Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 621.

Návrh

poslance Dr. Kubíčka a soudruhů, aby se ihned počalo s nouzovou stavbou místní dráhy z Jaroměře do Josefova, Nového Města n. Met., Olešnice, Deštné a do Solnice.

Aby trvale panující nouzi v horských obcích okresu novoměstského n./Met. jednou již řádně bylo čeleno, a aby byly získány snesitelnější podmínky životní této oblasti, pomýšlel okres novoměstský n./Met. odedávna otevříti brány vítězně postupujícímu průmyslu a obchodu do tohoto koutu království Českého s půdou, přírodním bohatstvím a vodními silami ještě nevyužitými, a to pomocí železné dráhy.

Konkrétnějších forem idea tato nabyla ve schůzi okresního zastupitelstva novoměstského n./Met. dne 19. září 1904, kdy usneseno přičiniti se o vystavění místní dráhy s normálním rozpětím kolejnic a celou stavbu tu do rámce již zahájené rozsáhlé nouzové akce pojmouti a usilovati o postavení, vlastně prodloužení nynější místní dráhy: "Častalovice - Rychnov n./K. - Solnice" z města Solnice vycházeje přes obce: Skuhrov -Jedlovou, Deštnou - Sedloňov - Polomy - Olešnici - Nový Hrádek - Nové Město n./ Met. s vyústěním v Josefově - Jaroměři.

Hned v téže schůzi okresního zastupitelstva novoměstského n./Met. přikročeno k praktickému řešení otázky zvolením pětičlenné železniční komise, které uloženo, aby energickým uvažováním o všech sem patřících otázkách, věc samu k brzkému a šťastnému zakončení přivedla.

Idea vybudovati v okresu novoměstském n./M. horskou dráhu, spojující okresní město, sídlo to všech úřadů, s nejvzdálenějším krajem okresu měla dvojí cíl: jednak nouzí a trvalou nezaměstnaností týranému obyvatelstvu poskytnouti ihned vydatného zaměstnání a tím zdroje příjmů, výdělku a obživy, jednak zbudováním této komunikace otevříti světu dosud neznámý a málo dostupný kraj, kdež slibně rozvinující se průmysl, zvláště textilní, novou a mocnou podmínkou rozvoje posílený, jistě a bezpečně k zvýšeni nízké dosud úrovně životní kraje toho přispěje.

Budiž nám však dovoleno, abychom dříve než k odůvodnění nutnosti a naléhavosti uskutečnění projektu přistoupíme, věc samu po stránce historické doplnili tak, by jasno bylo, že není překážek, které by brzkému jeho uskutečnění v cestu se stavěly.

Vyřízením ministerstva železnic z 10. dubna 1906, č. 58295-2 ai 1905 uděleno bylo pětičlennému komitétu, utvořenému ze zástupců okresu novoměstského n./M., jaroměřského a rychnovského n./Kn., povolení k předběžným pracím technickým pro provedení železničního spojení z Jaroměře do Nového Města n./Met. (zdélí 18·765 km) a odsud pak pres Olešnici a Deštnou do Solnice s připojením na dráhu Častolovice - Rychnovskou (zdélí 44·923 km).

Vypracováním generálních projektů obou těchto traç pověřena byla známá firma L. Hammer a C. Kodl na Smíchově.

Náklady s vypracováním generálních a detailních projektů, pak s konáním všech komisí na traçách spojené páčí se úhrnnou částkou na 56.000 korun, kterýž výdaj, se stanoviska okresu novoměstského n./M. vzato, dlužno při jeho neblahých a trudných poměrech finančních posuzovati jako krajní oběti v zájmu ryze veřejném uhrazené.

V měsíci dubnu roku 1907 provedl pan Antonín Kottnauer, komerční vrchní revident železničního oddělení zemského výboru království Českého komerciální šetření o celém projektu, jehož výsledek byl dne 1. července 1907 předložen c. k. ministerstvu železnic a zemskému výboru království Českého.

Výnosem ministerstva železnic z 5. listopadu 1907, číslo 39682 a 81 nařízeno provésti revisi trati a staniční komise, které pak odbývány ve dnech 17. - 20. prosince 1907.

Vyřízením ministerstva železnic z 22. dubna 1908, č. 7746/3. odporučena pouze traça: Nové Město n./Met. - Olešnice, aby byla provedena, však výnosem téhož ministerstva z 29. června 1908, č. 28884 sděleno, že nic se nenamítá, aby detailní projekt vypracován byl i pro spojení z Olešnice do Deštné (celkem zdélí 29·222 km).

Zprávou okresního výboru v Novém Městě n./M. ze 6. srpna 1910, č. 1245 předložen byl dohotovený projekt detailní vypracovaný rovněž inženýrskou firmou shora jmenovanou ministerstvu železnic, jež výnosem z 12. prosince 1910, č. 41244/3. nařídilo konati politickou komisi pochozí a řízení vyvlastňovací s protipožárovým zajištěním.

I toto poslední komisionální šetření vykonáno na traçe ve dnech od 19. do 30. června 1911 s výsledky velmi dobrými, neboť projekt schválen byl až na nepatrné změny a uznán za bezvadný.

Rozpočtený náklad stavební s projekty těmi spojený stanoven byl podle jednotek cennových v době té platných sumou 4,521.139 korun, kterážto částka, pravda, neodpovídá již dnešním, od základu změněným poměrům drahotním, a musela by znovu v souhlas s nimi býti uvedena.

Pro tyto změněné poměry drahotní bylo by též nutno znovu jednání zahájiti s jednotlivými interessenty zavázavšími se poskytnouti určitých peněžitých příspěvků (částku 30.700 K) na uskutečnění projektů těch a otázku dobrovolného věnování pozemků k stavbě dráhy obcemi ve výměře 2 ha 38 a 89 m2, celkem se zabranými částmi okresních silnic ve výměře 55 a 33 m2 pak 30 ha 97 a 81 m2 representující úhrnnou cenu 152.900 K ústavně ještě projednati.

Z předeslaných dat vychází na jevo, že jak chudý okres novoměstský n./Met., tak veškero obyvatelstvo jeho odhodlaly se přinésti projektu horské dráhy, jež okres vystavěti měl z nepříznivých podmínek hospodářských a sociálních, oběti největší a napnouti síly do krajnosti, jen aby nepřízeň bývalé cizí vlády, která ovšem českým podnikům v tak skrovné míře přála byla překonána.

Pokud očekávané prosperity projektu horské dráhy naší se dotýká, dlužno vzpomenouti tohoto:

Až do nedávna rozsáhlý okres novoměstský n./M., jehož hlavní, delší osa směřuje od hranice k středu země, neměl vhodných a účelných komunikací.

Oblastí jeho nevede vůbec žádná říšská silnice. - Železná dráha Choceň - Meziměstí probíhajíc jeho užší stranou v sečné přímce, ponechává více než 3/4 ostatní oblasti jeho bez dobrodiní levné, rychlé dopravy.

Než i tato doprava na jmenované železné dráze, poskytuje okresu praskrovných výhod, neboť spojení okresu s většími středisky obchodu a průmyslu (v našem případě: Hradec Králové, Jaroměř, Pardubice, Praha) jest v největší míře nesnadné, neboť města, která s úpatí hor Orlických vidíme před sebou jako na dlani ve vzdálenosti jen několikahodinnové (Jaroměř, Hradec Králové) dají se od nás s neobyčejnou ztrátou času a nepoměrnými výlohami při několikerém přestupování dosáhnouti buď přes Václavice, Starkoč, nebo přes Týniště, Hradec Králové, nebo dokonce Choceň - Pardubice - Hradec Králové. - Totéž, jako u dopravy osobní, platí ne-li ve větším měřítku o dopravě nákladové.

Což divu, že při těchto poměrech okres novoměstský n./M., kde byly a jsou zdárné podmínky pro průmysl a obchod, hojnost levných sil lidských a přírodních, zůstal značně pozadu nikterak nejsa zúčastněn všeobecného pokroku na poli hospodářském a že mu na nohy nepomohlo ani zvrácené luštění speciálního problému oblasti hor Orlických, mistrným pérem Aloise Jiráska tak vystiženě zachyceného, bývalou státní správou rakouskou, která o ožehavých otázkách kraje našeho, speciálně nezaměstnaností nesmírných řad ubohého tkalcovského domácího dělnictva trpícího, neviděla nic jiného, než otázku chudinskou a ji pod zorným úhlem chudinství také řešila. - Co nedobila tkalcům na hotovosti skytanými podporami, dorazila podporami bavlnářskou centrálou a vyživovacími podporami vyplácenými v dobách válečných, takže dnes místo pilných, snaživých dělníků, máme putatívní žebráky, jedině na vydatné pomoci bez jakéholi zásluhy spolehající. - Tak a tímto způsobem nelze dále luštiti tyto otázky a nesmíme, seznavše do všech podrobností smutné výsledky opatření dřívějších vlád, do chyb jejich znovu upadati.

Za jedinou a správnou cestu ve směru tomto pokládáme jedině vývojovou tendenci textilního našeho průmyslu podporovati, a to se dosáhne novou a poslední podmínkou její: zřízením vhodných dopravních prostředků - v tomto případě železné dráhy - které by dosud uzavřenou oblast horského okresu našeho s ostatním světem spojily.

Však mimo tyto důvody sociální přimlouvají se vřele i důvody hospodářské za zřízení této spojovací linky.

Drahou tou byla by otevřena cesta k nevyčerpatelným ložiskům vápence, uloženým v revíru Louisenthalském, patřícím k panství Solnickému v katastru obce Jedlové (Tanndorf) a v revíru Deštná na panství bývalých hrabat Kolovratů Krakovských - Liebsteinských, katastrální obce Deštná.

Podle podniknutého lučebního rozboru obsahuje vápenec ten 96% uhličitanu vápenatého, tak že by se dobře hodil jako saturační vápenec pro cukrovary a k výrobě cementu, který se nyní dováží do krajiny naší z míst na sta kilometrů od nás vzdálených.

Správa velkostatku Solnického před válkou sama udala roční vývoz vápence, bude-li zřízena dráha, na 3.000 vagonů.

Vedle těchto ložisek znamenitého vápence dalo by se využitkovati bohatství vzácné kamenné horniny "Gabro" u Deštné Spitzbergu, jehožto mohutnost podle údajů ředitelství panství je nevyčerpatelná. - Kámen ten dal by výtečný materiál jak na štěrkování trati železniční i silnic, tak i na zpracování kamene dlažebního.

Pouhým otevřením těchto lomů a po případě i zřízením podniku pro výrobu cementu opatřilo by se chudým horalům trvalé zaměstnání a stálý výdělek, příští dráze pak vydatný stálý náklad dopravní.

Dále dlužno poukázati k bohatým a rozsáhlým lesům, jimiž celá téměř pohorská krajina v největší části porostlá jest. - Tyto rozsáhlé lesy patřící domainám: Rychnovu n./Kn., Solnici a Opočnu zabezpečují další stálý značný roční náklad kmenového dříví, jejž možno aspoň na 1.000 dvojitých nákladních vozů ročně čítati.

Zřízením železné dráhy obrátil by se přirozeně rázem celý dosavadní transport užitkového dříví do státu našeho, neboť až dosud pro nesmírnou vzdálenost nejbližší stanice železné dráhy Choceň - Meziměstí (až i 20 km) děl se z valné části na nejbližší nádraží v Pruském Slezsku v Levíně. - Faktem tím byl dřívější stát a bude i náš československý stát, nestane-li se v brzku náprava, na dále ochuzován o nesmírné bohatství národní, které tak levně cizině padne do klína.

Dále dlužno vzpomenouti i na železné závody: "Růženina huť" v údolí řeky Alby a na četné textilní závody v našich horách, jež by za nynějších příznivých podmínek při nadbytku vhodných pracovních sil zřízením dráhy železné do té míry zmohutněly, že by bolestivá otázka našich ručních tkalců v krátce uspokojivě byla vyřešena, a závody ony na trzích světových dobrou posici mohly si zjednati.

Doklad k tvrzení tomuto můžeme shledati na blízké Krkonošské oblasti v krajině přiléhající k Horní Úpě, kdež poměry z předválečné doby jsou nejvýmluvnějším svědectvím pro to, co znamená zřízení řádných komunikací pro kraj obdařený všemi podmínkami pro rozvoj průmyslový; i tam dříve hrozná bída jako zde - umožněným zřízením a rozvojem průmyslových závodů vzrostl tam blahobyt netušeně, a krajina dříve mrtvá povznesla se na středisko průmyslu a obchodu.

Tedy striktně vyjádřeno může jedině stavba železné dráhy zadržeti neodvratný jinak úpadek celých hor orlických.

Že tomu skutečně tak, dovolíme si doložiti těmito fakty.

Především pozoruhodná jest v tomto směru úřední zpráva zemského výboru království Českého, vydaná podle výsledku komerciálního šetření o našem projektu horské dráhy, v níž doslova uvedeno se praví: "A přece dány jsou zde podmínky pro rozvoj průmyslu tkalcovského, pouze pro úplný nedostatek komunikace přirozeně každý podnik hned z předu hyne; dosavadní úplný nedostatek prostředků komunikačních staví se v cestu všemu podnikání, nejen proto, že stěžuje konkurenci z důvodů čistě finančních, totiž pro dražší přepravu surovin a tovarů, nýbrž též a hlavně proto, že po značnou část vůbec znemožňuje pro hornatý ráz krajiny a drsné zdejší podnebí připojení na hlavní trati komunikační".

To jest názor odborníka-cizince, jemuž rozhodující detaily poměrů obyvatelstva v krátké době zjevnými státi se nemohly a také předmětem jeho zkoumání a šetření nebyly.

Rozhodující detaily neblahých hospodářských a sociálních poměrů okresu novoměstského n./M. i jeho obyvatelstva, jasně illustrující trudnou a beznadějnou situaci obou, jíž nezbytně nutno účinně pomoci poskytnouti, sebraný sice v době předválečné, čímž nikterak na své pravdivosti a účinnosti neztratily, - ale bohužel průběhem čtyř válečných let ještě přibraly.

Úřední data ona povídají nám toto:

39 obcí okresu novoměstského n./Met. s celkovým daňovým předpisem 134.682 K 69 h vykazovalo zadlužení 988.869 K 72 h. - Dnes po nesmírném nátlaku v době válečné vykonávanému při subskripcích válečných půjček na autonomní korporace, podniky i soukromníky obáváme se téměř hranice, kam až zadlužení ono dostoupilo, domysliti.

V roce 1918 vybírala se pouze v 15 obcích přirážka menší než 50%, v 13 obcích přirážka 60 až 100%, v 10 obcích přirážka od 100 do 160% a v jedné dokonce 240%.

Okres novoměstský n./M. sám byl nucen vypsati na enormní své pravidelné i mimořádné výdaje objevivší se v roce 1917 přirážku 116%, v roce 1918 přirážku 102% a v roce 1919 pak 105%.

Že domorodé obyvatelstvo pak nedochází doma obživy, vykazují data o vystěhovalectví způsobem až příliš výmluvným: za posledních 10 let vystěhovalo se z okresu pro nemožnost se obživiti 1.269 osob a z toho počtu za poslední rok předválečný 417.

Což potom divu, že povolané kruhy vážně obávaly se úplného vylidnění hor Orlických.

Pokud pak se dotýká poměrů domácího tkalcovského dělnictva, nechť mluví jen horrentní cifry v tomto směru, aby jasno bylo, jak naléhavě nutno jest vážně otázkou tou se zabývati a konečně radikální pomoc na tomto poli sociální péče zjednati.

Před vypuknutím válečného požáru zjištěno bylo v okresu novoměstském n./M. - 4.037 duší odkázaných výhradně na výdělek ručního domácího tkalcovství.

Výdělkové a bytové poměry dělnictva toho v době oné vystihnouti možno těmito pravdivými údaji, že tkadlec při 17 hodinné pracovní době vydělával denně 47 haléřů, kdy děti jeho již v ranném věku (od 7 let) počínaje soukáním vypomáhati musili, kdy ve 2.100 případech více než 4 členná rodina v jedné místnosti a ve 164 případech více rodin dokonce pohromadě přebývalo, kdy za posledních 10 let 936 osob zemřelo tuberkulosou, kdy výhradnou stravou těchto ubožáků, a to ještě dvakráte pouze za den, byly brambory, polévka vodová a z černé mouky, chléb spařený vařící vodou. - Se zřetelem k tomu všemu, věru, že v předu uvedené cifry o vystěhovalectví nebyly ještě dosti horrentní.

Avšak do těchto poměrů pojednou zasáhl děs války, maje v zápětí nevýslovnou katastrofu, která nezáleží v tom, že domácí tkadlec náš pro nedostatek surovin, zvláště bavlny, byl zbaven svého zaměstnání a výživy, kteréž zaměstnání pro něho bylo spíše kletbou, nýbrž katastrofu zaviněnou hojným poskytováním našemu tkalcovskému dělnictvu úplně bez zásluhy, která podlomila jeho charakter, jeho chuť k práci.

Z údajů do této smutné kapitoly spadajících, čerpaných u bývalé bavlnářské centrály ve Vídni nutno k illustraci poměrů našich uvésti:

Od 1. ledna 1916 podporováno bylo jmenovanou ústřednou 1067 rodin ručních tkalců domácích, 134 mužů, 430 žen a 227 tkalců mechanických - továrních. V počtu tomto nejsou zahrnuti oni, kteří požívali vyživovacích příspěvků, neb měli v majetku nějakou chaloupku neb políčko, dále ti, kteří přestali pracovati před 1. lednem 1916 a konečně oni sukaři a tkalci, kteří dříve nevydělali si více než 200 K ročně úhrnem. - Souhrn těchto všech ubožáků dal by zajisté slušné avšak na nejvýše smutné cifry. - Jmenovaným shora tkalcům vyplácela bavlněná ústředna ve Vídni od 1. ledna 1916 do 16. listopadu 1918 na týdenních podporách částku 11.649 K 97 h, tedy ročně 605.798 K 44 h. Dostoupily tedy podpory ve jmenovaném tříletí pozoruhodné sumy 1,817.395 K 32 h. Bylo-li by pak možno připočísti k této sumě částky vyplacené na vyživovacích příspěvcích a podporách z různých pomocných akcí, došli bychom závratných čísel, při nichž není divu, že povaha našeho dobrého lidu od základu byla zvrácena.

Tyto smutné a strašidelné stíny bývalé "prozíravé" správy státní nutno dnes radikálně zažehnati zjednáním zdravých a rozumných podmínek na trhu pracovním a tak zvrácené poměry urovnati, aby dělník náš za přičinlivost svojí také spravedlivou a zaslouženou mzdu nalezl.

V souvislosti s otázkou tkalcovskou nutno míti zření i k otázce našeho zemědělství, jež jedna druhou nevylučujíc, jaksi ji doplňuje, neboť jen citelný nedostatek půdy v rukou soukromých vyvolal u nás celý problém tkalcovský.

Domainy: Náchodská, Novoměstská n. Met., Opočenská a Rychnovská n. Kn. jsouce vlastnicemi téměř dvou třetin veškeré půdy okresu, (z valné části s kulturou lesní) nedovolovaly nikterak, aby v okresu našem přišel k místu stav malých a středních rolníků.

Důsledkem toho bylo, že lid nemaje půdy, hledal obživy jinde a tu nalezl v tkalcovině.

Jakého útočiště a odměny skytla mu tkalcovina, pokusili jsme se již s dostatek vylíčiti v předchozím.

Dnešní statistika v tomto bodě podává tyto výsledky:

Při celkové rozloze okresu novoměstského n. Met. 18.529·06 ha s 21.754 obyvateli připadá držení půdy celkem na 8.248 hlav, tedy na rolnické živnosti a na bezzemky, pravé vyděděnce, připadá více než 50% všeho obyvatelstva, t. j. 11.210. Na luka, ornou půdu, zahrady a pastviny připadá z celkové výměry pouhých 13.715·07 ha na půdu neplodnou a les pak plných 19% to jest 3.562·17 ha neberouce v počet ani výměru pozemků tvořících statek veřejný a veřejné komunikace.

Účelem dat těchto jest vésti důkaz o tom, že v horském okresu našem vyloučena jest každá naděje na intensivnější výsledky prvotní výroby, jež by obyvatelstvu jakési zlepšení životní míry přivoditi mohlo, zvláště když si uvědomíme vysokou polohu jeho s drsným klimatem, studenou a málo úrodnou půdou a že vývojová tendence může jedině s dobrými výsledky v industrialisaci okresu se setkati.

Jedině postup tímto směrem záchranu přivoditi může těžce zkoušenému okresu i jeho obyvatelstvu, k němuž vydatnou měrou přispěti může jedině vybudování projektované horské dráhy naší.

Není tedy nemístné, když v okresu našem mluví se o naší dráze, jako o dráze "tkalcovské".

Jedině uskutečnění projektu toho opatřilo by ubohému a strádajícímu obyvatelstvu v této části pohoří Orlického stálé zaměstnání a trvalý výdělek a tak by dráha ta byla pravým požehnáním celého chudého, od ostatního světa dosud odloučeného kraje horského; státu pak dobrým zdrojem příjmu nejen z dráhy samotné, nýbrž i z podniků, které by tu za trvajících, velmi příznivých podmínek najisto v život uvedeny byly.

Podepsaní tudíž navrhují:

Ministerstvu pro správu veřejné dopravy se ukládá, aby stavbu místní dráhy: z Jaroměře - Josefova do Nového Města n./Met. - Olešnice - Deštné, Solnice jakožto nutnou a naléhavou stavbu nouzovou ihned započalo a - pokud se týká části této dráhy z Deštné do Solnice, - aby vypracovalo generální projekt trati údolím vedené na místě projektované již trati náhorní.

Návrh přikázán budiž výboru železničnímu.

V Praze dne 13. března 1919.

Dr. Kubíček,

Lukeš, Viškovský, Malík, Dr. Černý, Dr. Rolíček, V. Stoupal, Babánek, J. Klega, Ludm. Zatloukalová-Coufalová, Bradáč Boh., Hübner, Okleštěk, Svoboda, Frant. Jan Kroiher, Slavík, Malkus, Otm. Hrejsa, Anna Chlebounová, Donát, J. Smrtka, Dvořák, Dr. Hnídek, Ing. Ferd. Klindera.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP