Část trati severozápadní dráhy mezi Libňovsí a Ziželicemi nad Cidlinou vystavěna jest pod oborou panství býv. hraběte Kinského, přímo na břehu Žehunského rybníka. na půdě, jejíž geologické složení stále ohrožuje bezpečnost jízdy a nutí dráhu, aby sesouvající se trať s velikým nákladem ustavičně spravovala a udržovala. Severní břeh Zehuňského rybníka je svrchovaně nevýhodný a přímo nebezpečný pro trať, která v budoucnosti vybudována musí býti na trať dvojkolejnou. Už fakt, že vzdálenost mezi sousedními stanicemi Libňovsí a Žiželicemi činí 11 km, je důkazem, že dráha nejde po území normálním. Technická a strážní služba na trati je velmi nesnadná, a dráha v těchto místech, omezená přímo s jedné strany rozsáhlou oborou a s druhé strany dlouhým rybníkem, vydána je stálému nebezpečenství, že vlak se vyšine do rybníka. Trať v místech tak nepříhodných vystavěna byla jen ze zřetele na zájmy býv. knížete Kinského, velkostatku chlumeckého jakožto majetníka pozemků, na nichž trať se budovala, a při tom akciového podílníka této dráhy, a také se zřetele na cukrovar v Šlibovicích, který však již před 20 lety byl zrušen, - vesměs tedy z důvodů, které se nekryjí se zájmy a zásadami republiky ani s hospodářskými potřebami celého kraje.
Naproti tomu třeba uvésti, že přeložení trati mezi Libňovsí a Žiželicemi na jižní stranu rybníka Zehuňského, znamenalo by všestranný prospěch. Především bylo by možno vésti dráhu po terrainu zcela bezpečném, pevném, rovném a neohroženém žádným sesouváním půdy ani zavodněním. Trať mezi Libňovsí a Žiželicemi, dotýkala by se obcí: Žehuně, Choťovic, Korců (dvora), Končic. Mezi stanicemi Libňovsí a Ziželicemi zřízena by byla zastávka v Choťovicích. Stavba trati neskýtala by žádných nesnází ani po stránce technické ani po stránce finanční. Všecky interesované obce, nejen ty, které by ležely přímo na nové trati, nýbrž i obce vůkolní byly by ochotny na novostavbě dráhy účastniti se finančně podle potřeby co nejvíce. Kdyby stavba této trati byla ihned povolena, znamenalo by to i velikou úlevu sociální, poněvadž by tak obce svému dělnictvu mohly ihned opatřiti na novostavbě dráhy práci jako práci nouzovou. S hlediska národohospodářského veliký význam nové trati z Libňovsi přes Choťovice do Žiželic byl by v tom, že by stoupla prosperita všech obcí, které polohou dosavadní trati na severním břehu Zehuňského rybníka byly hluboce poškozovány. Město Žiželice bylo od své stanice, která umístěna byla v obci Převýšově, vzdáleno přes 3 km a tim trpělo velice samo i všecky obce okolní. Veliká vzdálenost nádraží zdražovala dovoz uhlí, zboží a všech potřeb. Přenesení trati na jižní stranu Žehunského rybníka umožnilo by, aby nádraží vystavěno bylo v městě Žiželicích, které spojeno jest s dalekým okolím okresními silnicemi. V Žiželicích je mechanická tkalcovna se 700 dělníky, která se rozšíří v přádelnu, ruční tkalcovství rozesílá svoje výrobky do světa, ve vůkoli je hojný průmysl cihlářský, vyváží se z okolí také zelenina, zelí, obilí, brambory a j., do vůkolních cukrovarů vyváží se značné množství řepy cukrovky, - což všecko dosavadní polohou trati a velikou vzdáleností nádražní stanice, umístěné v nepříhodném místě, bylo velice ztěžováno, ne-li přímo znemožňováno. Dlužno ještě pamatovati na to, že stává se také aktuelní stavba dráhy z Týnce nad Labem do Žiželic, aby se nabylo přímého spojení z Týnce n. L. přes Ziželice na Chlumec, Nový Bydžov atd.
Návrh, aby část trati severozápadní
dráhy mezi stanicemi Libňovsí a Ziželicemi
nad Cidlinou přeložena byla na výhodnější
místo na jižní straně rybníka
Žehuňského, odkazuje se formálně
železničnímu výboru.