Aby trvale panující nouzi v horských obcích
okresu novoměstského n./Met. jednou již řádně
bylo čeleno, a aby byly získány snesitelnější
podmínky životní této oblasti, pomýšlel
okres novoměstský n./Met. odedávna otevříti
brány vítězně postupujícímu
průmyslu a obchodu do tohoto koutu království
Českého s půdou, přírodním
bohatstvím a vodními silami ještě nevyužitými,
a to pomocí železné dráhy.
Konkrétnějších forem idea tato nabyla
ve schůzi okresního zastupitelstva novoměstského
n./Met. dne 19. září 1904, kdy usneseno přičiniti
se o vystavění místní dráhy
s normálním rozpětím kolejnic a celou
stavbu tu do rámce již zahájené rozsáhlé
nouzové akce pojmouti a usilovati o postavení, vlastně
prodloužení nynější místní
dráhy: "Častalovice - Rychnov n./K. - Solnice"
z města Solnice vycházeje přes obce:
Skuhrov -Jedlovou, Deštnou - Sedloňov - Polomy - Olešnici
- Nový Hrádek - Nové Město n./ Met.
s vyústěním v Josefově - Jaroměři.
Hned v téže schůzi okresního zastupitelstva
novoměstského n./Met. přikročeno k
praktickému řešení otázky zvolením
pětičlenné železniční
komise, které uloženo, aby energickým uvažováním
o všech sem patřících otázkách,
věc samu k brzkému a šťastnému
zakončení přivedla.
Idea vybudovati v okresu novoměstském n./M. horskou
dráhu, spojující okresní město,
sídlo to všech úřadů, s nejvzdálenějším
krajem okresu měla dvojí cíl: jednak nouzí
a trvalou nezaměstnaností týranému
obyvatelstvu poskytnouti ihned vydatného zaměstnání
a tím zdroje příjmů, výdělku
a obživy, jednak zbudováním této komunikace
otevříti světu dosud neznámý
a málo dostupný kraj, kdež slibně rozvinující
se průmysl, zvláště textilní,
novou a mocnou podmínkou rozvoje posílený,
jistě a bezpečně k zvýšeni nízké
dosud úrovně životní kraje toho přispěje.
Budiž nám však dovoleno, abychom dříve
než k odůvodnění nutnosti a naléhavosti
uskutečnění projektu přistoupíme,
věc samu po stránce historické doplnili tak,
by jasno bylo, že není překážek,
které by brzkému jeho uskutečnění
v cestu se stavěly.
Vyřízením ministerstva železnic z 10.
dubna 1906, č. 58295-2 ai 1905 uděleno bylo pětičlennému
komitétu, utvořenému ze zástupců
okresu novoměstského n./M., jaroměřského
a rychnovského n./Kn., povolení k předběžným
pracím technickým pro provedení železničního
spojení z Jaroměře do Nového Města
n./Met. (zdélí 18·765 km) a odsud pak pres
Olešnici a Deštnou do Solnice s připojením
na dráhu Častolovice - Rychnovskou (zdélí
44·923 km).
Vypracováním generálních projektů
obou těchto traç pověřena byla známá
firma L. Hammer a C. Kodl na Smíchově.
Náklady s vypracováním generálních
a detailních projektů, pak s konáním
všech komisí na traçách spojené
páčí se úhrnnou částkou
na 56.000 korun, kterýž výdaj, se stanoviska
okresu novoměstského n./M. vzato, dlužno při
jeho neblahých a trudných poměrech finančních
posuzovati jako krajní oběti v zájmu ryze
veřejném uhrazené.
V měsíci dubnu roku 1907 provedl pan Antonín
Kottnauer, komerční vrchní revident železničního
oddělení zemského výboru království
Českého komerciální šetření
o celém projektu, jehož výsledek byl dne 1.
července 1907 předložen c. k. ministerstvu
železnic a zemskému výboru království
Českého.
Výnosem ministerstva železnic z 5. listopadu 1907,
číslo 39682 a 81 nařízeno provésti
revisi trati a staniční komise, které pak
odbývány ve dnech 17. - 20. prosince 1907.
Vyřízením ministerstva železnic z 22.
dubna 1908, č. 7746/3. odporučena pouze traça:
Nové Město n./Met. - Olešnice, aby byla provedena,
však výnosem téhož ministerstva z 29.
června 1908, č. 28884 sděleno, že nic
se nenamítá, aby detailní projekt vypracován
byl i pro spojení z Olešnice do Deštné
(celkem zdélí 29·222 km).
Zprávou okresního výboru v Novém Městě
n./M. ze 6. srpna 1910, č. 1245 předložen byl
dohotovený projekt detailní vypracovaný rovněž
inženýrskou firmou shora jmenovanou ministerstvu železnic,
jež výnosem z 12. prosince 1910, č. 41244/3.
nařídilo konati politickou komisi pochozí
a řízení vyvlastňovací s protipožárovým
zajištěním.
I toto poslední komisionální šetření
vykonáno na traçe ve dnech od 19. do 30. června
1911 s výsledky velmi dobrými, neboť projekt
schválen byl až na nepatrné změny a
uznán za bezvadný.
Rozpočtený náklad stavební s projekty
těmi spojený stanoven byl podle jednotek cennových
v době té platných sumou 4,521.139 korun,
kterážto částka, pravda, neodpovídá
již dnešním, od základu změněným
poměrům drahotním, a musela by znovu v souhlas
s nimi býti uvedena.
Pro tyto změněné poměry drahotní
bylo by též nutno znovu jednání zahájiti
s jednotlivými interessenty zavázavšími
se poskytnouti určitých peněžitých
příspěvků (částku 30.700
K) na uskutečnění projektů těch
a otázku dobrovolného věnování
pozemků k stavbě dráhy obcemi ve výměře
2 ha 38 a 89 m2, celkem se zabranými částmi
okresních silnic ve výměře 55 a 33
m2 pak 30 ha 97 a 81 m2 representující
úhrnnou cenu 152.900 K ústavně ještě
projednati.
Z předeslaných dat vychází na jevo,
že jak chudý okres novoměstský n./Met.,
tak veškero obyvatelstvo jeho odhodlaly se přinésti
projektu horské dráhy, jež okres vystavěti
měl z nepříznivých podmínek
hospodářských a sociálních,
oběti největší a napnouti síly
do krajnosti, jen aby nepřízeň bývalé
cizí vlády, která ovšem českým
podnikům v tak skrovné míře přála
byla překonána.
Pokud očekávané prosperity projektu horské
dráhy naší se dotýká, dlužno
vzpomenouti tohoto:
Až do nedávna rozsáhlý okres novoměstský
n./M., jehož hlavní, delší osa směřuje
od hranice k středu země, neměl vhodných
a účelných komunikací.
Oblastí jeho nevede vůbec žádná
říšská silnice. - Železná
dráha Choceň - Meziměstí probíhajíc
jeho užší stranou v sečné přímce,
ponechává více než 3/4 ostatní
oblasti jeho bez dobrodiní levné, rychlé
dopravy.
Než i tato doprava na jmenované železné
dráze, poskytuje okresu praskrovných výhod,
neboť spojení okresu s většími
středisky obchodu a průmyslu (v našem případě:
Hradec Králové, Jaroměř, Pardubice,
Praha) jest v největší míře nesnadné,
neboť města, která s úpatí hor
Orlických vidíme před sebou jako na dlani
ve vzdálenosti jen několikahodinnové (Jaroměř,
Hradec Králové) dají se od nás s neobyčejnou
ztrátou času a nepoměrnými výlohami
při několikerém přestupování
dosáhnouti buď přes Václavice, Starkoč,
nebo přes Týniště, Hradec Králové,
nebo dokonce Choceň - Pardubice - Hradec Králové.
- Totéž, jako u dopravy osobní, platí
ne-li ve větším měřítku
o dopravě nákladové.
Což divu, že při těchto poměrech
okres novoměstský n./M., kde byly a jsou zdárné
podmínky pro průmysl a obchod, hojnost levných
sil lidských a přírodních, zůstal
značně pozadu nikterak nejsa zúčastněn
všeobecného pokroku na poli hospodářském
a že mu na nohy nepomohlo ani zvrácené luštění
speciálního problému oblasti hor Orlických,
mistrným pérem Aloise Jiráska tak vystiženě
zachyceného, bývalou státní správou
rakouskou, která o ožehavých otázkách
kraje našeho, speciálně nezaměstnaností
nesmírných řad ubohého tkalcovského
domácího dělnictva trpícího,
neviděla nic jiného, než otázku chudinskou
a ji pod zorným úhlem chudinství také
řešila. - Co nedobila tkalcům na hotovosti
skytanými podporami, dorazila podporami bavlnářskou
centrálou a vyživovacími podporami vyplácenými
v dobách válečných, takže dnes
místo pilných, snaživých dělníků,
máme putatívní žebráky, jedině
na vydatné pomoci bez jakéholi zásluhy spolehající.
- Tak a tímto způsobem nelze dále luštiti
tyto otázky a nesmíme, seznavše do všech
podrobností smutné výsledky opatření
dřívějších vlád, do chyb
jejich znovu upadati.
Za jedinou a správnou cestu ve směru tomto pokládáme
jedině vývojovou tendenci textilního našeho
průmyslu podporovati, a to se dosáhne novou a poslední
podmínkou její: zřízením vhodných
dopravních prostředků - v tomto případě
železné dráhy - které by dosud uzavřenou
oblast horského okresu našeho s ostatním světem
spojily.
Však mimo tyto důvody sociální přimlouvají
se vřele i důvody hospodářské
za zřízení této spojovací linky.
Drahou tou byla by otevřena cesta k nevyčerpatelným
ložiskům vápence, uloženým v revíru
Louisenthalském, patřícím k panství
Solnickému v katastru obce Jedlové (Tanndorf) a
v revíru Deštná na panství bývalých
hrabat Kolovratů Krakovských - Liebsteinských,
katastrální obce Deštná.
Podle podniknutého lučebního rozboru obsahuje
vápenec ten 96% uhličitanu vápenatého,
tak že by se dobře hodil jako saturační
vápenec pro cukrovary a k výrobě cementu,
který se nyní dováží do krajiny
naší z míst na sta kilometrů od nás
vzdálených.
Správa velkostatku Solnického před válkou
sama udala roční vývoz vápence, bude-li
zřízena dráha, na 3.000 vagonů.
Vedle těchto ložisek znamenitého vápence
dalo by se využitkovati bohatství vzácné
kamenné horniny "Gabro" u Deštné
Spitzbergu, jehožto mohutnost podle údajů ředitelství
panství je nevyčerpatelná. - Kámen
ten dal by výtečný materiál jak na
štěrkování trati železniční
i silnic, tak i na zpracování kamene dlažebního.
Pouhým otevřením těchto lomů
a po případě i zřízením
podniku pro výrobu cementu opatřilo by se chudým
horalům trvalé zaměstnání a
stálý výdělek, příští
dráze pak vydatný stálý náklad
dopravní.
Dále dlužno poukázati k bohatým a rozsáhlým
lesům, jimiž celá téměř
pohorská krajina v největší části
porostlá jest. - Tyto rozsáhlé lesy patřící
domainám: Rychnovu n./Kn., Solnici a Opočnu zabezpečují
další stálý značný roční
náklad kmenového dříví, jejž
možno aspoň na 1.000 dvojitých nákladních
vozů ročně čítati.
Zřízením železné dráhy
obrátil by se přirozeně rázem celý
dosavadní transport užitkového dříví
do státu našeho, neboť až dosud pro nesmírnou
vzdálenost nejbližší stanice železné
dráhy Choceň - Meziměstí (až
i 20 km) děl se z valné části na nejbližší
nádraží v Pruském Slezsku v Levíně.
- Faktem tím byl dřívější
stát a bude i náš československý
stát, nestane-li se v brzku náprava, na dále
ochuzován o nesmírné bohatství národní,
které tak levně cizině padne do klína.
Dále dlužno vzpomenouti i na železné závody:
"Růženina huť" v údolí
řeky Alby a na četné textilní závody
v našich horách, jež by za nynějších
příznivých podmínek při nadbytku
vhodných pracovních sil zřízením
dráhy železné do té míry zmohutněly,
že by bolestivá otázka našich ručních
tkalců v krátce uspokojivě byla vyřešena,
a závody ony na trzích světových dobrou
posici mohly si zjednati.
Doklad k tvrzení tomuto můžeme shledati na
blízké Krkonošské oblasti v krajině
přiléhající k Horní Úpě,
kdež poměry z předválečné
doby jsou nejvýmluvnějším svědectvím
pro to, co znamená zřízení řádných
komunikací pro kraj obdařený všemi podmínkami
pro rozvoj průmyslový; i tam dříve
hrozná bída jako zde - umožněným
zřízením a rozvojem průmyslových
závodů vzrostl tam blahobyt netušeně,
a krajina dříve mrtvá povznesla se na středisko
průmyslu a obchodu.
Tedy striktně vyjádřeno může
jedině stavba železné dráhy zadržeti
neodvratný jinak úpadek celých hor orlických.
Že tomu skutečně tak, dovolíme si doložiti
těmito fakty.
Především pozoruhodná jest v tomto směru
úřední zpráva zemského výboru
království Českého, vydaná
podle výsledku komerciálního šetření
o našem projektu horské dráhy, v níž
doslova uvedeno se praví: "A přece dány
jsou zde podmínky pro rozvoj průmyslu tkalcovského,
pouze pro úplný nedostatek komunikace přirozeně
každý podnik hned z předu hyne; dosavadní
úplný nedostatek prostředků komunikačních
staví se v cestu všemu podnikání, nejen
proto, že stěžuje konkurenci z důvodů
čistě finančních, totiž pro dražší
přepravu surovin a tovarů, nýbrž též
a hlavně proto, že po značnou část
vůbec znemožňuje pro hornatý ráz
krajiny a drsné zdejší podnebí připojení
na hlavní trati komunikační".
To jest názor odborníka-cizince, jemuž rozhodující
detaily poměrů obyvatelstva v krátké
době zjevnými státi se nemohly a také
předmětem jeho zkoumání a šetření
nebyly.
Rozhodující detaily neblahých hospodářských
a sociálních poměrů okresu novoměstského
n./M. i jeho obyvatelstva, jasně illustrující
trudnou a beznadějnou situaci obou, jíž nezbytně
nutno účinně pomoci poskytnouti, sebraný
sice v době předválečné, čímž
nikterak na své pravdivosti a účinnosti neztratily,
- ale bohužel průběhem čtyř válečných
let ještě přibraly.
Úřední data ona povídají nám
toto:
39 obcí okresu novoměstského n./Met. s celkovým
daňovým předpisem 134.682 K 69 h vykazovalo
zadlužení 988.869 K 72 h. - Dnes po nesmírném
nátlaku v době válečné vykonávanému
při subskripcích válečných
půjček na autonomní korporace, podniky i
soukromníky obáváme se téměř
hranice, kam až zadlužení ono dostoupilo, domysliti.
V roce 1918 vybírala se pouze v 15 obcích přirážka
menší než 50%, v 13 obcích přirážka
60 až 100%, v 10 obcích přirážka
od 100 do 160% a v jedné dokonce 240%.
Okres novoměstský n./M. sám byl nucen vypsati
na enormní své pravidelné i mimořádné
výdaje objevivší se v roce 1917 přirážku
116%, v roce 1918 přirážku 102% a v roce 1919
pak 105%.
Že domorodé obyvatelstvo pak nedochází
doma obživy, vykazují data o vystěhovalectví
způsobem až příliš výmluvným:
za posledních 10 let vystěhovalo se z okresu pro
nemožnost se obživiti 1.269 osob a z toho počtu
za poslední rok předválečný
417.
Což potom divu, že povolané kruhy vážně
obávaly se úplného vylidnění
hor Orlických.
Pokud pak se dotýká poměrů domácího
tkalcovského dělnictva, nechť mluví
jen horrentní cifry v tomto směru, aby jasno bylo,
jak naléhavě nutno jest vážně
otázkou tou se zabývati a konečně
radikální pomoc na tomto poli sociální
péče zjednati.
Před vypuknutím válečného požáru
zjištěno bylo v okresu novoměstském
n./M. - 4.037 duší odkázaných výhradně
na výdělek ručního domácího
tkalcovství.
Výdělkové a bytové poměry dělnictva
toho v době oné vystihnouti možno těmito
pravdivými údaji, že tkadlec při 17
hodinné pracovní době vydělával
denně 47 haléřů, kdy děti jeho
již v ranném věku (od 7 let) počínaje
soukáním vypomáhati musili, kdy ve 2.100
případech více než 4 členná
rodina v jedné místnosti a ve 164 případech
více rodin dokonce pohromadě přebývalo,
kdy za posledních 10 let 936 osob zemřelo tuberkulosou,
kdy výhradnou stravou těchto ubožáků,
a to ještě dvakráte pouze za den, byly brambory,
polévka vodová a z černé mouky, chléb
spařený vařící vodou. - Se
zřetelem k tomu všemu, věru, že v předu
uvedené cifry o vystěhovalectví nebyly ještě
dosti horrentní.
Avšak do těchto poměrů pojednou zasáhl
děs války, maje v zápětí nevýslovnou
katastrofu, která nezáleží v tom, že
domácí tkadlec náš pro nedostatek surovin,
zvláště bavlny, byl zbaven svého zaměstnání
a výživy, kteréž zaměstnání
pro něho bylo spíše kletbou, nýbrž
katastrofu zaviněnou hojným poskytováním
našemu tkalcovskému dělnictvu úplně
bez zásluhy, která podlomila jeho charakter, jeho
chuť k práci.
Z údajů do této smutné kapitoly spadajících,
čerpaných u bývalé bavlnářské
centrály ve Vídni nutno k illustraci poměrů
našich uvésti:
Od 1. ledna 1916 podporováno bylo jmenovanou ústřednou
1067 rodin ručních tkalců domácích,
134 mužů, 430 žen a 227 tkalců mechanických
- továrních. V počtu tomto nejsou zahrnuti
oni, kteří požívali vyživovacích
příspěvků, neb měli v majetku
nějakou chaloupku neb políčko, dále
ti, kteří přestali pracovati před
1. lednem 1916 a konečně oni sukaři a tkalci,
kteří dříve nevydělali si více
než 200 K ročně úhrnem. - Souhrn těchto
všech ubožáků dal by zajisté slušné
avšak na nejvýše smutné cifry. - Jmenovaným
shora tkalcům vyplácela bavlněná ústředna
ve Vídni od 1. ledna 1916 do 16. listopadu 1918 na týdenních
podporách částku 11.649 K 97 h, tedy ročně
605.798 K 44 h. Dostoupily tedy podpory ve jmenovaném tříletí
pozoruhodné sumy 1,817.395 K 32 h. Bylo-li by pak možno
připočísti k této sumě částky
vyplacené na vyživovacích příspěvcích
a podporách z různých pomocných akcí,
došli bychom závratných čísel,
při nichž není divu, že povaha našeho
dobrého lidu od základu byla zvrácena.
Tyto smutné a strašidelné stíny bývalé
"prozíravé" správy státní
nutno dnes radikálně zažehnati zjednáním
zdravých a rozumných podmínek na trhu pracovním
a tak zvrácené poměry urovnati, aby dělník
náš za přičinlivost svojí také
spravedlivou a zaslouženou mzdu nalezl.
V souvislosti s otázkou tkalcovskou nutno míti zření
i k otázce našeho zemědělství,
jež jedna druhou nevylučujíc, jaksi ji doplňuje,
neboť jen citelný nedostatek půdy v rukou soukromých
vyvolal u nás celý problém tkalcovský.
Domainy: Náchodská, Novoměstská n.
Met., Opočenská a Rychnovská n. Kn. jsouce
vlastnicemi téměř dvou třetin veškeré
půdy okresu, (z valné části s kulturou
lesní) nedovolovaly nikterak, aby v okresu našem přišel
k místu stav malých a středních rolníků.
Důsledkem toho bylo, že lid nemaje půdy, hledal
obživy jinde a tu nalezl v tkalcovině.
Jakého útočiště a odměny
skytla mu tkalcovina, pokusili jsme se již s dostatek vylíčiti
v předchozím.
Dnešní statistika v tomto bodě podává
tyto výsledky:
Při celkové rozloze okresu novoměstského
n. Met. 18.529·06 ha s 21.754 obyvateli připadá
držení půdy celkem na 8.248 hlav, tedy na rolnické
živnosti a na bezzemky, pravé vyděděnce,
připadá více než 50% všeho obyvatelstva,
t. j. 11.210. Na luka, ornou půdu, zahrady a pastviny připadá
z celkové výměry pouhých 13.715·07
ha na půdu neplodnou a les pak plných 19% to jest
3.562·17 ha neberouce v počet ani výměru
pozemků tvořících statek veřejný
a veřejné komunikace.
Účelem dat těchto jest vésti důkaz
o tom, že v horském okresu našem vyloučena
jest každá naděje na intensivnější
výsledky prvotní výroby, jež by obyvatelstvu
jakési zlepšení životní míry
přivoditi mohlo, zvláště když si
uvědomíme vysokou polohu jeho s drsným klimatem,
studenou a málo úrodnou půdou a že vývojová
tendence může jedině s dobrými výsledky
v industrialisaci okresu se setkati.
Jedině postup tímto směrem záchranu
přivoditi může těžce zkoušenému
okresu i jeho obyvatelstvu, k němuž vydatnou měrou
přispěti může jedině vybudování
projektované horské dráhy naší.
Není tedy nemístné, když v okresu našem
mluví se o naší dráze, jako o dráze
"tkalcovské".
Jedině uskutečnění projektu toho opatřilo
by ubohému a strádajícímu obyvatelstvu
v této části pohoří Orlického
stálé zaměstnání a trvalý
výdělek a tak by dráha ta byla pravým
požehnáním celého chudého, od
ostatního světa dosud odloučeného
kraje horského; státu pak dobrým zdrojem
příjmu nejen z dráhy samotné, nýbrž
i z podniků, které by tu za trvajících,
velmi příznivých podmínek najisto
v život uvedeny byly.
Podepsaní tudíž navrhují:
Ministerstvu pro správu veřejné dopravy
se ukládá, aby stavbu místní dráhy:
z Jaroměře - Josefova do Nového Města
n./Met. - Olešnice - Deštné, Solnice jakožto
nutnou a naléhavou stavbu nouzovou ihned započalo
a - pokud se týká části této
dráhy z Deštné do Solnice, - aby vypracovalo
generální projekt trati údolím vedené
na místě projektované již trati náhorní.
Návrh přikázán budiž výboru
železničnímu.