nejvýznačnějším a nejaktuálnějším otázkám, jež řešiti musí náš stát československý, náleží bez odporu zaopatřiti našim kulturním rostlinám dostatečné množství živin k nutnému jejich vývoji.
Pro nedostatek živin, jmenovitě dusíku, klesla
zemědělská produkce v Čechách
a na Moravě v té míře, že sklizeno
bylo roku 1918 z jednoho ha
9 až 10 q pšenice
8 až 9 q žita,
7 až 8 q ovsa,
8 až 9 q ječmene,
tedy depresse tak značná, že snížena byla produkce více než o polovinu proti normálním sklizním.
Otázka dusíková zasahuje příliš hluboce do soukromohospodářských i národohospodářských poměrů veškerého obyvatelstva našeho státu. Jsme v jakési dusíkové krisi, neboť chilský ledek nám dovážen býti nemůže, síranu amonatého potřebuje se částečně pro výrobu výbušných látek a jediná továrna na dusíkaté vápno ve Falknově, založená metalurgickou a chemickou společností v Ústí nad Labem za finanční podpory 8 milionů korun býv. státem rakouským, neprodukuje v té míře, v jaké by skutečně produkovati mohla.
Kdyby byla bývala zvýšena produkce hned od proklamace naší republiky na 8 vagonů denně, tedy mohla za měsíc listopad, prosinec, leden a únor vyrobiti na 900 vagonů dusíkatého vápna, to jest 90.000 q dusíkatého vápna, jehož mohlo býti s prospěchem užito pro zemědělství.
Uvážíme-li, že veškerá produkce síranu amonatého ročně v naší republice. činí 450.000 q a že toto množství jest naprosto nedostatečné krýti potřebu dusíku našich kulturních rostlin, pak nelze pochopiti, jak může býti tato továrna ve Falknově směrodatnými činiteli ignorována.
Vzhledem k fysiologickému faktu, že bez dusíku není žádného života na povrchu zemském a tedy, že vývoj produkce našich kulturních rostlin, jmenovitě chlebovin, musí zůstati v úplné depressi, jest třeba, aby ministerstvo zemědělství ihned vyslalo ke zřízení závodu ve Falknově odborníka, jenž rozumí úplně manipulaci a výrobě a aby zařídilo energicky vše tak, by továrna byla uvedena na výši doby technických vymožeností a zvýšena byla výroba dusíkatého vápna ve prospěch zvýšení našich výnosů veškerých kulturních rostlin, jmenovitě chlebovin. Náš stát stojí daleko, pokud se týká náhrad nejvýznačnější živiny dusíku, za Německem, Belgií, Dánskem a severní Italií. V Čechách a na Moravě spotřebovalo se průměrně na jeden hektar 3 až 4 kg dusíku, kdežto v Německu 10 kg dusíku.
Jest nezbytně třeba, aby byla nejen v továrnách
produkce dusíkatých hnojiv zvýšena,
ale aby bylo postaráno o vybudování nové
továrny na výrobu síranu amonatého
podle způsobu Haberova.
Návrh budiž dán výboru zemědělskému.