5. osoby, zaměstnané při elektrárnách a plynárnách sice soukromých, ale také veřejné osvětlení nebo pohon obstarávajících,

6. osoby, neznající jednací řeči porotního soudu.

Úřad porotce mohou odmítnouti:

1. ti, kdo dokonali 60. rok svého věku, pro vždy,

2. ženy jednou pro vždy; mají však právo v měsíci srpnu ohlásiti u obecního úřadu svého bydliště, že počínajíc příštím rokem, chtějí úřad porotce zastávati,

3. členové zákonodárného sboru po čas zasedání,

4. starostové obcí a vyšších svazů místní samosprávy,

5. veřejní profesoři a učitelé, lékaři a lékárníci, je-li jejich nepostradatelnost v povolání potvrzena představenými v úřadě nebo obecném starostou na příští rok.

6. osoby, zapsané v seznamu obhájců ve věcech trestních,

7. každý, kdo dostál své povinnosti jako porotce v jednom porotním období, až do konce příštího kalendářního roku.

Osoby, jež tohoto práva chtějí použíti, buďtež veřejnou vyhláškou vyzvány, aby tak učinily u obecního úřadu svého bydliště v měsíci srpnu, a pozbývají této výhody, neučiní-li tak.

Počátkem měsíce září sestaví obecní komise prvotní seznam, t. j. seznam všech osob v obci bydlících, které dle předchozích ustanovení jsou povolány za porotce.

Tato komise skládá se ze starosty jako předsedy a ze čtyř osob k úřadu porotčímu způsobilých, volených obecním zastupitelstvem. Aspoň dva členové komise musejí býti ženy předpokládajíc, že jsou ženy vůbec obsaženy v seznamech porotčích. Ve velkých obcích může býti těchto komisí zvoleno několik a předsedá jim pak buď starosta nebo předsedové, zvolení obecním zastupitelstvem z jeho středu.

Prvotní seznam budiž nejméně po 8 dnů vyložen v úředním sídle obecního starosty, aby každý mohl do něho nahlédnouti, a budiž to veřejně, způsobem v obci obvyklým, oznámeno a připomenuto, že každý má právo učiniti námitky proti tomuto seznamu. Každý účastník je oprávněn učiniti v této lhůtě písemné nebo protokolem u obecního starosty námitky, že v prvotním seznamu byl pominut někdo dle zákona způsobilý, nebo že zapsán byl někdo dle zákona nezpůsobilý a nepřípustný, anebo může týmž způsobem zjednati platnost důvodům, jež ho sprošťují úřadu porotce.

O podaných námitkách a o správnosti důvodů uvedených pro sproštění od úřadu porotce rozhoduje obecní komise (§ 5.).

Tato rozhodnutí, jakož i stížnosti do nich podané buďtež poznamenány v prvotních seznamech. Takovou stížnost nutno podati do tří dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo úředně oznámeno.

Byla-li rozhodnutím obecní komise ve vyhlášeném seznamu učiněna nějaká změna, oznámí se to vyhláškou v úředním sídle a vyrozumějí se o tom účastníci. Těm, kdož podali námitky, buď oznámeno, jak o nich bylo rozhodnuto. Taktéž postupovati jest tehdy, když někdo k platnosti přivádí důvody, z nichž chce býti úřadu porotce sproštěn.

Obecní komise, vyřídivši námitky, má z osob, zapsaných v prvotním seznamu, poznamenati ty, které pro jich rozumnost a počestnost, poctivé smýšlení a pevnou povahu a pro jejich znalost zemských řečí pokládá za zvláště způsobilé k úřadu porotčímu.

Do konce září předloží pak obecní starosta prvotní seznam s protokoly o jednáni komise se všemi spisy, které se vztahují k podaným reklamacím a žádostem za sproštění, okresnímu hejtmanovi. Okresní hejtman seznam ihned prozkoumá a shledá-li, že při jeho sestavování stalo se něco proti zákonu anebo že jsou v něm značné nesprávnosti, má jej vrátiti obecnímu starostovi k opravě. Má-li touto opravou někdo býti vypuštěn, kdo dříve byl zapsán, nebo má-li někdo býti zapsán, kdo dříve byl pominut, budiž se seznamem opraveným právě tak naloženo, jako se seznamem dříve sepsaným. Seznam opravený budiž okresnímu hejtmanovi opětně zaslán, nejdéle do konce října. Jestliže by obecní starosta se sestavením, opravou nebo zasláním prvotního seznamu příliš prodléval, může okresní hejtman tyto nedokončené úřední práce dáti vykonati svými zřízenci na náklad obce.

Okresní hejtman předloží prvotní seznamy svého úředního obvodu se všemi k tomu patřícími listinami presidentu sborového soudu l. stolice, vyjádře se při tom o posudku obecní komise.

V místech s vlastním obecním statutem zasílá obecní starosta prvotní seznam přímo presidentu sborového soudu l. stolice s vyjádřením dle § 9.

President sborového soudu l. stolice svolává komisi, jež nejdéle v měsíci listopadu sestaví roční seznam pro obvod toho sborového soudu.

Komise skládá se z presidenta nebo jeho, jím určeného zástupce jako předsedy, ze tří soudců, které povolá president z radů sborového soudu nebo z přednostů okresních soudů tohoto obvodu, a z pěti důvěrníků. Důvěrníky ty a pět náhradníků volí až do další zákonné úpravy věci zastupitelstvo města, kde porotní soud má své sídlo. Důvěrníci ti nechť jsou způsobilí k úřadu porotčímu pro obvod tohoto sborového soudu (§ 1 až 4) a zaručují svou znalostí místní a osobní i svou nezávislostí věcné rozhodování. Dva z členů musejí býti ženy. Nechtěl-li by některý důvěrník vstoupiti do komise, anebo nechtěl-li by vůbec plniti povinnosti jemu uložené, má president sborového soudu bez odkladu povolati za něj náhradníka v tom pořadí, jak byli seřazeni důvěrníci v oznámení, které učinilo o jejich volbě obecní zastupitelstvo presidentu sborového soudu.

President oznámí v čas správci politického zemského úřadu, kdy se bude konati sezení, a tento nechť pošle k sezení některého zřízence.

Tento zřízenec má jen poradní hlas.

Komise rozhoduje předem o stížnostech, jež jsou zapsány v seznamech. Nebyl-li někdo proti zákonu do seznamu zapsán, zařídí komise, aby se tak stalo. Potom přikročí se k sestavení ročního seznamu, jenž se skládá ze seznamu hlavního a ze seznamu doplňovacího.

Roční seznam sestavuje se tím způsobem, že komise sestaví z prvotních seznamů ty osoby, které ve smyslu § 8. pokládá za nejzpůsobilejší a nejhodnější k porotčímu úřadu, do jednoho seznamu (seznam hlavní), z něhož se berou porotci pro příští kalendářní rok.

Stejným způsobem sestavuje komise z osob, které bydlí v sídle porotního soudu nebo v nejbližším okolí, druhý seznam (doplňovací seznam), z něhož se berou porotci náhradní. Kolik osob má býti zapsáno do obou těchto seznamů, bud určeno, hledíc k počtu řádných a mimořádných období zasedacích, kolik jich příštího roku kalendářového asi bude, tím způsobem, aby jich v každém seznamu bylo zapsáno o polovici více, než jich bude třeba dle počtu porotních zasedání, jichž lze očekávati.

Jak v hlavním, tak v doplňovacím seznamu musí býti jedna třetina žen, pokud k tomu stačí počet žen, zapsaných v prvotním seznamu.

Roční seznam budiž vytištěn a poslán presidentovi sborového soudu ll. stolice, vrchnímu státnímu zástupci, správci politického úřadu zemského, dále státním zástupcům, okresním hejtmanům, přednostům okresních soudů a obecním starostům v obvodu sborového soudu.

Přednostové úřadu a obecní starostové jsou povinni, oznámiti ihned presidentovi sborového soudu prvé instance, když by během roku nabyli vědomosti, že někteří porotci, v seznamu ročním zapsaní, stali se k úřadu porotčímu nezpůsobilými (§ 2), nebo že nastaly příčiny, pro které by k tomu úřadu nemohli býti povoláni.(§ 3), anebo když by osoby branného stavu byly povolány ke službě vojenské (§ 3 č. 2). Nastala-li by příčina, která dle zákona úřadu porotčího sprošťuje, teprve po lhůtě vyměřené k podání námitek, mají také osoby zmíněné v §u 4. č. 3-7 právo, žádati na jmenovaném presidentovi, aby byly ze seznamu vymazány.

O tom, zda-li takového vymazání z ročního seznamu jest třeba, a přísluší-li komu právo za to žádati, rozhoduje president sborového soudu l. stolice.

Čtrnáct dní před početím každého období porotního sestaví se losováním při sborovém soudu l. stolice v přítomnosti dvou soudců a státního zástupce v sezení veřejném seznam služební. Advokátní komora budiž pozvána, aby k tomuto úkolu vyslala zástupce.

Při zřizování seznamu služebního buďtež z ročního seznamu nejprve vyloučeny osoby v branném poměru, jež pro porotní období byly povolány k vojenské službě. Potom buďtež vložena jména ostatních osob v obou částech ročního seznamu zapsaných ve dvojí osudí, z něhož president sborového soudu vytáhne 36 porotců hlavních a pak 9 porotců náhradních. Mezi vylosovanými budiž jedna třetina žen, předpokládajíc, že v ročním seznamu jest zapsán dostatečný počet způsobilých žen. Aby tomuto předpisu bylo vyhověno, je nutno, vložiti nejprve do osudí jména žen a vylosovat porotce ženy a teprve pak losovat zvláště muže. O tom všem se sepíše protokol.

Zbývá-li v ročním seznamu již jen tak malý počet jmen, že hlavní seznam má méně než 54 a seznam doplňovací méně než 14 jmen, má komise, složená podle §u 11., prve než se počne sestavovati seznam služební doplniti seznam roční až do čísel právě uvedených.

President sborového soudu l. instance má oněch 36 hlavních a 9 náhradních porotců písemně obeslati a pojmenovati jim místo, den a hodinu, kde a kdy porota počne zasedati, poukazuje zároveň k zákonným účinkům, kdyby se nedostavili. Při tom jest i k tomu hleděti, aby obsílka jim byla dodána k vlastním rukám 8 dní před početím zasedání.

Dostaví-li se před početím hlavního přelíčení méně než 30 porotců hlavních, buďtež doplněni na tolik, kolik jich do tohoto čísla chybí z 9 porotců náhradních, a to tím způsobem, aby pokud je to dle služebního seznamu a dle počtu dostavivších se porotců možno, bylo z těchto 30 porotců 20 mužů a 10 žen. Proto vloží předseda soudu porotního v přítomnosti členů tohoto soudu, žalobce a obhajců osob obžalovaných jména 9 porotců náhradních do osudí, a to zvláště muže a ženy, vytáhne z něho potřebný počet jmen a přečte je. Jestliže mezi dostavivšími se hlavními porotci není 10 žen, počne se doplňovati počet dostavivších se hlavních porotců do 30 nejdříve ze 3 ženských porotců náhradních a teprve, když by se žen nedostávalo, přiberou se potřební porotci losováním z mužských porotců náhradních. O tom se sepíše protokol.

Má-li se před porotou jednoho a téhož dne konati hlavní přelíčení o několika případech trestních, může se lavice porotců pro všecky tyto případy sestaviti před početím přelíčení o případu prvním.

Lavice porotců, pro první případ sestavená, zůstane ve své činnosti i pro ostatní případy, o nichž se má téhož dne konati hlavní přelíčení, prohlásí-li ti, kdož mají právo porotce zamítati, že s tím souhlasí.

Byla-li pro některý z následujících případů trestních sestavena nová lavice porotců k žádosti někoho, kdo má právo porotce zamítati, zůstane tato lavice i pro ostatní další případy ve své činnosti, prohlásí-li ti, kdož mají právo porotce zamítati, že s tím souhlasí.

Zdrží-li se nějaké přelíčení, jehož počátek byl ustanoven na určitý den, buď proto, že předešlá líčení déle trvala, nebo z jiné nahodilé příčiny tak, že má počíti teprve čtvrtého dne nebo ještě později po tom dnu, kdy byla sestavena lavice porotců, budiž sestavena lavice porotců nová.

Každý porotce, jenž se nedostaví, ač byl obeslán, a neprokáže nějaké neodvratné překážky, nebo jenž se vzdálí bez dovolení předsedy porotního soudu před skončením porotního sezení, buď porotním soudem potrestán peněžitou pokutou jeho poměrům majetkovým přiměřenou, a nemá-li majetku, ztrátou způsobilosti k úřadu porotce na dobu 1 roku. V případě opětném dlužno trest zdvojnásobiti.

Proti tomuto nálezu může podati potrestaný toliko námitky do 8 dnů ode dne, kdy mu byl dodán nález porotního soudu, a nezasedá-li již, u sborového soudu l. stolice. Prokáže-li náležitě. že mu obsílka nebyla řádně dodána, nebo že pro nějakou nepředvídanou a neodvratnou překážku nemohl přijíti, anebo že uložená pokuta neodpovídá jeho obmeškání, může žádati za zrušení nebo zmírnění uloženého trestu. Proti rozhodnutí o tom učiněnému není opravného prostředku. Ustanovení trestního řádu o tom, jak se má naložiti s peněžitými pokutami podle něho uloženými, platí též o pokutách v tomto §u zmíněných.

Ke konci každého období porotního otaž se předseda porotního soudu porotců, zda-li chtějí užíti práva na osvobození, daného jim v § 4., č. 7, až do konce příštího roku kalendářového nebo na kratší dobu. Prohlášení o tom učiněná buďtež oznámena presidentovi sborového soudu l. stolice, aby se to zaznamenalo v ročním seznamu.

Každý porotce a důvěrník, jenž vykonal svou povinnost, dostane na svou žádost, nebydlí-li v sídle porotního soudu, náhradu za cestovné, za přenocování a stravu. Porotci a důvěrníci, kteří jsou odkázáni na mzdu, denně nebo týdně vyplácenou, a vykonáváním úřadu porotčího utrpí prokazatelnou ujmu na tomto výdělku, obdrží mimo to bez ohledu na své bydliště za každý den náhradu za ušlý výdělek. Výši těchto náhrad pro každý rok určí president sborového soudu I. stolice pro obvod tohoto soudu, vyslechna politické úřady

Právo zamítací, uvedené v §u 308 tr. ř., budiž tak vykonáváno. aby lavice porotců byla obsazena nejvýše jednou třetinou ženami, a předseda, oznamuje dle §u 309 tr. ř. účastníkům, kolik porotců mohou odmítnouti, má jim oznámiti také, je-li toho dle služebního seznamu a počtu dostavivších se porotců třeba, kolik žen a kolik mužů může každý odmítnouti.

Ustanovení tohoto zákona, týkající se sestavování seznamů porotčích, nabývají účinnosti za 6 neděl po vyhlášení. Jinak nabývá zákon účinnosti dnem 1. ledna 1920. Tímto dnem pozbývá platnosti zákon z 23. ledna 1873, č. 121 ř. z.

Ministrům vnitra a práv je uloženo, aby tento zákon provedli.

Návrh, podaný vládou po slyšení na slovo vzatých odborníků a pražského odboru soudcovského, vyhovuje dlouho již cítěné potřebě po demokratisaci soudů porotních. Dosavadní zákon o sdělávání seznamů porotčích přidržel se systemu censového, připouštěje k úřadu porotčímu vůbec jen ty, kdož platí zákonné minimum přímých daní, modifikovav jej systemem kapacitním; připouští totiž v §u 1. č. 5 jisté třídy osob, nehledě k tomu, jakou daň platí, ježto samo jich povolání, stav atd. zabezpečují dostatečně jejich inteligenci. Za dnešních poměrů, kdy v českých zemích vzdělání jest všeobecně rozšířeno a kdy vykonávání jiných politických práv není již odvislo od výše placené přímé daně, pozbylo toto omezující ustanovení důvodu. Návrh povolává k úřadu porotce každého, kdo dokonal 35. rok svého věku, kdo umí číst a psát, má domovské právo v některé obci Československého státu a v obci pobytu aspoň rok bydlí.

Aby se tím však nedostaly k úřadu soudcovskému i osoby, kterým pro nouzi, v níž jsou, nedostává se vnější a vnitřní neodvislosti, vylučuje návrh v §u 2. č. 5 osoby, které béřou pro sebe nebo pro svoji rodinu chudinskou podporu z veřejných prostředků anebo ji v posledním roce braly.

Samozřejmě nemohou býti povolávány za porotce osoby, neznající jednací řeči porotniho soudu.

Návrh povolává k úřadu porotčímu také ženy. Ženy jsou dnes členy Národního shromáždění, jest jim přiznáno aktivní i passivní právo volební do zákonodárného sboru i jiných veřejných korporací a působí úspěšně v sociálním životě. Nelze jim tedy upírati ani způsobilosti k úřadu porotčímu.

Ženy v praktickém životě v četných povoláních prokázaly, že dovedou snésti i nejtěžší fysické námahy a jejich citovost jim není na závadu, aby chladně posuzovaly záležitosti ve svých obchodech a povoláních. Byly-li proto ženy povolány již k činnosti zákonodárné, nelze jich nepřipustiti k činnosti soudcovské. Na druhé strané vláda. povolávajíc ženy co do kvalifikace naprosto za stejných podmínek s muži k úřadu porotčímu, nemohla nepřehlédnouti, že by narazila na veliké překážky, kdyby ženy co do počtu přibraných sil k úřadu porotčímu byly postaveny úplně na roveň mužům. Péče o domácnost a děti, nehledě ani k jiným ženám vlastním okolnostem, vyplňuje život ženy tak, že by jí často bylo velice obtížno, úřad ten vykonávati. Nebylo by tedy vhodno nutiti ženu tak jako muže, aby úřad ten převzala. Proto bylo dáno v §u 4. č. 2 ženám právo, aby mohly pouhým ohlášením, neudavše důvodů, odmítnouti úřad porotčí. Aby nemusily pravidelně každý rok odmítati, platí toto odmítnutí potud, pokud v srpnu některého roku neohlásí, že že chtějí býti pojaty do seznamů porotčích na příští rok. Když jednou odmítly, mohou se opětně kdykoli v měsíci srpnu přihlásiti, že chtějí vykonávati úřad porotčí.

Ze stejných důvodů ustanovuje návrh dále, že lavice porotců může býti obsazena ženami nanejvýše do jedné třetiny.

Dle platného zákona (§ 3. č. 1., 4., 5.) nemají býti povoláváni za porotce státní úředníci a zřízenci ve skutečné službě jsoucí, vyjímajíc profesory a učitele na vysokých školách, učitele na obecných školách a ty, kdo jsou zaměstnáni ve výkonné službě u pošt, železnic, telefonů a paroplavby. Důvodem tohoto ustanovení bylo, že by veřejný prospěch, jemuž tyto osoby v postavení svém slouží, mohl jich povoláním k úřadu porotčímu trpěti. Ale tento důvod neplatí pouze o státních úřednících, nýbrž i o úřednících samosprávy, ba o všech úřednících, kteří trvale nebo dočasně obstarávají veřejné funkce. Stejně je tomu tak i u zřízenců a dělníků při veřejných úřadech a podnicích. Pod pojem ten pak spadají osoby vytknuté v § 3., č. 5. platného zákona, takže nebylo třeba je zvláště uváděti. Za to bylo nutno pojati zvláště do zákona osoby zaměstnané při soukromých drahách a podnicích plavby, veřejné dopravě sloužících, a osoby, zaměstnané při elektrárnách a plynárnách soukromých, pokud veřejným účelům slouží. Učitelé obecných škol až na ty, kteří jsou na školách jednotřídních a které lze těžko nahraditi, nemají býti dle návrhu vyloučeni z úřadu porotčího. Není důvodu, proč by právě oni, kteří jsou k takovému úřadu zvláště způsobilí, měli býti z něho vyloučeni. Bude-li jich k výkonu jich povolání nezbytně třeba, mohou dle §u 4., č. 5 odmítnouti povolání za porotce.

Proti platnému zákonu přiznává se v návrhu právo odmitnouti úřad porotčí starostům obcí a vyšších svazů místní samosprávy a dále osobám, zapsaným v seznamu obhájců ve věcech trestních. Stále rostoucí úkoly samosprávy ukládají starostům obci a vyšších svazů místní samosprávy tolik práce, práce často tak namáhavé, nutkavé a důležité, že by povoláním jich k úřadu porotčímu mohl trpěti veřejný zájem, jemuž slouží.

Obhájci ve věcech trestních bývají při soudech porotčích činni již tím, že se jim ukládá zastupování bezplatné, takže by bylo nespravedlivo vyžadovati od nich mimo tuto povinnost ještě vykonávání úřadu porotčího. Obecnímu starostovi dává návrh k ruce komisi, volenou obecním zastupitelstvem, aby při sestavování seznamů porotčích a při označování osob k úřadu porotčímu zvláště způsobilých, byla vyloučena veškerá libovůle a zaručena úplná objektivnost.

Aby se předešlo všeliké úmyslnosti a stranickosti při sestavování ročních seznamů, bylo v návrhu Dra Wintra a soudr. z 20. října 1909 navrženo, aby se výběr porotců do ročního seznamu dál losem. Vláda však není toho názoru, že by se dalo docíliti lepšího výběru, kdyby se přenechal náhodě než vědomé činnosti. Souditi mají přece jenom osoby nejlepší jak charakterem tak vědomostmi, a toho lze dosíci jen výběrem vědomým. Nedůvěra do nestrannosti výběru byla snad na místě za starého Rakouska, úřadům našeho státu možno tuto věc zajisté s důvěrou svěřiti.

Když byly ženy připuštěny k úřadu porotčímu, jest důsledno, že se povolávají také do uvedených komisi, a to vždy nejméně dvě. Mají bdíti nad tím, aby se nestranně postupovalo vůči ženám. Učelem ustanovení §u 8. a 21. jest, aby do seznamů služebních, pokud to seznamy hlavni připouštějí, bylo pojato tolik žen, aby lavice porotců z jedné třetiny mohla býti obsazena ženami.

V §u 25. navrhuje se porotcům náhrada za cestu a poskytnuti náhrady za promeškaný výdělek, za nocleh a stravné. Povolání osob nemajetných činí tuto změnu nutnou. O původním návrhu se vyslovila, jak uvedeno úvodem tohoto odůvodnění, k žádosti ministerstva řada odborníků a soudcovský odbor pražský. K jich námětům bylo většinou přihlíženo při konečné úpravě návrhu. V některých bodech, kde nebyla shoda mezi těmito názory, volilo ministerstvo spravedlnosti střední cestu.

Po stránce formální se navrhuje, aby tato osnova byla přikázána právnímu výboru k projednání.