Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 640.

Dotaz

poslanců Buřívala a V Feimana na pana ministra železnic o jazykových poměrech u dráhy buštěhradské, zejména pokud se týče zněmčeného území, z něhož právo jazyka českého jest doposud vyloučeno.

Pane ministře!

Došly mne tyto informace:

Přes to, že od převratu uplynulo téměř 5. měsíců, národnostní a politické poměry nejsou dosud u buštěhradské železnice upraveny tak, aby odpovídaly změněné situaci, aby odpovídaly zájmům státním a tím i zájmům českého personálu.

Po stránce jazykové trvá posud uzavřené německé území, z něhož práva češtiny jsou vyloučena. Od Milostína až do Chba úřaduje se výlučně německy, němčina vnucuje se staničními úřady početně silným českým menšinám v Žatci, Chomutově atd., českému úřednictvu a personálu je zapověděno zejména v písemném styku s tak řečenou německou tratí užívati češtiny, ředitelství zakazuje i dopisovati česky státním úřadům, v německém kraji ležícím, ač právo češtiny v tomto území bylo uznáváno i rakouskými zákony, jež byly vládou československé republiky převzaty, ba dokonce nařizuje, aby se v českém území dopisovalo železničnímu lékaři německy. Ředitelství nejeví nižádné snahy, aby vhodnými opatřeními poměry jazykové ve zněmčilém území byly přizpůsobeny potřebám státu a potřebám českého lidu, žijícího tam v tisících. Naopak čeští úředníci, kteří byly do zněmčilého území po převratu vysláni, byli již odvoláni a němečtí úředníci, známí protičeskou záští a agitací proti československému státu, ponecháni na svých místech.

Poměry tyto, jež mohou v dané chvíli ohrožovati i klidný vývoj československé republiky, jak události nedávných dnů skutečně ukázaly, mohou u buštěhradské železnice trvati jenom proto, že v generálním ředitelství nejdůležitější obory stále jsou v rukách německých úředníků. Nic neznamená ústupek, že správou generálního ředitelství byl pověřen Čech, když vedle něho je velikými, ba rozhodujícími právy nadán ředitel dráhy Němec, že byli na několik význačnějších míst jmenováni někteří čeští úředníci, když vedle nich a proti nim ponechávají se na vedoucích a důležitých místech velmi mnozí úředníci němečtí, kteří svých styků, svého vlivu a svých služebních cest využitkovali k agitaci a ke schůzím proti československé republice.

Pokud tito úředníci setrvávají na svých místech, není náprava na prospěch zájmu československé republiky možná.

Jejich úřadování neohrožuje jenom politických zájmů republiky, nýbrž i hospodářské.

Buštěhradská železnice bude svým časem postátněna. Nebylo by si příti, aby postátňovací zkušenosti bývalého Rakouska byly údělem i republice. Hospodářský její zájem vyžaduje, aby na všech důležitých místech, zvláště finančně-hospodářských a technických, byli čeští úředníci, kteří by byli vládě československé republiky zárukou, že bude i v hospodářských věcech více dbáno prospěchu státu, nežli prospěchu německých akcionářů ve Vídni nebo ve Frankfurtě n./M., a kteří by pak mohli postátňovací akci československé vládě usnadnit svými znalostmi a zkušenostmi a z nich plynoucími cennými pokyny.

Výtečná kvalifikace českého úřednictva a českého personálu zaručuje sama o sobě, že bezvadný chod a řádná správa dráhy navrhovanými změnami nikterak nebude dotčena, ba naopak jen zlepšena.

Jest ovšem také nezbytno, má-li býti vliv státní správy na ředitelství buštěhradské železnice zesílen, aby zastupovali vládu u generálního ředitelství svěřeno bylo jinému, energičtějšímu úředníku. Dosavadní hájení zájmů státních bylo chabé.

Podepsaný člen Národního shromáždění dotazuje se tedy:

Je pan ministr železnic ochoten tyto náměty uvážiti a navrhované změny u buštěhradské železnice, dohodna se s Unií o zájmu republiky, ihned naříditi?

V Praze dne 15. března 1919.

Buříval, Freiman,

Dr. Krejčí, Holejšovský, Dr. Klouda, Dr. Th. Bartošek, Sladký, Landová-Štychová, Skorkovský, Hrouda, Kopeček, Pelikán, Zeminová, Dr. Hnídek, Emil Špatná, Holejšovský, Slavíček, Ot. Vochoč, Hrizbyl, Tučný.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP